Lewis Alan Reed otevřel oči a uši 2. března 1942 ve velmi poklidné brooklynské čtvrti v New Yorku v židovské středostavovské rodině. Co uslyšel nad kolébkou, nebylo příliš povzbuzující: před necelými čtyřmi měsíci Spojené státy vstoupily do světové války a krátce poté nacisté vyhlásili konečné řešení židovské otázky, tedy likvidaci všech Židů.

A tak se s rodiči odstěhoval na newyorské předměstí, přímo do židovské oblasti Freeport na Long Islandu. Tedy ne že by byl vychováván v rámci ortodoxní víry, naopak, dostalo se mu vychování typického pro americkou střední třídu, leč přesto o něm příbuzní prohlašovali: "To je ale hezkej židovskej chlapeček."

Předloha pro drsné čtení

Jenže nadějný atlet a basketbalista si zhruba tehdy, tedy v polovině padesátých let, pustil "TO" rádio, kde Alan Freed a další pouštěli všechny ty rokenrolové, rockabillyové a rhythmandbluesové nahrávky - neslýchaný, nespoutaný a rebelský zvuk, který hákem probodl srdce mladého teenagera.

Dál už by Reedův život mohl sloužit jako předloha pro hodně drsný román Williama Burroughse či Raymonda Chandlera.

Dosud nedospělého chuligána nechali rodiče kvůli jeho domnělé vzpurnosti a homosexuálnímu chování léčit na psychiatrii, kde byl podroben elektrošokům. "Strčí ti takové něco do krku, aby sis nespolkl jazyk a nasadí ti elektrody na hlavu. Tohle se doporučovalo na zahánění homosexuálních pocitů. Efekt je ten, že ztratíš paměť a stane se z tebe jen tak nic."

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se