V Moskvě vystavit, v New Yorku prodat. Rusové nakupují jen to nejlepší umění

Moskva neboli město s větším počtem miliardářů než Londýn a New York se během poslední dekády stala oblíbenou lokalitou pro trh s uměním, na níž se teď zaměřují velké mezinárodní dražební síně.

Dvě hlavní londýnské aukční síně Christie's a Sotheby's v Rusku pořádají stále častější výstavy, aby přilákaly milovníky umění v tomto městě. Sotheby's si první pobočku v Moskvě otevřelo teprve v roce 2007, Christie's dokonce až před dvěma roky, připomněla agentura AFP.

Výstava v Moskvě pro byznys

"V Moskvě jsou peníze, proto zde aukční síně vynakládají tolik úsilí," řekla Irina Kolosovová, ředitelka Ruského ústavu pro obchod s uměním a starožitnostmi, který vzdělává experty. V polovině dubna například Christie's po tři dny v hotelu v centru Moskvy vystavovala patnáct uměleckých děl, počínaje Rembrandtovým portrétem, přes obraz ruského malíře Pjotra Končalovského a konče obrazem Damiena Hirsta.

O několik týdnů později byla tato díla dána do prodeje v Londýně a v New Yorku. Podobným způsobem byl v Moskvě vloni vystaven obraz krajináře z devatenáctého století Ivana Ajvazovského, který pak Sotheby's prodalo za 5,2 milionu dolarů.

Rusové kupují jen to nejlepší

Podle ředitele ruské pobočky Christie's Matthewa Stephensona představují ruští sběratelé osm až deset procent světového obratu firmy. Ten vloni dosáhl 5,7 miliardy dolarů (v přepočtu cca 102 miliardy Kč).

"Ruští sběratelé kupují všechno, ne však ledacos, nýbrž vše, co je nejlepší, a to jak ze západního malířství, tak i z děl velkých mistrů ruského malířství," vysvětluje sběratel Alexej Ustinov. "Rusko, stejně jako další rozvíjející se trhy, se nyní připojuje ke světovému trhu s uměním při hledání těch nejkrásnějších děl," potvrzuje šéf tamní Christie's.

"Skutečně jsme zaznamenali prudký vzestup našeho prodeje (mezi ruskými kupci), a to počínaje rokem 2004, nejprve pokud jde o ruské umění," tvrdí Stephenson. Tento fenomén pak umožnil návrat četných děl, rozptýlených po světě, do země. "Ruští kupci však nyní projevují rostoucí zájem o další oblasti, o jiné kultury a o díla zahraničních umělců," dodává.

Umění jako investice

Pro tyto sběratele, kteří často vydělali jmění na plynu, ropě nebo kovech, je nákup uměleckých děl rovněž dobrou investicí. "Cena uměleckých děl roste v průměru o 15 až 20 procent ročně. Je málo pravděpodobné, že obchod na burze nebo jiná investice přinesou takový zisk," zdůrazňuje Ustinov. Hospodářská krize z roku 2009, která Rusko plně zasáhla, neměla na tento trh výrazný vliv.

"Tato krize příliš neovlivnila prodej předních děl," uvádí Ustinov. Díla méně známých umělců zaznamenala jistou stagnaci, přiznává, zároveň však vyjadřuje jistotu, že se vše znovu vrátní do starých kolejí.

Známkou toho, že se trh rozvíjí, je i fakt, že také ruské dražební síně začínají prodávat díla za pěkně kulaté sumy, ačkoli ještě zdaleka nevykazují takový obrat jako mezinárodní aukční síně, konstatuje Irina Kolosovová. Například vloni v dubnu prodala dražební síň Šiškin v Moskvě plátno Pjotra Končalovského za 20,9 milionu rublů (téměř 13 milionů Kč).

Nejdražší obrazy na světě prodané v aukcích

Dalších 8
fotografií