Stojím-li před tímto domem, do něhož jsem kdysi často docházel, nemohu, než začít citátem z dopisu, který mi pozdější obyvatel jednoho podnajatého pokoje napsal, ještě než se sem přistěhoval.
Nese datum 10. listopadu 1950 a píše v něm: "Bože, chtěl bych se naučit psát, chtěl bych tuto dobu stvořit znovu na papíře, po ničem tak netoužím jako po tomhle. A snad mně starej dobrej Pánbůh přeci jen dopřeje stát se tím Fitzgeraldem anebo aspoň Vechtenem naší generace. Ty jedinej si stejně tuhle moji skrytou ctižádost uhod, a kdybych se jím nestal a zhebnul a Tys to přežil, tak vo mně aspoň napiš nekrolog, že jsem to aspoň chtěl udělat."
Josefu Škvoreckému se přání stát se Fitzgeraldem naší generace víc než splnilo. Zbavil mě také povinnosti psát o něm oficielní nekrolog: jeho spisovatelským dílem se zabývá řada věhlasných literárních kritiků v různých částech světa.
Rád bych však řekl alespoň pár slov o tom, za jakých časů pobýval právě na tomto místě, které nyní připomíná tato pamětní deska.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
