Zemřela fotografka Hochová, podle které byl život v černobílé pravdivější

Ve věku 86 let zemřela slavná česká fotografka Dagmar Hochová. Oznámila to kurátorka Marie Klimešová. Proslula snímky dětí z 50. a 60. let, v nichž zachycovala dětské hry, věk vypadaných mléčných zubů, shrnutých punčocháčů, rádiovek a tepláků.

Dva roky zasedala za Občanské fórum v parlamentní lavici. Obdržela medaili Za zásluhy.

Svět portrétů

Nikdy nefotografovala na barvu. "Život je barevný, ale v černobílé je pravdivější," tvrdila.

Dagmar Hochová se narodila v roce 1926, fotografii se začala věnovat za studií u Jaromíra Funkeho a Josefa Ehma na Státní grafické škole, později na FAMU. Stala se reportérkou světa dětí, odkrývala svět starých lidí, měla důvěru legionářů, v portrétech zachytila osobnosti, jako byli Josef Váchal, Bohuslav Reynek a Jan Patočka. Vystavovala doma i v zahraničí, vydala četné knihy.

Její fotografie jsou součástí sbírek Uměleckoprůmyslového muzea a Národní galerie v Praze. Když v roce 1994 vydala soubor fotografií dětí pod názvem Deset, dvacet, třicet, už jdu, stal se svérázným sociálním dokumentem o 50. a 60. letech v ČR.

Připomeňte si poslední výstavu Dagmar Hochové

Dagmar Hochová - Akrobat na glóbu života

Dalších 7
fotografií

Konec chleba začátek kamení je název knihy z roku 2002 s dalším tématem - portréty známých literátů. Vznikaly zejména v šedesátých letech. Nejprve na objednávku redakce Literárních novin jako obrazový doprovod k rozhovorům, později je fotila na vlastní pěst.

Sociální fotografie

Vypravila se za Reynkem na Petrkov, za Váchalem do Studeňan, zajela do Brna za Janem Skácelem, který ji zavedl za Oldřichem Mikuláškem. Fotila Ludvíka Aškenazyho, Ivana Diviše, Václava Havla a další.

Ráda vzpomínala na spolupráci s časopisem Vlasta, díky kterému projezdila republiku. Fotografovat ženy při práci, rodiny a staříky v domovech důchodců jí vyhovovalo, neboť se pořád pohybovala na půdě své oblíbené sociální fotografie.