Režisér Ridley Scott má recht. V době, kdy kina zaplavují x-tá pokračování a remaky, je rozumné sice natočit v principu další položku do slavné série, ale předstírat něco jiného.

Ohlásit, že se nejedná o film dějově předcházející jeho slavnému Vetřelci z roku 1979, ale že s ním pouze sdílí DNA. Jinak stojí sám o sobě. Kolem eposu Prometheus o posádce vesmírné lodi hledající mimozemské bohy, jež probudí k životu monstra, stačí jen rozvířit kultovní prach.

Zvláště proto, že film, který má českou premiéru ve čtvrtek, variací na Vetřelce je - grandiózní, spektakulární, pompézní. A taky sterilní, vyprázdněnou a tak trochu zbytečnou. Variací, která postrádá většinu z toho, co dělalo Vetřelce výjimečným, a nepřidává nic moc navíc.

Promethea ohlašoval tajnosnubně sestříhaný trailer, jenž vytěžil maximum ze sporadické zvukové stopy, již ve filmu vystřídá orchestr, před nímž není úniku. Film začíná jako velkolepý dokument National Geographic. Snímány jízdou z ptačí perspektivy střídají jedna krajina druhou, monumentální vodopád následuje za sopkou či řekou.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se