Podívejte se, jak vypadá Otčenáš v podání Muchy. Mecenáška ho darovala do Česka

Unikátní kolekci kreseb a tisků vztahujících se k Otčenáši Alfonse Muchy, jeho osobitému obrazovému výkladu křesťanské modlitby, získalo do svých sbírek Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze.

Soubor prací věnovala muzeu česká mecenáška a sběratelka umění žijící ve Švýcarsku Věra Neumannová. Ojedinělé dílo knižní kultury vyšlo poprvé v Paříži v roce 1899.

Muchova výchova

Jde zhruba o sedm desítek návrhových kreseb a 120 nátisků, objevují se v nich figurální motivy nejen v barevném provedení. Kompozice doplňují fantaskní a okultní motivy i zednářské symboly. Malíř nejen ilustroval modlitbu, ale navrhl i písmo a grafickou úpravu knihy, která odráží jeho tehdejší uvažování. Mísí se v něm katolická výchova v dětství a zmíněné vlivy soudobých myšlenkových proudů.

"Dar paní Neumannové ze Švýcarska, české rodačky ze Zlína, je pro sbírky našeho muzea velice významný, protože se týká něčeho, co je pro české umění významné jak jménem autora, tak samozřejmě tím dílem samotným," řekla ředitelka muzea Helena Koenigsmarková.

To, že si mecenáška zvolila právě Uměleckoprůmyslové muzeum, je podle ní zásluhou dobrých vztahů a spolupráce s kurátory. Darovaná sbírka obsahuje také rozsáhlý soubor fotografií Lotara Neumanna.

Mucha konvolut tisků a kreseb nejprve věnoval Charlesu Freund-Deschampsovi, jehož dceru si měl vzít za ženu. Poté dílo putovalo do kolekce prezidenta třetí francouzské republiky Raymonda Poincarého. Na veřejnosti se objevilo až na počátku 70. let, v roce 1972 se dražilo v Paříži.

Manželé Neumannovi, kteří oba pocházeli z Čech, se o ní dozvěděli pozdě, ale podařilo se jim během roku kontaktovat všechny kupce a Muchovy kresby a grafiky vykoupit a spojit je znovu v jeden celek.

Mucha si Otčenáš vyložil pomocí fantaskních a okultních motivů, podívejte se

Dalších 8
fotografií

Osud mecenášů

Muchovy práce na Otčenáši již vystavovalo několik významných světových galeriích. Před deseti lety se v kompletní podobě představily také v Obecním domě.

Také životní příběh mecenášů je stejně zajímavý jako soubor samotný. Manžel Neumannové Lotar byl židovského původu, se štěstím přežil válku pod cizí identitou, avšak v roce 1948 s manželkou odešel před komunisty do Venezuely.

Odtud se vrátili počátkem 60. let zpátky do Evropy a ve Švýcarsku zakoupili nedaleko Ženevského jezera zámek, kde začali shromažďovat sbírku umění zejména z období secese.