Téměř polovinu svých stejně dlouhých životů byly Jiří Voskovec a Jan Werich odkázáni na zaoceánskou poštu. Tvůrčí dvojici a zakladatele legendárního Osvobozeného divadla rozdělilo poválečné politické směřování Československa.
Zatímco jeden odmítl žít v sovětském satelitu, druhý se nechtěl stát emigrantem. Hustou korespondenci amerického občana Voskovce s českým národním umělcem Werichem vydalo Nakladatelství Akropolis ve spolupráci s Nadací Jana a Medy Mládkových. Třetí svazek dopisů, jež se v těchto dnech dostává do knižních obchodů, korespondenci V+W završuje.
Voskovec a Werich, zkušení divadelníci a filmoví herci i spisovatelé, od začátku věděli, že dopisy, které si vyměňují, jsou jejich dalším dílem. "Zbydou po nás dopisy co literatura plná lásky," píše v roce 1969 poněkud sentimentálně Werich a Voskovec pečlivě psaní archivuje.
Sentiment a smutek je v posledním díle zasahujícím léta 1969 až 1980 (respektive 1981, kdy si Voskovec po Werichově smrti vyměnil ještě několik dopisů s Werichovou vnučkou) silně patrný.
Ještě na vás čeká 80 % článku. S předplatným HN můžete začít číst bez omezení a získáte plno dalších výhod!
Máte již předplatné? Přihlaste se.
Nebo si kupte jen tento článek za 19 Kč.
Nákup jednoho článku
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.
Přihlaste se
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.
Nemáte ještě účet? Zpět na zadání e-mailu »
Jste přihlášen jako
Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.