Veletržnímu paláci bude šéfovat kurátorka Musilová. Knížák nesouhlasí

Ředitelkou Sbírky moderního a současného umění Národní galerie v Praze bude její dosavadní kurátorka Helena Musilová. Místo šéfa, který spravuje sbírky umístěné ve Veletržním paláci, nebylo obsazené více než rok od chvíle, co z postu odešel Tomáš Vlček.

Musilovou do funkce jmenuje ředitel NG Vladimír Rösel k 1. únoru, informovala ČTK. Kurátorka je momentálně v jihokorejském Soulu, pro jehož muzeum připravila výstavu české moderny nazvanou Vzpomínka na krajinu, kterou jsem nikdy neviděl. "Jmenuji Helenu Musilovou, která má dlouholetou interní znalost sbírky a prostředí Národní galerie, schopnost ji řídit a reprezentovat, znalost a pochopení ekonomických, legislativních a ostatních rámcových podmínek, v rámci kterých Národní galerie v Praze jako státní příspěvková organizace může fungovat," vysvětlil Rösel.

Rösel ke kroku přistoupil poté, co si v nedávném výběrovém řízení na post kurátora sbírek moderního a současného umění nevybral jediného ze dvou kandidátů.

„Je ve výlučné pravomoci generálního ředitele jmenovat ředitele sbírky a jsem přesvědčen, že je správné, aby ti, kteří naplnili nelehké očekávání ve Sbírce moderního a současného umění Národní galerie v Praze, dostali důvěru. Sbírka potřebuje vedení, na tom se shodneme všichni," řekl dnes Rösel.

Nejčastější výtky na adresu Veletržního paláce připomněla nedávná beseda o budoucnosti budovy. Na ní znovu zazněly hlasy, které dlouhodobě kritizují nekoncepčnost celého prostoru a špatné možnosti instalace, nevhodnou klimatizaci či nešťastné dělení sbírek na české a zahraniční umění, připomněl server Artalk.cz. To vše jsou oblasti, do nichž bude Musilová ze své nové pozice moci zasáhnout.

Více se bude vědět ve středu

Podle mluvčí Národní galerie představí Musilová svoji koncepci sbírek moderního a současného umění na tiskové konferenci příští středu. 

Röselovo rozhodnutí už v komentáři pro deník Právo zpochybnil bývalý ředitel galerie Milan Knížák. Podivuje se nad tím, proč Rösel na jmenování Musilové uvalil embargo a neinformoval veřejnost dříve. Podle Knížáka to dokresluje obraz podivných praktik vedení galerie.

KDO JE MUSILOVÁ

Helena Musilová vystudovala kunsthistorii a dějiny umění na Masarykově univerzitě v Brně, pracovala jako kurátorka sbírek fotografie a současného umění v Olomouci a v roce 2004 začala působit v Národní galerii. Momentálně přednáší teorii výtvarného umění a fotografie na pražské FAMU.

Z nedávných výstav v Národní galerii je Musilová podepsaná například pod expozicemi Joži Uprky ve Valdštejnském paláci, Theodora Pištěka ve Veletržním paláci či pod výstavou Františka Kupky v Salmovském paláci.

Musilová se také podílela na nedávném odstranění soch Milana Knížáka z prostoru před Veletržním palácem. Lidovým novinám tehdy řekla, že nejde o zúčtování s bývalým vedením. "Chceme prostor oteřít a nabídnout ho víc veřejnosti. Ve spolupráci s Prahou 7 by zde měla vzniknout relaxační klidová zóna. Tu budeme využívat k různých krátkodobým účelům. S tímto prostorem by měla pracovat i připravovaná výstava Jakuba Matušky aka Maskera," uvedla kurátorka.

"Vina je na pracovnících Národní galerie, kteří se bojí o svá místa, a proto mlčí. Vinno je ministerstvo kultury, které zavírá oči a zacpává si uši před skutečností, vinna je vláda, které je výtvarné umění lhostejné," píše Knížák. Podle něj se stávající šéf Národní galerie obklopuje špatnými lidmi.

Nejprve Rösel moderní sbírku ve Veletržním paláci svěřil novináři Marku Gregorovi, který má podle Knížáka nulovou profesní způsobilost, posléze nechal o moderním a současném umění rozhodovat ředitele Staré sbírky historika Víta Vlnasa. "Expozici ve Veletržním paláci, která byla domyšlena do strukturovaného tvaru, doplňují zcela nekoncepčně náhodnými exponáty. Část Veletržního paláce je permanentně prázdná," napsal Knížák.

Uchazeči bez konceptu

Sbírky moderního a současného umění Národní galerie v Praze vedla od září 2011 Šárka Leubnerová, tehdejší ředitelka Sbírky umění 19. století, a její zástupkyně Helena Musilová. Ta byla posléze pověřena dočasným vedením sbírek moderního a současného umění, dokud neproběhne chystaná reorganizace.

Jenže ta se Národní galerii nedaří. Ředitel Rösel už svému zřizovateli, tedy ministerstvu kultury, třikrát předložil další koncepci směřování Národní galerie, komise na ministerstvu mu ji už ale třikrát vrátila k dopracování. Vloni Rösel na místo ředitele Sbírky moderního a současného umění vyhlásil konkurz. Ze čtyř uchazečů ale podmínky splňovali jen kurátoři Karolina Dolanská a Richard Drury.

Rösel si nevybral ani jednoho.

"Písemné ani ústní projevy uchazečů nedávaly podle názoru členů komise zárukou zdárného výkonu funkcí, na které bylo výběrové řízení vypsáno," uvedla v listopadu porota. O měsíc později její rozhodnutí potvrdil v tiskové zprávě i sám Rösel. "Žádný uchazeč nepředložil přesvědčivý koncept a ani v následné diskuzi neprokázal předpoklad úspěšného výkonu funkce," řekl šéf Národní galerie.

Rösel výsledek konkurzu komentoval tak, že "na trhu se nevyskytují dostatečně kvalitní odborníci a bude třeba je pro Národní galerii získat z těch pozic, které dnes zastávají".

Nakonec se rozhodl jmenovat bez konkurzu kurátorku sbírek Musilovou. Ta bude mít tříletý mandát – sama o toto časové omezení stála, podle ní by se poté mělo uskutečnit řádné výběrové řízení.

Zda na trhu není dostatek odborníků, není zřejmé. Když byl loni v létě vyhlášen konkurz na ředitele Galerie hlavního města Prahy, přihlásilo se do něj deset zájemců.

Co se chystá dál

Podle programových priorit, které Národní galerie na svém webu zveřejnila koncem loňského roku, se ve Veletržním paláci nyní chystá výstava mladé vizuální umělkyně Štěpánky Šimlové nazvaná Jdi a nestřílej. Autorka vystaví videa, která pořídila během pobytu v Barmě a posléze upravila do dokumentárního filmu nazvaného Umění přežít nejdelší válku na světě.

1. března pak ve Veletržním paláci proběhne vernisáž velké retrospektivní výstavy sochaře Huga DeMartiniho.

Začátkem letošního roku Národní galerie vydala tiskovou zprávu, podle níž Veletržní palác zlomil rekord návštěvnosti. Již v polovině prosince jej vloni navštívilo přes 150 tisíc lidí, což je více než kdykoliv od roku 2000.

FOTO – ČTK, www.ngprague.cz