Václav Neckář vydal desku, která může spojit generace. Dobrý časy rostou z Druhé trávy, Priessnitz a Tata Bojs, členové všech jmenovaných kapel se na Neckářově albu podíleli. Zpívá se na něm o všedních věcech ještě všednějším jazykem: o vzpomínkách, touze, ránu, rozchodu, alkoholu, smrti, Pánu...
Album zpěváka Václava Neckáře nazvané Dobrý časy nelze rozebrat jako stavebnici na jednotlivé části - texty, hudbu, instrumentaci, zpěv. Auta také jezdí z bodu A do bodu B vcelku - motor nikdy nejede napřed a brzdy pozadu.
Stejně tak se na právě vydaných Dobrých časech pojí neklidný "motor" mladších instrumentalistů s umírněnými "brzdami" proslulého barda české populární hudby do celistvého tvaru, který má obdivuhodnou emoční akceleraci.
A ta určuje stěžejní pocit z Dobrých časů.
Zbývá vám ještě 90 % článku
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený.
Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte
předplatné.
Vyberte způsob sdílení