Aj Wej-Wej zápasí s čínským režimem na plátně, na premiéru nepřijel z opatrnosti

Čínský avantgardní výtvarník Aj Wej-wej se stal symbolem represí tamního komunistického režimu vůči disidentům, když byl loni na jaře zadržen na pekingském letišti a následně 81 dní vězněn na utajeném místě.

V neděli měl na festivalu nezávislého filmu Sundance v americkém Utahu premiéru dokumentární snímek, který nabízí bližší náhled do života tohoto světoznámého umělce, napsala agentura Reuters.

Film poukazuje na odvážné kampaně Aj Wej-weje namířené proti čínské vládě, včetně jeho kritiky nedostatečné reakce úřadů na zemětřesení v provincii S'-čchuan v roce 2008.

Zároveň čtyřiapadesátiletého podsaditého výtvarníka zlidšťuje, když ho zachycuje při hře s jeho mladším synem či tváří v tvář slzám matky obávající se o jeho bezpečnost.

Aj, kterého renomovaný britský časopis Art Review jmenoval v říjnu nejvlivnější uměleckou osobností světa a jehož díla vystavovaly nejpřednější světové galerie jako londýnská Tate Modern, se údajně chtěl promítání filmu v dějišti festivalu v Park City v americkém státě Utah osobně zúčastnit.

"Cítil však, že by to znamenalo příliš mnoho problémů," řekla divákům režisérka snímku Alison Klaymanová, sedmadvacetiletá Američanka, která mluví plynně mandarínskou čínštinou a v blízkosti zmíněného čínského disidenta se pohybovala celé dva roky.

Podle Klaymanové vězení umělce změnilo. "Byla to zásadní změna. Vnímám to tak, že byla doba před zadržením a doba po něm," podotkla tvůrkyně snímku Ai Weiwei: Never Sorry (Aj Wej-wej: Ničeho nelituji) s tím, že tento kreativní, statečný výtvarník je nyní v mnohém opatrnější.

video - trailer z filmu Ai Weiwei: Never Sorry

Devadesátiminutový film předkládá řadu rozhovorů s předními čínskými umělci, aktivisty a lidmi, kteří Aje v jeho životě obklopují. Nahlíží do Ajova dětství, rodiny, připomíná jeho období formování v letech strávených v New Yorku i důvody jeho ostré kritiky čínské vlády.

Diváci se tak stávají svědky Ajova úsilí sepsat jména více než 5000 školáků, kteří zahynuli při zemětřesení v S'-čchuanu, a poukázat na mizernou úroveň stavby školních budov, které se řítily k zemi snáz než okolní objekty.

Také slyší Ajovu matku Kao Jing v slzách prohlašovat, že "nemůže v noci spát", protože se bojí, že už syna nikdy neuvidí.

Větší opatrnost umělce, který od propuštění překvapivě málo hovoří s novináři, připisuje Klaymanová také Ajovu otcovství. "Je evidentní, že je mnohem obezřetnější. Být to před rokem, měli bychom ho tady," řekla při premiéře snímku na festivalu Sundance režisérka.

V to, že by mohl být její film někdy veřejně promítán v Číně, Klaymanová nedoufá.