Nepřipustím, aby mi producent diktoval, co má ve filmu zůstat a co je potřeba ubrat, říká přední ruský režisér Andrej Zvjagincev, který minulý týden na Febiofestu představil svůj třetí film Jelena o třídních rozdílech v současném Rusku. Za svůj debut Návrat z roku 2003 získal Zvjagincev Zlatého lva na festivalu v Benátkách.
V devadesátých letech zametal ulice, protloukal se popřevratovou Moskvou, přespával v žigulíku. O deset let později ho ruská metropole obrazně nosila na ramenou poté, co jeho celovečerní debut Návrat vyhrál festival v Benátkách.
Osobní příběh předního ruského režiséra Andreje Zvjaginceva jako by se ani nemohl stát nikde jinde než v Rusku.
Podobně absurdní jako jeho život je podle rodáka z Novosibirsku, jenž minulý týden uvedl na Febiofestu svůj snímek Jelena, i ruský filmový trh. O ruském filmovém průmyslu pak nemůže být ani řeč.
Zbývá vám ještě 90 % článku
Vyberte si přístup na míru
Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený.
Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte
předplatné.
Vyberte způsob sdílení