Raketový útok v Aleppu zničil středověké dveře, ohrožen je 5000 let starý chrám

Zprávám o nepřetržitém válčení v syrském městu Aleppu s obavami naslouchají památkáři. Pokud nepočítáme Jericho, kde lidé žili už před deseti tisíci lety, je totiž Aleppo nejstarším doposud funkčním lidským osídlením. Archeologické nálezy prozrazují, že na území města se žilo již před 5000 lety.

A existuje oprávněná obava, že nedávné střety rebelů s armádou prezidenta Bašára al-Asada mohou neodvratně zničit kus historie. Nedávný raketový útok tu například zdevastoval obří kovové dveře, vedoucí do středověké pevnosti (citadely) na vrcholku města.

Přímo v budově se minulý týden usadili Asadovi vojáci a ze střílen, které za časů křižáckých válek používali lučištníci, dnes kropí ulice samopaly. V pátek Syrská národní rada vydala zprávu o tom, že citadelu vážně poškodil raketový útok. Vzápětí nato odvysílala televize Al-Džazíra záběry, na nichž rebelové mluví o nutnosti dobýt středověkou památku zpět.

Přesto se zpětně bude jen těžko zjišťovat, která z válčících stran je za devastaci památek zodpovědná, píše deník New York Times.

Všichni se chodili modlit do Aleppa

Citadela není jedinou památkou v ohrožení. V Aleppu stojí také Chrám boha moří, datovaný do druhého až třetího tisíciletí před naším letopočtem - což z něj dělá jednu z nejstarších dochovaných staveb na světě. Chrám byl odkryt teprve nedávno, ještě se nestihl ani otevřít veřejnosti a momentálně ho před kulometnou palbou chrání jen pytle s pískem.

Tým německých a syrských archeologů zde od roku 1996 odkrývá jednotlivé vrstvy nánosů, pod nimiž jsou skryté například čedičové sochy starodávných Chetitů, jejichž říše sem kdysi sahala. Jak v roce 2009 uvedl časopis Archeology, na místě se našla také dvoumetrová sfinga, reliéfy lva či boha Addy ze 14. století př. n. l.

"Adda bylo zřejmě archetypálním božstvem na území někdejší Akkadské říše," říká Billie Jean Collinsová z univerzity Emory v Atlantě. "Do Aleppa se mu chodili klanět i vládci z nedalekého prosperujícího města Ebla. Protože život usedlíků v okolí se odvíjel od toho, jaká bude daný rok úroda, obětovalo se tu bohu a modlilo za déšť."

V tomto ohledu Adda nemá daleko k Jahvemu neboli jedné z nejstarších "podob" hebrejského Boha, původně považovaného též za dárce úrody. Adda byl v průběhu let znám také jako Addu, Adad, Iškur nebo Hadad, ale pro každé z obyvatel Aleppa znamenal totéž.

Archeologové ze starověkého Řecka

Moderní archeologové nejsou prvními, kdo se chrám snaží odkrýt. Okolo roku 900 př. n. l. byl na čas opuštěn a zhruba o šest set let později jej objevila helénská vojska. V Aleppu jsou dodnes patrné tunely, které staří Řekové kopali, když se chrám snažili odkrýt. Jakmile však narazili na starodávné sochy a reliéfy, s vykopávkami přestali - zřejmě z obavy, že vstupují na posvátnou půdu bohů.

"Všichni jsme si mysleli, že Damašku a Aleppu se letošní boje vyhnou. Jde o kulturně nejbohatší část celého Blízkého východu, a v sázce je tu opravdu hodně," říká Bonnie Burnham, prezidentka Světového památkového fondu. O stavu syrských památek ji spravují archeologové z USA, Evropy a Blízkého východu, kteří jsou ve spojení s místními obyvateli.

Ačkoliv Sýrie stejně jako sto dvacet dalších zemí po 2. světové válce podepsala Haagskou úmluvu na ochranu kulturního dědictví, pro ochranu svých památek dělá dnešní vláda stejně málo jako sami rebelové. A odborníci jsou i nadále skeptičtí. Připomínají, jak otec dnešního prezidenta Asada v roce 1982 bombardoval historické mešity v městě Hamá.

Na seznamu chráněných památek UNESCO se nachází celé historické centrum Aleppa. Patří do něj římské pevnosti, mešita z dvanáctého století, stovky domů postavených ve středověků, arabské tržiště suk, islámské školy medresy ze 17. století či palác z dob Osmanské říše.

Prohlédněte si ohrožené památky v syrském Aleppu

Dalších 6
fotografií