Franz se ve Válce s mloky nezastavil před ničím, obsadil i Kotvalda. Ale neohromil

Výtvarně barvitá, režijně místy nápaditá a hudebně nepříliš zajímavá je inscenace Války s mloky skladatele Vladimíra Franze, která měla ve čtvrtek premiéru ve Státní opeře Praha.

Nové české operní dílo na motivy stejnojmenného románu Karla Čapka zachycuje závažné téma, má atributy skutečné opery, ale jako hudební divadlo by přesto mělo zapůsobit výrazněji - není strhující, neohromuje, nezasáhne do hloubky. Nejlepší jsou zábavné epizody, avšak hlavní poselství opery postrádá skutečný dramatický náboj a patos.

Mlokem proti lidstvu

Vladimír Franz s libretistou Rostislavem Křivánkem Čapkův protifašistický apel pochopitelně zobecnili. Mloci začínající nečekaně vystupovat z oceánu proti lidstvu jsou faktickým důsledkem nerozumně a neodpovědně řízené ekonomiky, nerozvážně podceňované ekologie, totalitní manipulace s lidmi a hloupé lhostejnosti mas, tedy moderních symptomů, k jakým spisovatel přes jasnozřivost svých vizí a varování ještě úplně dohlédnout nemohl.