Blog: Obnovení Soundgarden poroučeli větru, dešti i veverkám

Od našeho zpravodaje ve Velké Británii – Do Londýna sice olympijský oheň ještě nedorazil, ale bohové Olympu jako by už naslouchali alespoň festivalu Hard Rock Calling. V pátek na něj dorazila kapela Soundgarden, zazpívala “odplavte ten déšť” a spustila se taková průtrž, že potápějící se loď jménem Hyde Park s prchajícím davem opouštěly dokonce i nebohé veverky.

Chvíli byla země nacucaná jako mokrá houba, v bahně metrové rýhy od náklaďáků, a Britové taktně strkali městskou obuv do batůžku, rázem vytahuje svinstvuvzdorné holinky.

Ještě bílá limuzína Bruce Springsteena v sobotu ocákla hlouček na přechodu, načež v neděli na pódium přicupitala bluegrassová zpěvačka Alison Krauss, zazpívala “ať už prosím neprší” – a jako na povel se vyčasilo.

Black Hole Déšť

Krauss byla božská vždycky, ale u nikoho živly neřádily jako při Soundgarden, kapele, jejíž znovusjednocení posledních patnáct let brzdily sólové projekty Chrise Cornella.

Dnes je mu sedmačtyřicet, hlas má pořád stejně kvílivý a udatně lví, a hlavně už se nebrání vzpomínkovým výletům až k deskám Superunknown a Badmotorfinger, které tuhle hořlavou grungeovou partu v devadesátých letech proslavily (a rychle odlišily od generačních kolegů Pearl Jam a Nirvany).

Jeden hit vedle druhého, vykřičené, ale s chutí zahrané, se zvukem valícím se jako stádo mamutů, zdánlivě chaotickým, ale ve skutečnosti hutně koncentrovaným a přísně strukturovaným. Vzadu za bicími celou dobu pomrkávající obří oko, jakoby monitorující všechnu tu neplechu v prvních řadách i kytarové křeče Kima Thayila (například v klasice jménem Spoonman).

Načež v hitu největším, Black Hole Sun, se všechno to řádění živlů, kouřová clona i světelná show protknou a vygradují takovým způsobem, že Britové na sebe radostí vylévají pivo.