Do telefonu se představuje postaru jako "páter Armbruster", ale kolárek nosí jen příležitostně. Žije v klášteře přímo u kostela svatého Ignáce v Praze, kde po maturitě v roce 1947 vstoupil do jezuitského řádu. Sem se také vrátil v roce 2002 - po padesáti letech, které prožil jako misionář v Japonsku. Tam přednášel filozofii na tokijské katolické univerzitě Sophia. O své misi vypráví v nedávno vydané knize Tokijské květy.
Jezuita Ludvík Armbruster byl rovněž sedm let děkanem Katolické teologické fakulty UK v Praze. "My v Evropě máme útlum křesťanství možná proto, aby křesťané v Asii a Africe mohli růst bez našeho korigování," říká v rozhovoru pro HN.
HN: Jak vypadá všední den jezuity na výminku?
Vstává v pět hodin ráno a ve čtvrt na sedm má první ranní mši v kostele. Pak jde na snídani, pomodlí se kus breviáře a pustí se do práce. Podívá se na televizi, přečte noviny. Mně bude v květnu čtyřiaosmdesát, jsem o rok mladší než papež. Už dvakrát jsem byl emeritován, z naší teologické univerzity v Tokiu, to mi bylo sedmdesát, a před dvěma lety z Karlovy univerzity.
Pořád jsem ale pracující důchodce. Moje zaměstnání se úředně nazývá socius provinciála, což by bylo venku ve firmě něco jako executive secretary. Mám pomáhat našemu provinciálovi. Kromě těch ranních mám v neděli ještě mši v jedenáct, to je latinská zpívaná mše s kázáním.
HN: Kázání je také v latině?
Svedl bych to, ale asi bych s tím narazil, takže kázání je česky. Každou první sobotu v měsíci mám ještě duchovní obnovu pro naši farnost a každé druhé úterý setkání s kroužkem dospělých. Jednou za dva měsíce navštěvuji ve Vídni už asi dvanáct let japonské katolíky.
Sem tam mě ještě pozvou na nějakou přednášku. Čím je člověk starší, tím mu všechno trvá déle, takže se nenudím. Jsem rád, když je večer všechno připravené na den příští.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
