Kontroverzní arabský bestseller Jakobijánův dům odhaluje běsy společnosti

Dům jako metafora společnosti je často používaný literární motiv. V moderní době snad i proto, že ve freudovské tradici výkladu snů představuje dům lidské Já, které je starodávnou paralelou k velkému domu států a zemí nebo dokonce celého lidstva.

V obrazu domu se dají na malém prostoru a velmi účelně rozvinout hlubší souvislosti vztahů lidí a institucí, díky aristotelské jednotě místa a času navíc v silném a svižném dramatickém napětí.

Se všemi těmito výhodami zcela vědomě pracuje ve svém románu Jakobijánův dům i egyptský spisovatel Ala´a Al-Aswání. Skutečně existující káhirská stavba ho fascinuje z mnoha důvodů. Předvádí se na ní nejen koloniální i samostatné dějiny Egypta, ale nese v sobě i znaky velkého bohatství a současné bídy většinové egyptské společnosti.