Básníkářce Patti Smith na novém albu sedí u nohou Pilátův pes Banga

Pětašedesátiletá velekněžka amerického punku, ta "básníkářka", jak jí roztomile po česku říkal její někdejší spoluhráč Ivan Kral, by si ke svému jedenáctému studiovému albu v řadě zasloužila vynalézavější kompliment než v recenzích frekventované klišé "nejlepší deska od debutu Horses". Dodnes uhrančivá Patti Smith, "pravnučka" Arthura Rimbauda či nevlastní "sestra" Jima Morrisona, s havraními vlasy (nyní už prokvetlými stříbrem) přichystala album s divně přitažlivým názvem Banga: hledat k němu klíč je stejně dobrodružné jako krásné.

Chicagská rodačka, duší však Newyorčanka, nebyla nikdy dobyvatelkou hitparád. Jednak ji to nezajímalo a jednak její hudba, texty, temně prolamovaný hlas - od tiché rytmické recitace až po řev lovné zvěře - jsou na hony vzdáleny rockovému mainstreamu. Vytkneme-li před závorku mocnou baladu Because The Night napsanou společně s Brucem Springsteenem a celé třetí album Easter či následující Wave, neměla Patti s "šoubyzem" nikdy nic společného. Zato se její písně staly jakýmisi už neodbouratelnými menhiry rockové historie, což teď naplno platí i o desce Banga.