Padesátá léta, fabrika, proletariát, žádní stachanovci, jen dělníci ztrhaní dřinou a semletí dobou. To je prostředí, do kterého zasadil Jan Zábrana své povídky.

Autor je bez sebemenší naděje na zveřejnění napsal už v polovině padesátých let, poté, co ve smíchovské Tatrovce a provozech pražské smaltovny několik let sám dřel.

Sedm z těchto povídek vyšlo před dvaceti lety v Atlantisu. Nyní, doplněné o šest pozdějších nálezů, vycházejí souborně v nakladatelství Torst.

Zbývá vám ještě 90 % článku
Číst dál za 40 Kč na první dva měsíce
Nebo zkuste předplatné bez reklam a s mobilní aplikací za 80 Kč.
Máte již předplatné? Přihlaste se