Tady Kája, tady Kája... Slyšíte mě? celé dny vysílá stárnoucí autistická radioamatérka v zoufalé snaze ukázat, že přece nemůžeme být ve vesmíru sami. Mnohem horší ale je, že ona i její sestry jako by byly samy na světě: stárnoucí, nenaplněné, uvězněné pod návalem neuróz.

Smutně, byť s trochou humoru o tom vypráví Lenka Lagronová ve hře Z prachu hvězd, kterou v premiéře uvedlo pražské Národní divadlo na podkrovní scéně Kolowratu.

Lagronová je z těch nemnoha českých dramatiků, kteří dovedou třeba i o tragédii všednodenní banality psát nebanálním, "netelevizním" jazykem, se svébytnou poezií a jistou mírou abstrakce.

Zbývá vám ještě 90 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné? Přihlásit se