Ladislav Špaček

Deset let s Václavem Havlem

2012, Mladá fronta

Polévka

Ve své kanceláři za kuchyní jsem připravoval různá setkání, domlouval rozhovory pro domácí i zahraniční noviny, rozhlasy a televize, sestavoval monitoring tisku pro prezidenta a úřadoval jsem, jako kdybych seděl v opravdové kanceláři ve skutečném úřadě.

Hned první den kolem poledne nakoukla do mé komůrky paní Olga a ptá se: „Dáte si s námi polévku?“ Nikdy jsem polévky nemiloval, a tak jsem s díky odmítl. Myslel jsem, že si dám s Havlovými až hlavní chod. Kolem sedmé večer mi došlo, že žádný hlavní chod nebude.

Nazítří, když paní Olga otevřela dveře, ani nestihla položit otázku, a já jsem už radostně volal: „Ano, dám si polévku, mám polévky moc rád.“

To jsem ještě netušil, jak vypadají oblíbené polévky Václava Havla. Musely být řídké, bez zavářek, masa nebo zeleniny. Když se v prezidentově polévce nějakým nedopatřením objevila zapomenutá nudle, štítivě ji odsunul na okraj talíře a pohlédl vyčítavě na kuchaře.