Natáčel s Al Pacinem, Russelem Crowem i Lionelem Richiem. Byl nominovaný na Oscara za film o Rayi Charlesovi. Zároveň stojí v čele čtrnácti tisíc režisérů sdružených v hollywoodských odborech, kde je jeho pravou rukou Steven Soderbergh.

"Pravidla hollywoodského systému jsou velmi jasná. Buď máte styl, nebo ho nemáte. A pokud ho máte, tak si za ním musíte stát," říká režisér Taylor Hackford, manžel herečky Helen Mirrenové, s níž byl hostem karlovarského festivalu.

Hackford s Mirrenovou se seznámili v osmdesátých letech, když točil Bílé noci, jeden ze studenoválečné vlny snímků o střetu a spolupráci mezi Sovětským svazem a USA. V příběhu o ruském baleťákovi, který zběhl na Západ, si zahrál hlavní roli Michail Baryšnikov.

HN: Jako prezident jedné z nejsilnějších odborových organizací v Hollywoodu vyjednáváte o smlouvách a platech, ale také jednáte s producenty o tvůrčích právech režisérů. Jak na tom tedy jsou režiséři v současné americké kinematografii?

Odbory založili slavní režiséři, kteří neměli potřebu bojovat za svá práva, protože už je měli. Brali se za mladé filmaře, kteří na tom byli hůř. Pro mě jsou i ze strategických důvodů pro jednání s producenty o ekonomických záležitostech důležitější tvůrčí práva.

Pokud totiž nemá režisér silnou tvůrčí pozici, tak ho producenti nerespektují. Nejednali by s námi, kdyby si nemysleli, že jim můžeme nabídnout něco, za co se jim vyplatí zaplatit. Co si budeme nalhávat, managementu jde vždy o to, aby získal od svých zaměstnanců co nejvíce práce za co nejnižší mzdu.

To platí i o filmu. Režiséři samozřejmě průmyslu nevládnou, ta moc je jinde, ale máme silnou pozici, protože se s námi musí bavit, jinak by neměli s kým natáčet a pak by neměli žádný produkt, který by mohli prodávat. Jsme velmi dobře organizovaní a vždycky jsme byli, a proto se nám podařilo vybojovat třeba právo na to, aby měl režisér na první střih filmu deset týdnů, během nichž mu do toho nikdo nemůže zasahovat. Třeba v Británii jsou to jen týdny dva.

HN: Vy jste se někdy cítil vykořisťovaný? V Hollywoodu pracujete od sedmdesátých let...

Na začátku určitě. To je ale přirozené, každý začínající režisér je vykořisťovaný. Je šťastný, že může točit, a tím pádem zranitelný a snadno zneužitelný. Velmi rychle se ale naučíte, že na place je jen jeden režisér. A buď si vybudujete silnou pozici, nebo jste ztracen.

Pokud bojujete a vašemu filmu se daří, tak přežijete. Jenže když bojujete, tak vás producenti kvůli tomu nemají rádi - a pokud film komerčně propadne, tak pravděpodobně už nikdy žádný nenatočíte. Hollywoodský systém je na ostří nože. A pravidla jsou jasná: buď máte co říct, nebo ne, buď máte styl, nebo ho nemáte. A pokud ho máte, tak si za ním musíte stát.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se