Týden v kultuře 24. až 30. června

Jubilejní desátý ročník festivalu United Islands, který skončil v sobotu večer v pražském parku Ladronka, navštívily desítky tisíc lidí. Podle organizátorů bylo na akci více diváků než v minulém roce, kdy se jí zúčastnilo 60 000 lidí. ČTK o tom za pořadatele informovala Marie Jelínková. "Vrcholem festivalu byl sobotní koncert amerického pop-soulového zpěváka Aloe Blacca. Vystoupilo celkem 195 hudebních projektů na sedmi venkovních scénách a v devíti klubech, kde program pokračoval po dvaadvacáté hodině," sdělila Jelínková.

United Islands tradičně staví na pověsti festivalu, který na velká pódia vozí neokoukaná a hudebně výjimečná jména domácí i zahraniční klubové scény. Na letošním ročníku tak mohli diváci slyšet britskou indie kytarovku Citizens!, zpěvačku Princess Chelsea, Mixhell, nový projekt zakladatele Sepultury Igora Cavalery, palestinsko-izraelského rappera SAZ, kultovní kapelu švédské techno scény Slagsmalsklubben nebo v současnosti nejpopulárnější estonskou kapelu Tenfold Rabbit.

Zajímavý program letos nebyl jen na venkovních pódiích na Ladronce, ale i ve vybraných klubech, kde festival nově pokračoval po 22:00. Většina klubů hlásila plné sály. V pátek vystoupili Gin Ga z Rakouska v Rock Café, ambientní producent Sun Glitters a britský producent Filastine v Roxy. V Divadle Archa zazářila ve stylu hudebního kabaretu Tiger Lilies dánská world music formace Danjál. V sobotu v Divadle Archa pokračoval izraelský blok. V Malostranské besedě přidal druhý set americký bluesman John Primer. (ČTK)

Zaplněná Smetanova síň Obecního domu v neděli aplaudovala koncertu uspořádanému při příležitosti sobotních osmdesátin dirigenta Libora Peška v rámci festivalu Prague Proms. Jako hosté koncertu, jehož program vybral sám oslavenec, zazpívali mexický tenor David Lomelí a mezzosopranistka Dagmar Pecková. Před koncertem Pešek, žák Karla Ančerla, Václava Smetáčka a Václava Neumanna, převzal od zástupců společnosti Supraphon diamantovou desku za 635 000 prodaných nosičů."Vím, že osmdesátka je poměrně vysoký věk, ale já nemám rád vytváření kultů," uvedl před časem pro ČTK Pešek, kterého na konci června ještě čeká koncert v Liverpoolu. Tam v letech 1987 až 1997 působil jako umělecký ředitel a šéfdirigent Královského filharmonického orchestru v Liverpoolu, s nímž dodnes vystupuje jako čestný dirigent.

Na úvod koncertu Český národní symfonický orchestr (ČNSO) pod vedením Peška uvedl část Bizetova dramatu Farandola (Arlézanka). Poté oslavenec na jevišti přivítal Lomelího, jehož původně plánovaný koncert 21. června byl z technických důvodů zrušen. Mexický pěvec potěšil publikum árií Oronta, syna tyrana z Antiochu, La mia letizia infondere z Verdiho opery Lombarďané na první křížové výpravě, známou árií Quanto e bella z Donizettiho Nápoje lásky a písní Granada z autorské dílny svého krajana Augustína Lary. Dobře naladěný Lomelí, kterého posluchači odměnili velkým potleskem, poté vhodil darovanou kytici jedné z divaček a pantomimicky naznačil, že mu má zatelefonovat. První část programu ve vážnějším duchu zakončila Poema extasa - IV. symfonie, op. 54 ruského skladatele Skrjabina.

Po přestávce otevřela program Fanfára pro obyčejného člověka od amerického skladatele Coplanda, v poctě Peškovi pokračovala Pecková, která zazpívala populární Gershwinovo Summertime. Následovala ukázka z neslavnějšího Ravelova díla Bolero a ČNSO za skandovaného potlesku přítomných zahrála Peškovi Happy Birthday To You. Následovaly dlouhé ovace vestoje. (ČTK)

Ve věku 83 let v neděli zemřela americká bluesová hvězda Bobby Bland. S odvoláním na místní média o tom dnes informovala agentura Reuters. Bobby "Blue" Bland. hrál s dalšími bluesovými velikány jako Howlin' Wolf či B. B. King. K jeho největší hitům patří Turn on Your Love Light, Further on Up the Road či I Pity the Fool. V roce 1997 získal americký bluesmen prestižní cenu Grammy za celoživotní dílo. (ČTK)

Na fotbalovém stadionu v pražském Edenu dnes vystoupí americká pop rocková skupina Bon Jovi, která nabídne tříhodinové vystoupení s hity jako You Give Love A Bad Name, Livin' On A Prayer nebo Keep The Faith. Chybět by neměly singly z letošního alba What About Now - Because We Can a titulní píseň What About Now. Přesně v 18:00 zahájí večer předskokané Support Lesbiens, Bon Jovi začnou o hodinu později. Stadion bude otevřen od 16:00.

Pro evropskou část turné Bon Jovi připravili novou scénu imitující masku gigantického cadillacu, kterou tvoří přes 60 menších obrazovek a tři obří projekce, aby byla show dobře viditelná z každého koutu arény. Stavba technicky náročné scény, kterou připravuje 250členný tým, trvá čtyři dny. Aby byla včas postavena na dalším koncertním místě, nechala ji kapela vyhotovit ve čtyřech identických kopiích. Technické vybavení převáží na turné na šest desítek kamionů.

Bon Jovi vznikli v roce 1983 v New Jersey. Do začátku právě probíhajícího turné Because We Can: The Tour odehráli přes 2700 koncertů, které zhlédlo 35 milionů diváků. Vydali 12 alb, od kterých prodali 125 milionů kopií. V Praze skupina koncertovala v roce 1993 na Strahovském stadionu. (ČTK)

Před 50 lety, 25. června 1963, se narodil zpěvák George Michael. Tento Londýňan s řeckými kořeny patří k nejvýraznějším osobnostem britské popové scény. Dvojnásobný držitel ceny Grammy se proslavil mimo jiné hity Careless Whisper, Freedom či písničkou Jesus To a Child.

Popová hvězda 80. a 90. let se do nejistých vod showbyznysu vrhla už na střední škole s kapelou The Executive. Na pravou hvězdnou dráhu ale Michael vykročil ve dvaceti letech, když s někdejším spolužákem Andrewem Ridgeleym založil duo Wham! Jejich hity jako Wake Me Up Before You Go Go nebo vánoční Last Christmas obsadily čela hitparád a dodnes se hrají v rádiích.

Od roku 1986 vystupuje George Michael, vlastním jménem Georgios Kyriacos Panayiotou, sólově. Proslavil se hity Faith, Father Figure a One More Try, ale také konflikty se zákonem kvůli držení drog a nevázaným sexuálním životem. V listopadu 2011 postihly George Michaela uprostřed jeho evropského turné vážné zdravotní problémy a zpěvák dokonce upadl do komatu. Zkušenost s akutní nemocí Michaela inspirovala k napsání nového singlu White Light (Bílé světlo), který zazpíval v srpnu 2012 na závěrečném ceremoniálu Letních olympijských her v Londýně. (ČTK)

Sotva půl hodiny po začátku předprodeje byla vyprodána první část vstupenek na letošní ročník Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Rezervační systém, který se spustil v 10:00, už po pár desítkách minut hlásil konec předprodeje. Zájemci si v něm mohli rezervovat deset procent vstupenek na filmy. Loni se na festivalu prodalo přes 120.000 vstupenek. Samotný prodej na letošní ročník na pokladnách začne ve čtvrtek 27. června v 9:00. I u něj se očekává obrovský zájem. Letošní 48. ročník začíná 28. června. Festival každoročně představí přes 200 filmů. Hlavními hosty tentokrát budou francouzská herečka Audrey Tautouová a americký herec John Travolta. (ČTK)

Po těžké nemoci zemřel v neděli v Praze známý romský výtvarník Rudolf Dzurko. Za týden by mu bylo 72 let. ČTK to s odkazem na rodinu potvrdila Marie Vrábelová, redaktorka romského vysílání Českého rozhlasu. Dzurko byl známý zejména díly svým barevným obrazům, které vyráběl ze skleněné drti. Při jejich tvorbě se inspiroval vzpomínkami na dětství a mládí prožité v romské rodině. Rudolf Dzurko se narodil 1. července 1941 v Pavlovicích v okrese Prešov na východním Slovensku.

V roce 1945 odešla jeho rodina do severních Čech. Od roku 1969 žili ve Skalici, kde Rudolf začal vytvářet plastiky z pískovce a dřeva a jedinečné obrazy ze skleněné drti lepené na tabulové sklo. Vystavoval od roku 1974, od té doby uskutečnil na 40 společných i samostatných výstav v ČR a zahraničí. Výtvarné tvorbě se věnoval jen ve svém volném čase, živil se jako soustružník, zedník či v mnoha dělnických povoláních. Od poloviny 80. let žil v Praze, k částečnému invalidnímu důchodu si na Karlově mostě přivydělával výrobou a prodejem dřevěných miniatur a šperků.

Rudolf Dzurko patří k výrazným postavám českého umění druhé poloviny 20. století, jeho díla jsou zastoupena ve veřejných i soukromých sbírkách po celém světě. Je nositelem Ceny Revolver Revue za rok 1996. V roce 2002 vydalo nakladatelství Arbor vitae jeho monografii. (ČTK)

Před 110 lety, 25. června 1903, se narodil britský spisovatel Eric Arthur Blair. Pod pseudonymem George Orwell se proslavil zejména jako autor dvojice antiutopistických románů Farma zvířat a 1984, v nichž varoval před zrůdností totalitních režimů. Orwell se narodil v rodině anglického koloniálního úředníka v indickém městě Motihari.

Po návratu do Británie vystudoval prestižní univerzitu v Etonu a ve 30. letech pracoval jako levicový novinář a zpravodaj. Zapojil se rovněž do španělské občanské války, přičemž své válečné zážitky a postřehy z ní shrnul v knize Hold Katalánsku. V roce 1945 vydal Orwell bajku Farma zvířat. Knížka vypráví příběh zvířat, která vyhnala ze statku lidi a plna nadšení se vrhla do budování ideálního společenství. Vedení farmy ale postupně ovládla prospěchářská prasata, jež nakonec nastolila tvrdou diktaturu.

Ještě temnější vyznění má další dystopický román, nazvaný prostě 1984. Touto knihou Orwell reagoval na praktiky stalinismu i dalších diktatur. Kniha velmi sugestivním způsobem popisuje život v zemi, jejíž obyvatelé jsou vystaveni permanentní kontrole ze strany autority nazvané Velký bratr. Ten za pomocí vyspělé techniky vymývá lidem mozky svou zvrácenou ideologií a přísně trestá jakýkoliv projev individuality či odporu. George Orwell zemřel v Londýně 21. dubna 1950. (ČTK)

Téměř osm desítek výtvarníků ze šesti zemí se představí na devatenáctém ročníku výstavy Vltavotýnské výtvarné dvorky. Vernisáž bude v sobotu v prostorách Městské galerie U Zlatého slunce v Týně nad Vltavou. Zastoupena bude malba, kresba, ilustrace, grafika, plastika, keramika, sklo, textil, fotografie i knižní vazba, řekla ČTK galeristka a pořadatelka jedné z nejprestižnějších výtvarných akcí na jihu Čech Marie Hanušová.

"Letošní rok veřejnost potěší svými uměleckými díly nejen naši autoři, například akademický malíř Adolf Born, akademický sochař Olbram Zoubek, akademický malíř Karel Demela, akademický malíř Vladimír Suchánek, umělecký fotograf Jan Saudek, ale i výtvarní umělci z Německa, Moldávie, Švédska, Španělska a Kanady," uvedla Hanušová.

Městská galerie v Týně nad Vltavou vznikla v roce 1996 a od té doby se v ní, při individuálních a souborných výstavách, představilo 550 autorů. (ČTK)

V Kodani zemřel známý dánský architekt Henning Larsen, bylo mu 87 let. Informovala o tom agentura DPA. Mezi Larsenovými posledními projekty byla koncertní síň Harpa v reykjavíckém přístavu, za kterou spolu s islandskými kolegy letos získal jedno z nejvýznamnějších ocenění na poli evropské architektury - cenu Miese van der Roheho. Larsenova projekční kancelář dnes oznámila, že architekt v sobotu pokojně zesnul ve svém kodaňském domě.

"Dánsko ztratilo nejen mezinárodně uznávaného architekta, ale také inspirátora a mentora mnoha generací dánských architektů," uvedla dánská královská akademie věd. Larsen byl považován za jednoho z předních skandinávských architektů a za "mistra světla". Jeho práce podle DPA vykazovala severskou lehkost v kombinaci se souhrou světla a prostoru.

Larsen se podepsal pod řadu staveb nejen ve Skandinávii. Za průlomové dílo je považována budova saúdskoarabského ministerstva zahraničí v Rijádu, se kterou se v roce 1984 dostal do světového povědomí. Mezi jeho další významné projekty patří městská knihovna v jihošvédském Malmö nebo bytový dům na pobřeží dánského města Vejle, který je inspirován vlnou. (čtk)

Cenu Andreje Stankoviče získala v pondělí na "večeru samozvanců" v pražském kině Ponrepo slovenská dokumentaristka Zuzana Piussi za film Křehká identita a celou svou tvorbu, přesahující významem slovenská specifika a rozkrývající podstatu společensko-politických i kulturních zvráceností dneška. Stala se tak jedenáctou laureátkou výročního ocenění nesoucího jméno tohoto básníka a kritika.

Skupina stoupenců jeho kritických intencí ji uděluje mimořádnému, leč "naší povětšinou konformní a zvulgarizovanou filmovou kritikou" přehlíženému tvůrčímu počinu v oblasti kinematografie. Zvláštní uznání převzali zástupci distribuční společnosti Artcam zpřístupňující díla současné kinematografie, která by se jinak na plátna tuzemských kin nedostala. Další zvláštní uznání patří Mezinárodnímu filmovému festivalu Kamera Oko v Ostravě za kvalitní dramaturgii.

Snímky Zuzany Piussi na Slovensku vyvolávají vášnivé spory, za jeden jí dokonce hrozilo vězení. Ve svých autorských společensko-kritických filmech líčí často ironicky současnou společnost. Kromě Křehké identity loni uvedla do slovenských kin také film Od Fica do Fica, ve kterém sledovala vývoj na politické scéně po odhalení takzvaného skandálu Gorila, kdy odposlechy usvědčovaly slovenské politiky z úzké spolupráce s kontroverzními podnikateli. Kvůli filmu Nemoc třetí moci jí hrozily dva roky vězení, na její podporu se vloni uskutečnila demonstrace před velvyslanectvím Slovenské republiky v Praze.

Dokument Křehká identita podle člena poroty, kritika a pedagoga FAMU Vladimíra Hendricha zkoumá dojemně až děsivě lidský charakter slovenského nacionalismu. Vznikl v česko-slovenské koprodukci společností Ultrafilm a společnosti Radima Procházky, v českých kinech se objeví v září.

Na podzim roku 2002 se Martin Fisher, Miloš Fryš a Vladimír Hendrich rozhodli na protest proti všeobecné bulvarizaci českého kulturního prostředí pokračovat v tradici Stankovičových cen. Navázali tím na ideu Cen samozvanců, kterou jako první získal Jan Němec za film Jméno kódu: Rubín. Ve druhém ročníku to byl Radim Špaček za Rychlé pohyby očí. Stankovič udělil nedlouho před svou smrtí v roce 2001 ještě třetí Cenu samozvanců, a to režiséru Karlu Vachkovi za film Bohemia Docta.

Loni hlavní Cenu Andreje Stankoviče za rok 2011 obdržel režisér a pedagog Karel Vachek se svým týmem za projekt Tmář a jeho rod. (čtk)

Premiéra komedie Sen noci svatojánské s Vandou Hybnerovou a Davidem Prachařem v hlavních rolích zahájí v úterý večer na Pražském hradě Letní shakespearovské slavnosti. Do 7. září nabídnou i v Brně, Ostravě, Bratislavě a ve Zvolenu osm inscenací, naplánováno je celkem 153 večerů.

Dnešní uzavřené představení v areálu Nejvyššího purkrabství je určeno výhradně sponzorům. Veřejnost zde poprvé usedne v pátek 28. června. Ceny vstupenek na přírodní jeviště Pražského hradu mají šest kategorií a stojí od 250 do 990 korun. Na nádvoří Lichtenštejnského paláce Hudební a taneční fakulty AMU na Malostranském náměstí se začne hrát 3. července, vstupenky se prodávají od 290 do 990 Kč.

Inscenace Komedie Sen noci svatojánské vznikla pod režisérským dohledem dvojice SKUTR (Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský). V příběhu z kouzelného světa lesních skřítků a elfů, mileneckých párů a spikleneckých lstí se vedle Prachaře a Hybnerové ve dvojrolích Thesea a Oberona a Hippolyty a Titánie objeví například Czongor Kassai, Hana Vagnerová, Martin Písařík, Zuzana Stavná, Josef Polášek a Marek Daniel. Na piáno tuto milostnou "jamsession" živě doprovodí Václav Kopta jako Píšťala.

Sen noci svatojánské byl vůbec prvním překladem Shakespeara profesorem Martinem Hilským, vznikl v roce 1983. "Právě setkání s ním byla pro nás velkou inspirací. V diskusích nad textem jsme se dostali i do světa rituálů a zvyků, které dodnes v našem podvědomí přetrvávají," charakterizoval to Trpišovský. (čtk)

Výstava českých fotografů, kteří se přihlásili k piktoralismu, začne dnes odpoledne v Ateliéru Josefa Sudka v Praze na Újezdě. Představí snímky známých autorů, jakými jsou František Drtikol, Jaromír Funke, Jan Lauschmann, Drahomír Josef Růžička a Josef Sudek. Fotografie jsou ze sbírky skupiny PPF, jejíž společnost PPF Art někdejší Sudkův ateliér provozuje.

Piktorialismus je fotografický směr, který usiloval o přiblížení fotografie malbě nebo grafice. Největšího rozmachu dosáhl na počátku 20. století. Charakteristickým znakem piktorialismu bylo zhotovování fotografií procesy ušlechtilých tisků a používání měkce kreslících objektivů a předsádek.

"Kolem první světové války byly fotografům vzletnějších zájmů výzvou tradiční výtvarné disciplíny, zvláště krajinářství, portrétování, městské veduty, akty či žánry. Hovořilo se o fotografických obrazech," říká kurátor výstavy Josef Moucha. Ozvěnu malebnosti obsahuje podle něj též pojmenování piktorialismus, přejaté od Čechoameričana Drahomíra J. Růžičky. Ten významně zapůsobil zvláště ve 20. letech na dění v českých fotoklubech.

Starší čeští fotografové užívali různých tvárných technik, často bromolejotisku. Nastupující generace si oblíbila měkce kreslící objektivy a jako znesvěcení přímé opticko-chemické cesty odsuzovala veškeré rukodělné zásahy do negativů či pozitivů. Předpokladem piktoriálního efektu ovšem zůstával dokonalý, tonálně neošizený pozitiv.

Zřetelný vývojový zlom fotografického hnutí přišel s 30. lety, kdy masový tisk nabídl ještě jinou motivaci než dřívější salonní vyžití. Vystavené artefakty nicméně naznačují, že dědictví 20. let je mnohem bohatší, než bývá obvykle očekáváno, jsou svědectvím o metafyzické touze proniknout za to, co je nabíledni, říká Moucha.

Kromě slavných jmen Drtikola, Sudka či Funkeho výstava ukazuje práce Jaroslava Krupky, Adolfa Schneebergera, Josefa Spáleného, Augustina Škardy a Josefa Šroubka. (čtk)

Mezinárodní festival Letní slavnosti staré hudby, který se uskuteční od 14. července do 6. srpna, zahájí odpolední slavnost Palazzo in festa (hodovní palác) v prostorách Clam-Gallasova paláce na Starém Městě v Praze. Návštěvníci uslyší římské fanfáry, barokní písně, tance a sonáty. Hudba bude znít na malebných nádvořích, schodišti zdobeném Braunovými plastikami i v Mramorovém sále. V hudební dílně si zájemci budou moci vyzkoušet společné muzicírování a seznámit se s barokními nástroji. Novináře o tom dnes za pořadatele informovala Silvie Marková.

V následujících sedmi večerech Letní slavnosti staré hudby na koncertech mimo jiné představí zahraniční i domácí interprety v čele se španělským Euskalbarrokensemble s pěvcem Carlosem Menou, souborem Arte dei Suonatori či sopranistkou Claire Lefilliâtreovou. Festival nabídne v prostorách Pražského hradu, Anežského a Břevnovského kláštera, Novoměstské radnice nebo Zámku Troja program v duchu hudbou pulsujícího Říma.

Slavnostní zahajovací večer 18. července ve Španělském sále Pražského hradu v letošním roce patří římským oratoriím barokních mistrů v provedení prestižního vokálního ansámblu Cantus Cölln. V programu nechybí rezidenční orchestr Collegium Marianum, který na 6. srpna připravuje společně s Arte dei Suonatori z Polska a francouzskou sopranistkou Lefilliâtreovou závěrečný koncert. Více informací k programu je na www.letnislavnosti.cz.

"Program seznámí se skvostnou hudbou géniů, kteří v Římě působili v době jeho největší slávy, a získáme přehled o tom, jak hluboký vliv měli v tehdejší Evropě. Pro každou z těchto hudebních událostí byl vybrán prostor odpovídající akustickým a estetickým vlastnostem uváděných skladeb, přičemž historický kontext každého z těchto míst dokonale odpovídá hudbě, která zde bude uvedena," uvedl muzikologický poradce festivalu, profesor Marc Vanscheeuwijck z Oregonské univerzity ve Spojených státech. (čtk)

Turecký klavírista Fazil Say je hlavním hostujícím sólistou Filharmonie Brno pro příští sezonu. Vystřídá tak hornistu Radka Baboráka, který čestný titul držel v končícím koncertním roce. Třiačtyřicetiletý Say, který v Turecku čelí stíhání za údajnou urážku náboženství, není jen interpret, ale také skladatel. V Brně představí některé své kompozice, a to v české premiéře.

"Uvedeme jeho Istanbulskou symfonii a Koncert pro trubku s proslulým virtuosem Gáborem Boldoczkým. Fazil Say bude dále sólistou v jednom z Mozartových klavírních koncertů," uvedl šéfdirigent Aleksandar Marković. V sólovém recitálu pak Say prokáže také své umění improvizace.

Pro svou 58. koncertní sezonu Filharmonie Brno připravila více než stovku koncertů v 11 řadách a čtyřech mezinárodních festivalech. K tradičním abonentním cyklům přibylo několik novinek, třeba koncertní řada věnovaná jazzové a etnické hudbě. Podle Markoviče je dramaturgie invenční a současná, ale nezříká se ani tradice.

"Cyklus špičkového koncertního jazzu a world music přinášíme v Česku jako první a zveme do něj skvělé jazzové pianisty Yarona Hermana či Tigrana Hamasjana, ale i pravé andaluské flamenko," uvedla ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.

Na dalších koncertech zazní staletími prověřená hudba, stejně jako skladby vzniklé teprve nedávno. Milovníky klasiky potěší třeba Novoroční koncert s oblíbenými melodiemi z českých oper. V symfonickém abonmá dostane prostor hudba Ludwiga van Beethovena, Richarda Wagnera či Antona Brucnkera. Barokní hudba zazní v koncertní řadě Bacha na Mozarta.

Na koncertech ve Wannieck Gallery bude filharmonie tradičně překračovat hranice žánrů. V programu Co znamená vésti koně například orchestr spojí síly se skupinou The Plastic People of The Universe. (čtk)

Skupina neonacistů v Brně poškodila umělecký objekt Mileny Dopitové ve tvaru žluté židovské hvězdy. Vandalové přeřezali pásy, aby narušili symboliku předmětu, informovali v úterý zástupci Polansky Gallery.

"Je to pro mě důkaz o aktuálnosti tohoto projektu, i když se původně jedná o inspiraci z novodobých dějin roku 1944 až 1945. Agresivita, nevzdělanost a necitlivost jsou pravděpodobnou motivací," uvedla autorka předmětu Dopitová. Její umělecký objekt, nazvaný Darovanému městu, byl instalován na Moravském náměstí v Brně v rámci uměleckého projektu Brno Art Open.

Předmět má symbolizovat období holokaustu a osudy židů, především Pavla Haase, s jehož hudbou autorka pracuje. Policie incident vyšetřuje jako poškození umělecdkého díla a trestný čin s rasistickým podtextem. (red)

Český rozhlas Dvojka ve středu v přímém přenosu odvysílá benefiční koncert České filharmonie. Výtěžek z něj bude putovat na veřejnou sbírku organizace Člověk v tísni.

Koncert uskuteční 26. června od 20 hodin v pražském Rudolfinu. Pod taktovkou dirigenta Jiřího Bělohlávka tu filharmonie zahraje Mozartův klavírní koncert d-moll, sólistou bude klavírista Jan Bartoš. Na programu je také Dvořákova Osmá. (red)

Natáčení režijního debutu Krásno herce Ondřeje Sokola, který v něm hraje i jednu z hlavních rolí a je spoluautorem scénáře, je za polovinou. Filmový štáb ukončil natáčení v Sokolově rodišti Šumperku, kde se děj snímku vycházející částečně ze Sokolových životních událostí odehrává, a v práci pokračuje v Praze. Krásno bude v prosinci mít předpremiéru v Praze, Olomouci či Šumperku, premiéra je naplánovaná na 30. ledna příštího roku. Novinářům to dnes na setkání se zástupci médiií sdělili tvůrci filmu.

Spolu s režisérem Sokolem tvoří ústřední dvojici spoluautor scénáře a herec Martin Finger, ve snímku označovaném jako krimi komedie se dále objeví například Jana Krausová, Karel Roden a Zuzana Stavná. Výrazné role recepčního se zhostí David Matásek.

"První věc, která rozhodla, že se natáčení zúčastním, byl scénář, který jsem přečetl jedním dechem. Není to nic veselého, ale tu ironii a zvláštní druh humoru jsem tam cítil hned od začátku," řekl Matásek.

Příběh snímku, ve kterém se mísí absurdní drama s černým humorem, začíná příjezdem hlavních hrdinů do města, kde hodlají přijít na kloub okolnostem nevyjasněného úmrtí matky jednoho z nich. Následně umírá i otec a nepřítelem číslo jedna se tak stává macecha. V kontextu ospalého města, ve kterém se čas zastavil před mnoha lety, se roztáčí spirála zamotaných situací, úletů a absurdních činů, které končí nečekanou pointou.

Snímek Krásno má podle režiséra Sokola vážnou i ironicky vtipnou polohu. "Je to nezvyklý žánr a upřímná výpověď. Budu rád, když diváci budou z filmu překvapeni," uvedl s tím, že trojroli režiséra, herce a spoluscenáristy nepovažuje za velké sousto. "Je to nejpříjemnější natáčení, které jsem zažil, nejsou žádné nezdravé stresy," podotkl.

Na snímek s rozpočtem 26 milionů korun mohou přispět formou crowdfundingu i sami diváci. Dofinancovat film mohou přes jeho webovou stránku zakoupením reklamních předmětů, za určitý obnos se jejich jméno objeví v titulcích. Zatím se tímto způsobem vybralo přibližně 200.000 korun. Podle producenta Vojtěcha Friče se našly téměř dvě desítky lidí, kteří si zaplatili drobnou komparzní roli. (čtk)

Po půl roce skončila první etapa restaurování lunet Mikoláše Alše a Františka Ženíška v historické budově Národního divadla. Cílem restaurování maleb, které byly hodně poškozené při požáru divadla, bylo kromě oprav také odstranění dřívějších přemaleb. Důležité při současném restaurování je to, že lunety a nástropní malba byly poprvé v historii zrestaurovány jednotným přístupem, řekl dnes novinářům Tomáš Záhoř, který práce vedl.

O práci restaurátorů se nyní mohou přesvědčit i návštěvníci divadla ve foyeru na prvním balkoně. Pověřený ředitel ND Václav Pelouch dnes uvedl, že divadlo mělo v plánu restaurování lunet už celých deset let. "Marně jsme se ale snažili získat prostředky od ministerstva kultury," řekl. Náročné a nezbytné opravy součásti českého kulturního dědictví svým půlmilionovým darem umožnila mecenáška a podnikatelka Dadja Altenburgová Kohlová.

Restaurátoři zahájili první etapu prací opravami lunet Táborsko, Otava, Žalov, Stráž na pomezí, Vypravování a část nástropního obrazu triptychu Umění od Františka Ženíška - Úpadek umění. Malby byly poškozeny už záhy po jejich zhotovení během požáru divadla, poškodila je voda při hašení požáru. Malby jsou z velké části prováděné olejem, který vodu málo propouští, uvedl Záhoř.

Průzkum lunet v hlavním foyeru Národního divadla začal v roce 2007. Tehdy se zjistilo, že že malby byly v minulosti rozsáhle opravovány, podle Záhoře někdy až nadměrně. "Věděli jsme, že to bude náročná práce," řekl. Ukazoval fotografie z doby před restaurováním a po něm a také například to, že některé malby jsou poškozené statickou trhlinou, která prochází celým foyerem. "Je stabilní, nehýbe se, ale nelze ji vrátit do roviny," řekl k opravám trhliny v malbě. Restaurátoři upevňovali šupiny originální vrstvy malby, povrch očistili, sejmuli starším nevhodné retuše a přemalby.

Dadja Altenburgová Kohlová je předsedkyní Mecenášského klubu ND a divadlu již dříve věnovala peníze například na opravu Hynaisovy opony. Přispívá také na vznik některých inscenací. (čtk)

Brněnská Wannieck Gallery připravila první obměnu své expozice po letošním úspěšném boji o udržení dosavadního sídla. V nové výstavě nazvané Kostlivec v rajské omáčce nechá návštěvníky nahlédnout do svých sbírkových fondů, které v oblasti soudobé malby patří k nejbohatším v Česku. Velkou část vystavených obrazů a kreseb různých autorů uvidí veřejnost poprvé, sdělili galeristé novinářům.

Sbírka Wannieck Gallery je zaměřena především na malířskou tvorbu generací 80. a 90. let minulého století a tvorbu nejmladší generace. Ve sbírkových fondech jsou však také díla starších autorů, což dokládá i aktuální výstava. Zájemci si prohlédnou třeba obrazy Jiřího Sopka, Michaela Rittsteina a Jiřího Načeradského.

Výstavu zdobí také velký soubor obrazů Petra Nikla, vznikajících od 80. let až do současnosti. "Většina z těchto obrazů nikdy vystavena nebyla. Stejně jako třeba dvě naprosto jedinečná plátna André Butzera nebo obraz švýcarského malíře, klíčového představitele konkretismu a konstruktivismu Richarda Paula Lohse," uvedl kurátor Richard Adam.

Nejmladší generaci zastupují třeba David Hanvald, Vladimír Houdek a Evžen Šimera. Výstava v hlavním prostoru Wannieck Gallery potrvá do 29. září.

Galerie dostala letos v únoru výpověď kvůli neplacení nájmu. Městu dlužila necelých 500.000 korun. Vedení galerie dluh okamžitě doplatilo a druhý den žádalo o stažení výpovědi. Následovala dlouhá jednání, ve hře bylo i vystěhování galerie a pronájem bývalé strojírny Vaňkovka někomu jinému.

Koncem dubna provozovatelé galerie složili kauci a podepsali s městskou společností Jižní centrum smlouvu na dobu neurčitou s výpovědní dobou 12 měsíců. (čtk)

Nové obrazy vystavuje ode dneška v Galerii Vltavín na Masarykově nábřeží v Praze malířka Ivana Lomová. Jmenuje se Voliči a kurátorsky ji připravila Kateřina Tučková. K současné výstavě zároveň vychází i obsáhlá monografie shrnující autorčino dosavadní dílo od počátečních ilustrací, přes kresby, pastely a litografie až k současným malířským obrazovým cyklům.

Lomová se věnuje především figurální malbě, často až s hyperrealistickou technikou. Poslední dva roky se zaměřuje na zachycení pohledů na městské periferie, kterými projíždí jako cestovatelka vlakem.

Série voličů, kterou vystavuje, prý vznikla spontánně jako okamžitá reakce na emocionálně vypjaté lednové prezidentské volby. "To, jak to nakonec dopadlo, mě dost zničilo a potřebovala jsem se nějak usmířit se svými spoluobčany - spoluvoliči. Malováním jejich portrétů se jim přiblížit a nějak je pochopit. Mám jich zatím necelou třicítku a asi budu ještě pokračovat," uvedla.

Téma voličů autorka na výstavě propojuje s motivy ze současné Prahy. "Už delší dobu kroužím kolem tématu současné Prahy a snažím se přijít na to, jak ji uchopit, aby to byla ´moje´ Praha - hodně všední, trochu pošmourná, lehce depresivní, a přesto svým způsobem krásná. Bude to téma asi na dlouho, na výstavě ukazuji pár prvních obrazů," říká autorka k výstavě.

Ve spodním prostoru Galerie Vltavín pak Lomová představuje výběr ze svého předchozího cyklu, který v Praze dosud nebyl vystaven. Nese název Cestující a mapuje momenty z autorčiných cestovatelských zážitků. Nejrůznější místa spojuje rámec vlakového okna a viděná krajina, která se před divákem objevuje. V malbách se objevují také cestující, nádražní haly, prázdná kupé a vagóny; dohromady tyto výjevy vytvářejí soubor maleb melancholické, ale poetické cestovatelské atmosféry.

Ivana Lomová absolvovala Fakultu architektury ČVUT Praha. Od roku 1984 publikovala kresby v novinách a časopisech, ilustrovala více než 25 knih zejména pro děti a mládež, napsala a nakreslila komiksový seriál pro děti, pracovala pro kreslený film. Volné tvorbě se věnuje až od 90. let. (čtk)

Ve věku 87 let zemřel spisovatel žánru sci-fi a fantasy Richard Matheson. Čeští čtenáři ho znají především díky jeho katastrofickému románu Já, legenda. Ten v roce 2007 zfilmoval režisér Francis Lawrence. Akademie vědeckofantastických, fantasy a hororových filmů bez dalších podrobností oznámila, že Matheson zemřel v neděli, uvedla agentura AP.

Vedle knihy Já, legenda patří mezi Mathesonovy nejvýznamnější romány Jak přicházejí sny, The Shrinking Man (Zmenšující se muž) a Bid Time Return (Výzva k návratu v čase). Všechna tato díla se dočkala filmového zpracování. Matheson v roce 1984 obdržel Světovou cenu fantasy za životní zásluhy a v roce 1991 Cenu Brama Stokera. V roce 2010 byl uveden do Síně slávy sci-fi. (ČTK)

Ve středu začíná v Anglii slavný převážně hudební festival Glastonbury. Vrcholem letošního 31. ročníku bude vystoupení legendární britské kapely Rolling Stones. Festival potrvá do neděle. Organizátoři údajně největšího hudebního festivalu světa hlásí, že vstupenky jsou vyprodané. Lístek otvírající přístup ke všem akcím po celou dobu trvání festivalu přitom stály bez poplatků za objednání 205 liber (přes 6200 korun).

Letošní ročník je mimořádný zejména tím, že na něm v sobotu na hlavním pódiu Pyramid Stage vystoupí nesmrtelní Rolling Stones. Legendární britská kapela, která loni oslavila 50 let, však zdaleka není jediným velkým tahákem letošního Glastonbury. Zvláště příznivci rocku se mohou těšit na koncerty kapel jako Arctic Monkeys, Primal Scream nebo The Smashing Pumpkins. Mezi zhruba dvěma stovkami jmen nebude chybět ani Australan Nick Cave se skupinou The Bad Seeds. Dalšími hvězdami budou rapper Dizzee Rascal, skupiny Portishead či Public Anemy, folkrocková formace Mumford & Sons nebo zpěváci Elvis Costello, Sinéad O'Connorová a v Česku dobře známý Glen Hansard.

Stejně jako souběžně konaný tenisový turnaj ve Wimbledonu, může i průběh festivalu v Glastonbury ovlivnit deštivé počasí. Na vlhko a bahno jsou ale návštěvníci už zvyklí a připraveni jsou na nečas zřejmě i hudebníci. "Nemůžu se dočkat, až zahrajeme v Glastonbury. Už mám připravené holínky i jurtu," prohlásil frontman Rolling Stones Mick Jagger. (ČTK)

Před pěti lety, 27. června 2008, zemřela spisovatelka Lenka Reinerová, označovaná za poslední pražskou německy píšící autorku. Její život byl poznamenán snad všemi dějinnými peripetiemi, jimiž si střední Evropa ve 20. století prošla. Reinerové knihy jsou proto prosyceny vzpomínkami na život v emigraci či pobyt v nacistickém i komunistickém vězení. Zrovna tak ale obsahují vzpomínky na soužití německé, židovské a české kultury v meziválečné Praze. Lenka Reinerová se narodila v roce 1916 v pražské česko-německé rodině. Od poloviny 30. let pracovala jako novinářka v pražské redakci emigrantského časopisu Arbeiter Illustrierte Zeitung.

Tak se osobně seznámila například s legendárním "zuřivým reportérem" Egonem Erwinem Kischem. V předvečer druhé světové války musela Reinerová kvůli svému židovskému původu a levicovému přesvědčení uprchnout do Francie, kde ale byla po okupaci Německem zatčena a uvězněna. Později se jí podařilo dostat do mexického exilu. Zpět do vlasti se vrátila až po válce. Na počátku 50. let byla Reinerová z politických důvodů rok a čtvrt vězněna. Také po roce 1968, kdy se veřejně angažovala, nesměla své práce publikovat a živila se jako překladatelka. Od 80. let vydávala své knihy v někdejším východním Německu, českým čtenářům však zůstala téměř neznámá až do pádu komunismu. Reinerová psala specifickým jazykem, takzvanou Prager Deutsch.

K jejím nejznámějším dílům přeloženým do češtiny patří vzpomínkové knížky Všechny barvy slunce a noci či Kavárna nad Prahou. Za svou tvorbu byl Lenka Reinerová mnohokrát oceněna. V roce 1999 obdržela jako první nositelka literární ocenění Schillerův prsten za zásluhy o německý jazyk a literaturu. V roce 2001 jí tehdejší prezident Václav Havel udělil Medaili Za zásluhy. (ČTK)

Devatenácté studiové album heavymetalové skupiny Black Sabbath s názvem 13, první se zpěvákem Ozzy Osbournem od roku 1978, zůstává v čele tuzemské hitparády. Na druhém místě je stejně jako v minulém týdnu Jaromír Nohavica s kompilací Tenkrát / Nostalgie 90.let, který má ještě na sedmém místě své poslední album Tak mě tu máš. Údaje zveřejnila na svém webu česká pobočka Mezinárodní federace hudebního průmyslu (IFPI).

Na třetím místě je nová nahrávka rapperů Prago Union s názvem Vážná hudba, na čtvrté místo z osmého postoupila Lucie Vondráčková s nahrávkou Oheň. Následuje kapela Doctor P.P. zpívajícího právníka Petra Pečeného s albem Zdravý doktor. Na šesté místo ze třetího sestoupila francouzská zpěvačka Isabella Geffroyová známá pod uměleckým jménem Zaz s deskou Recto Verso. Naopak na osmé místo z dvanáctého se posunula deska Pink s deskou Truth About, ještě větší skok ze čtyřiadvacátého na deváté místo se podařil skupině 30 seconds to Mars s albem Love Lust Faith + Dreams a desítku nejprodávanějších desek uzavírá nahrávka Inzerát kapely Kryštof.

Mezi dvaceti nejprodávanějšími alby z tuzemské produkce ještě skončil Vojtěch Dyk & B-Side Band s koncertním záznamem Live at La Fabrika, Sabina, debutové album letošní vítězky SuperStar Sabiny Křovákové, nahrávka Tří sester Líná hudba holý neštěstí, Racek Tomáše Kluse a kompilace Tata Bojs Hity a city. Ze zahraničních alb byl ještě zájem o nahrávku Daft Punk s novinkou Random Access Memories, Depeche Mode s Delta Machine, Didn't It Rain od Hugha Laurieho alias Doktora House a taneční výběry Summer Hits 2013 a Taneční liga 150. (ČTK)

Jedna z nejnavštěvovanějších turistických atrakcí Francie je již druhý den zavřena kvůli stávce. Na pařížskou Eiffelovu věž, kam se denně vypraví desetitisíce turistů, se tak nikdo nedostane, neboť zaměstnanci se stávkou domáhají lepších pracovních podmínek, informovala agentura AFP. Zhruba 300 zaměstnanců se rozhodlo, že si vymůže vyšší platy a důstojnější podmínky pro svou práci, kterou na 324 metrů vysokém železném symbolu Paříže vykonávají.

Jejich hlavní požadavkem je urychlené dokončení renovace interiéru věže, která byla zahájena v roce 2008 a měla trvat 18 měsíců, stále se však vleče. Stavba z roku 1889 již dávno přesluhuje svou původně plánovanou životnost a denně ji navštíví až 30.000 lidí. Zaměstnanci již v úterý neúspěšně jednali se společností provozující věž, v níž má většinový podíl pařížská radnice. Jednání podle AFP pokračují i dnes.

Tisíce zklamaných turistů tak místo výškového pohledu na francouzskou metropoli zklamaně u paty věže hledí na oznámení o stávce. "Myslím, že je to určitý francouzský stereotyp. Všude se tu stávkuje, tak proč by se nestávkovalo i na Eiffelově věži. Podle mě je to docela legrační," řekla stanici BBC americká turistka Kathrine Markowská. (ČTK)

Členové grémia ministryně kultury, kteří mají doporučit kandidáta na ředitele Národní galerie v Praze, apelují na ministryni, aby v současné situaci ve výběru šéfa této velké instituce nepokračovala. Tři z osmi členů grémia na členství v něm již rezignovali. V otevřeném dopise, který zaslali také ČTK, píší, že mandát případně vybraného ředitele by byl "od počátku vratký, jeho politická podpora mizivá a měli bychom před sebou další nestabilní období existence NG".

"Věříme, že chápete, jak je situace současným děním a Vaší rezignací zablokována a sotva můžete očekávat, že se na tomto procesu budeme nadále seriózně podílet," píší v dopise ředitelka Galerie hlavního města Prahy Magdalena Juříková a historik umění a profesor Masarykovy univerzity Lubomír Slavíček. Na čtvrteční schůzku grémia s ministryní nepřijdou. "Požádali jsme o přečtení dopisu v úvodu schůzky," řekla ČTK Juříková. Historik umění Petr Wittlich již na svou funkci rezignoval minulý týden

Ministryně Alena Hanáková v polovině června oznámila, že ke konci měsíce rezignuje. V současné době je členem vlády v demisi, která by závažná rozhodnutí neměla činit. Hanáková uvedla, že chce do konce svého působení ještě dokončit některé rozpracované věci. Minulý týden se sešla se všemi třemi kandidáty na místo ředitele NG, ve čtvrtek večer by se mělo konat další jednání grémia; ministryně ještě chtěla, aby se kandidáti představili jeho členům. (ČTK)

Obyvatelům i návštěvníkům New Yorku se od soboty představí v Českém národním centru na Manhattanu výstava s názvem Tisíciletá tradice české měny od 10. do 21. století. Expozici připravily Východočeské muzeum, Univerzita Pardubice a Česká mincovna v Jablonci nad Nisou. ČTK o tom dnes informovala ředitelka muzea Jitka Rychlíková.

Expozice ukáže devět chronologických bloků, které charakterizují jednotlivé fáze českých měnových systémů. K vidění budou fotografie, makrosnímky, kvalitní galvanoplastické kopie zlatých a stříbrných historických ražeb, ale i originály méně hodnotných moderních mincí. "Převoz originálních mincí by byl administrativně i finančně nesmírně náročný a konceptu putovní výstavy tak po všech stránkách lépe vyhovuje varianta, kterou jsme zvolili. Vyrobené kopie jsou od originálů k nerozeznání," řekl historik a numizmatik Petr Vorel, který je také autorem výstavy.

Návštěvníci uvidí nejstarší mince 10. až 13. století, pražský groš, stříbrné tolary ze 16. století, mince z doby baroka, peníze z období vlády Habsburků, meziválečnou měnu, peníze z let 1953 až po současnost. "Po měsíční prezentaci v Českém národním centru v New Yorku bude výstava předána některému z trvalých významných českých krajanských center v Cedar Rapids v Iowě nebo La Grange, odkud si ji pak v případě zájmu budou moci půjčovat menší místní krajanské pobočky do dalších lokalit v USA," uvedla ředitelka muzea Rychlíková. (ČTK)

Hudební festival v anglickém Glastonbury otevřel ve středu brány 135 tisícům fanoušků. Během pěti dnů se na ně chystá smršť více než 2000 koncertů a dalších kulturních akcí. Podle agentury AP ještě před zahájením údajně největšího festivalu svého druhu pod širým nebem přicházely k areálu tisícovky fanoušků, kteří rozbíjeli stany a vybalovali spacáky. Proudem začalo téct pivo.

Příznivá je letos i předpověď počasí, a tak se návštěvníci možná nebudou muset brodit po kolena v bahně, jak tomu v minulých letech často bývalo. Nesporným vrcholem akce bude sobotní vystoupení legendární kapely Rolling Stones, která loni oslavila 50 let existence. Dalšími hvězdnými jmény v programu jsou například Arctic Monkeys, Elvis Costello, Kenny Rogers, Primal Scream, The Smashing Pumpkins, Nick Cave, Portishead, Public Enemy, Mumford & Sons nebo Sinéad O'Connorová.

Festival se koná po dvou letech. Loni se na zemědělských pozemcích u vesnice Pilton akce nekonala, především kvůli londýnským olympijským hrám, na které padly veškeré mobilní ploty či záchody. Letos bylo v areálu instalováno 20 kilometrů plotu a celkem 4500 záchodových budek, 350 stánků s občerstvením, 198 barů a až 1000 dalších stánků. O hladký chod akce se stará zhruba 34.000 lidí. (ČTK)

Česká pošta vydává novou známku se spisovatelem Franzem Kafkou ke 130. výročí jeho narození. Známka v hodnotě 20 Kč bude označená písmenem E pro posílání do evropských zemí. Oznámila to Česká pošta.

Kompozice známky je založena na strohém geometrickém modulu, který se promítá i do sešitku osmi známek. Na jedné půlce je vyobrazený Kafka a na druhé reálně vypadající brouk jako symbol proměny. Autorem výtvarného návrhu je akademická malířka Marina Richterová, autorem liniové kresby a rytiny je grafik a rytec Miloš Ondráček.

Franz Kafka byl pražský, německy píšící spisovatel židovského původu. Za nejdůležitější Kafkovy práce jsou všeobecně považované romány Proces, Amerika, Zámek a povídka Proměna. (ČTK)

V barokním Colloredo-Mansfeldském paláci u Karlova mostu bude dnes odpoledne otevřena prohlídková trasa. Návštěvníci se na ní mohou seznámit se stavební a kulturní historii paláce a budou se procházet sály v reprezentativních prostorách šlechtického sídla včetně téměř neznámého barokního tanečního sálu s freskami.

Galerie hlavního města (GHMP), která palác spravuje, v něm také bude pořádat výstavy současného umění, které se dříve konaly na Staroměstské radnici. První takovou přehlídkou je výstava děl Jiřího Davida, která začala v květnu. Na podzim letošního roku se do paláce z Domu U Zlatého prstenu přesune také projekt Start up pro nejmladší generaci umělců. Galerie hlavního města Prahy počítá také ještě v letošní sezoně s vytvořením společenského zázemí na nádvoří paláce včetně kavárny a s umístěním výtvarného ateliéru, který rozšíří nabídku galerie především pro nejmladší diváky a návštěvníky.

Colloredo-Mansfeldský palác z poloviny 18. století patří městu, které ho dlouhodobě plánuje opravit, kompletní rekonstrukce by ale podle odhadů města mohla přijít až na půl miliardy korun. Praha palác v roce 2010 převedla do správy GHMP. O rok později v něm ve spolupráci se soukromým subjektem otevřela prostor pro mladé umělce - Artbanka Museum of Young Art (AMoYA). Po změně ředitele GHMP loni v listopadu AMoYA své působení v paláci ukončila. (ČTK)

Galerie Giacomo, která je součástí zámku v Duchcově, vystavuje sochařskou tvorbu Dalibora Šebesty a Jaroslava Kašpara. Projekt nese název Dva v jednom chtíči a sleduje paralely v tvorbě dvou umělců, kteří pracující s rozdílnými materiály, ale témata zpracovávají podobným způsobem. ČTK o tom informoval kastelán duchcovského zámku Marian Hochel.

Dalibor Šebesta je kameník a sochař. "Klade důraz na ruční zpracování, symbiózu kamene s jinými ušlechtilými materiály a prolnutí s okolním interiérem či exteriérem," uvádí Hochel v tiskové zprávě k výstavě. Šebesta se zaměřuje nejen na sochy, ale i na bytové doplňky, zahradní architekturu a zpracování kamene. "Této práci se věnuji od 12 let, kamenictví jsem se vyučil v Lipnici nad Sázavou," řekl ČTK Šebesta. Jeho sochy na výstavě doplňují fotografie Jana Vlčka, které například sochaře zachycují při práci.

Jaroslav Kašpar je umělecký kovář, který od roku 1993 působí ve firmě, jež se zaměřuje na umělecké zpracování kovů, a provozuje vlastní dílnu. V roce 1998 obdržel cenu Masarykovy univerzity za design a zpracování kovů v architektuře. "Veškeré práce navrhuji a realizuji s důrazem na výtvarné řešení s přihlédnutím k dané architektuře. Všechna díla jsou signována, vždy se jedná o originální výrobek. Při výrobě používám tradiční technologie a materiály, jako je kov, nerez, ušlechtilá dřeva, kámen a sklo," uvádí autor. Sochy Dalibora Šebesty a Jaroslava Kašpara jsou instalovány v zámecké galerii do 11. srpna, vystaveno je zhruba 35 objektů. Otevřeno je denně kromě pondělí od 10:00 do 17:00. (ČTK)

Téměř čtyři týdny po povodních, které znovu poničily objekt Sovových mlýnů, se otevírá pražské Muzeum Kampa. Provoz zahajuje výstavou spojující tři umělce - Gustava Klimta, Alfonse Muchu a Františka Kupku. Expozice se jmenuje Judita na Kampě a jejím stěžejním dílem je stejnojmenný Klimtův obraz z let 1904 až 1905. Klimtova Judita patří ke klenotům uměleckých sbírek Galerie výtvarného umění v Ostravě. Obraz byl ve 20. století mnohokrát vystavován na řadě domácích výstav a publikován.

Do roku 1989 byl vystaven ve stálé expozici Národní galerie ve Šternberském paláci a poté byl vrácen do Galerie výtvarného umění v Ostravě. Nyní se po 20 letech Judita opět vrací do Prahy. Východiskem výstavy jsou kromě obrazu Judita další práce Gustava Klimta, práce jeho vrstevníka Alfonse Muchy a díla průkopníka abstrakce Františka Kupky. Výstava představuje zastoupení těchto umělců v českých veřejných a soukromých sbírkách. Výběr děl se věnuje především srovnání Klimtova, Muchova a Kupkova přístupu ke kresbě, a dává tak přímo nahlédnout do jejich nejniternějšího uměleckého procesu.

Přibližuje jejich uvažování nad vztahem motivu a jeho zobrazení, který dal vzniknout složitě komponovaným obrazům. Poodkrývá tak vlastní zdroje vzniku uměleckého díla. Návštěvníci budou moci porovnat tři odlišné umělecké přístupy ke kresbě díky spolupráci institucí, které díla zapůjčily. Muzeum také poprvé vystavuje některá z děl Františka Kupky, které Nadace Jana a Medy Mládkových loni získala zakoupením sbírky Lilli Lonngren Andersové ze Spojených států. Jde o dva Kupkovy portréty žen z přelomu 20. století. (ČTK)

V těchto dnech natáčí režisér Jiří Svoboda v Terezíně dvoudílný televizní film Poslední cyklista. Vzniká podle scénáře, na kterém spolupracoval s představitelem jedné z rolí Tomášem Töpferem. Česká televize ho na obrazovkách představí na jaře příštího roku. Ve filmu židovský manželský pár Orensteinových, kteří nemohou mít vlastní děti, v roce 1933 adoptuje malého sirotka Klárku. Netuší, jaký životní osud jí připraví tím, že z křesťanky udělají nevratně Židovku; nemohli ještě vědět, co je to holokaust.

Malá Klárka vnesla zpočátku do jejich života světlo, zahrnuli ji laskavostí, péčí a láskou. S blížícím se dalším desetiletím ale ubývalo štěstí a radosti. Nástup Adolfa Hitlera k moci v Německu a jeho následná expanze do Evropy ovlivnily životy milionů rodin a nejtragičtěji zasáhly rodiny s židovským původem. Orebsteinovi se pak za každou cenu snaží děvčátko ochránit před událostmi, které ji nemohou minout.

Scénář dvoudílného televizního filmu, inspirovaného životními zážitky a kresbami Helgy Weissové-Hoškové, napsali Töpfer a Svoboda, který jako režisér obsadil do hlavních rolí Agi Gubikovou, Martu Vančurovou a Petra Štěpána. V dalších rolích se objeví Markéta Hrubešová, Lenka Vlasáková, Jan Vondráček, Václav Helšus, Jiří Oberfalzer, Petr Vaněk, Hana Frejková a David Novotný. (ČTK)

Měsíc autorského čtení se letos zaměří na německy píšící autory. V paralelní dramaturgické linii tradičně vystoupí čeští a slovenští spisovatelé a spisovatelky. Pořadatelé z nakladatelství Větrné mlýny popisují červencový festival jako velké středoevropské literární turné. Autoři budou číst postupně na čtyřech místech ve třech státech.

Předehrou k festivalu je sobotní Noc literatury v Brně, součást celoevropského projektu. Na různých místech v centru města návštěvníky čekají autorská čtení, projekce filmů, koncerty a další akce, které souvisejí s literaturou. Vlastní program přehlídky v pondělí zahájí Rakušanka Marianne Gruberová a Slovák Ľubomír Feldek.

"Začíná se v Brně, druhý den se dvojice autorů přesouvá do Košic, odtud do Ostravy, aby čtvrtý den své putování skončili čtením v polské Vratislavi," popsal putování spisovatelek a spisovatelů ředitel festivalu Pavel Řehořík. Den po Gruberové s Feldekem se na cestu vydají Němec Falko Hennig s Markem Šindelkou. Letošní ročník přehlídky věnovali pořadatelé Pavlu Kohoutovi, který oslaví 85. narozeniny. V Brně bude číst 15. července, poté vyrazí do dalších měst. Nakladatelství Větrné mlýny zároveň uvede do života novou edici Retro, v níž v 18 svazcích znovu vyjde Kohoutovo rozsáhlé dílo.

Z Čechů na festivalu vystoupí také Arnošt Goldflam a Emil Hakl nebo laureáti ceny Magnesia Litera, básník Milan Děžínský a prozaik Jiří Hájíček. Jaroslav Rudiš představí svou novinku nazvanou Národní třída.

Německá literatura je zastoupena 17 autory a autorkami. V českém překladu vyšly například knihy Kathrin Schmidtové, Tanji Dückersové, Angeliky Overathové nebo Gregora Sandera. Přijedou také spisovatelé a spisovatelky z Rakouska, Švýcarska a Lucemburska.

Dějištěm brněnských čtení je Divadlo Husa na provázku, v Ostravě festival hostí klub Atlantik. Vstupné na všechna čtení je dobrovolné. Kompletní program najdou zájemci na webových stránkách www.autorskecteni.cz. (čtk)

Terminátor, oblíbená postava vraždícího kyborga, která pomohla ukout slávu amerického herce Arnolda Schwarzeneggera, se opět vrátí. Tentokrát se tak stane v podobě samostatné trilogie, jejíž první díl by měl přijít do kin 26. června 2015.

Informovalo o tom ve čtvrtek hollywoodské studio Paramount Pictures, které ovšem zatím mlčí o tom, zda se do role opět vrátí pětašedesátiletý Schwarzenegger.

Jak dnes připomněla agentura Reuters, první filmový Terminátor se v kinech objevil v roce 1984 a společně s dalšími dvěma pokračováními - Terminátor 2: Den zúčtování (1991) a Terminátor 3: Vzpoura strojů (2003) - v nichž Arnold Schwarzenegger hrál, vynesl více než miliardu dolarů.

Čtvrté pokračování Terminator Salvation z roku 2009 bylo bez Schwarzeneggera, který v té době zastával úřad kalifornského guvernéra. (čtk)

Americký fotograf Bert Stern, který se proslavil mimo jiné fotografiemi Marilyn Monroe pořízenými pouhých šest týdnů před její smrtí, zemřel. Bylo mu 83 let. Informovala o tom dnes agentura AFP. "Bert Stern zemřel ve středu," oznámila jeho partnerka Shannah Laumeisterová v krátkém e-mailu zaslaném médiím.

Během své kariéry trvající déle než 50 let fotil Stern některé z nejkrásnějších žen světa včetně Audrey Hepburnové, Elizabeth Taylorové, Sophie Lorenové a Brigitte Bardotové.

Nejznámější ale zůstal díky snímkům téměř nahé Marilyn Monroe, které pořídil v Los Angeles v červnu 1962. Během tří dnů pořídil 2571 fotek, z nichž později sestavil knihu Marilyn Monroe: The Complete Last Sitting. Herečka zemřela 5. srpna 1962. (čtk)

Jubilejní 10. ročník letního festivalu klasické hudby Třeboňská nocturna nabídne od 8. do 13. července v Třeboni hned pět držitelů cen Thálie. Na tradičních místech na zámku, na nádvoří městského úřadu, v kostele svatého Jiljí a také v Divadle J. K. Tyla se představí domácí i zahraniční interpreti včetně vítězů Pražského jara. Informoval o tom ředitel festivalu Miloš Končický.

Návštěvníci se podle něj mohou například těšit na interpretační umění violoncellisty Tomáše Jamníka za doprovodu klavíristy Ivo Kahánka, vynikající slovenskou flétnistku Simonu Pingitzerovou, kterou doprovodí spolu s Komorním orchestrem Český Krumlov i hlas herečky Valérie Zawadské.

Jihočeská komorní filharmonie za řízení Jaroslava Krčka se představí se sólisty - trombonistou Lukášem Moťkou a sopranistkou Annou Klamo, vítězkou Thálie 2011. "Letos jsme se zaměřili na mladé, ale významné interprety, kteří do svých vystoupení vkládají nejen mistrovství, ale i nasazení a energii mládí, jež k letním koncertům jednoznačně patří," uvedl dramaturg festivalu Jiří Hlaváč.

Tradičně jeden z posluchačsky nejatraktivnějších koncertů věnují pořadatelé populárnějším formám hudby. Tentokrát zvolili jako téma muzikál, 12. července se na nádvoří městského úřadu představí v pořadu Večer muzikálových melodií hned čtyři nositelé ceny Thálie v tomto žánru Monika Absolonová, Alena Antalová, Petr Gazdík a Dušan Vitázek. "I vážná hudba nemusí být vždy úplně vážná. Má své lehčí a lidovější komnaty," podotkl Hlaváč.

Dramaturgie festivalu už připravuje festivalový program na příští rok. Mezi divácky nejatraktivnější koncerty chystaného 11. ročníku, který se uskuteční 7. až 12. července 2014, bude vystoupení houslisty Josefa Špačka a společný koncert Lucie Bílé a sopranistky Gabriely Beňačkové. Více informací se nachází na www.trebonskanocturna.cz. (čtk)

Tým amerického režiséra a producenta Ridleyho Scotta ve studiu na Barrandově natáčí snímek Dítě číslo 44. Tvůrce hitů Vetřelec, Blade Runner, Gladiátor či Království nebeské přilákalo nejenom vhodné prostředí k natáčení a zkušenost tuzemských řemeslníků, ale také navýšené filmové pobídky. Stát vrátí filmovému štábu 20 procent toho, co na českém území při natáčení prokazatelně utratí, informoval dnes Český rozhlas.

Podle šéfa barrandovských ateliérů Petra Tichého jsou však tuzemské pobídky ještě stále málo lákavé. V letošním roce bylo pro filmové pobídky určeno půl miliardy korun, loni 300 milionů.

Helena Bezděk Fraňková, ředitelka Státního fondu kinematografie, ČTK sdělila, že navýšení pobídek vrátí do České republiky studiové filmy. "Za nějakých 300 milionů korun sem zahraniční produkce odmítaly jezdit, ale navýšení na 500 milionů už přilákalo projekty, které státu vydělaly 3,5 miliardy korun," uvedla.

Z údajů fondu kinematografie vyplývá, že Scott by v Česku jako producent chtěl utratit za filmování 940 milionů korun, z toho 550 milionů za české služby a produkty. Po skončení natáčení dostane zpět takzvané vratky ve výši přes 45 milionů korun.

Drama podle románu Toma Roba Smithe ze stalinského Ruska bude režírovat Daniel Espinosa, natáčet by se mělo i v Milovicích a dalších lokalitách v okolí Prahy. Scott jako producent projektu do České republiky pravděpodobně vůbec nedorazí. "Dá práci 400 lidem na plný úvazek a kromě toho zaměstná další tři až pět tisíc lidí," uvedl Matthew Stillman s produkční společnosti Stillking Films.

Fond má na letošní rok pro zahraniční filmaře vyčleněno 500 milionů korun jako pobídky. I díky jim se v Česku natočí 20 zahraničních filmů. Přestože je částka o 200 milionů vyšší než loni, stále není podle Státního fondu kinematografie dostatečná. Už nyní je vratka zcela vyčerpána.

"Velká filmová studia se sem ještě nevrátila, ještě jim právníci a jejich manažeři nedoporučili využít systém v České republice, protože je nestabilní," upozornil producent Radomír Dočekal ze společnosti Milk and Honye Pictures, která se nyní připravuje na americko-indický projekt akčního filmu Band - Bang. Natáčení v Praze, na Slapech a v Českém Krumlově zahájí 8. července. Indické filmaře do Česka prý přitáhly pobídky až ve druhém plánu, důležitější pro ně byla místa, na kterých mohou točit, a lidé, kteří jim u toho budou pomáhat. (čtk)

Pět inscenací v 15 představeních přinese šestý ročník Letních shakespearovských slavností na Slezkoostravském hradě v Ostravě. Přehlídku zahájí komedie Sen noci svatojánské, která má dnes premiéru v Praze. V hlavních rolích se návštěvníkům představí Hana Vagnerová, Vanda Hybnerová či David Prachař, řekl dnes novinářům za organizátory akce Vladimír Polák.

Podle organizátorů se představení Sen noci svatojánské podařilo vyprodat asi za osmi minut. Velký zájem je i o některá další představení. Ještě příští týden ale organizátoři uvolní další vstupenky do prodeje. Datum prodeje zveřejní na webových stránkách www.shakespearova.cz.

Festival v Ostravě začne 22. července. Druhou jeho letošní novinkou bude inscenace Dvaja páni z Verony s Lukášem Vaculíkem a Zuzanou Norisovou. Chybět nebude ani divácký hit Veselé paničky windsorské v režii Jiřího Menzela s Bolkem Polívkou a Simonou Stašovou, který navíc zřejmě bude uveden naposledy, nebo Richard III. s Jiřím Langmajerem a Klárou Issovou. Přehlídku uzavře novinka z minulého roku - Marná lásky snaha z ostravské produkce slavností.

"Po prvním ročníku jsem říkal, že o pokračování shakespearovských slavností si řekli sami diváci, kteří ten první festival skoro vyprodali. Stále se pohybujeme mezi 80 až 90 procenty úspěšnosti. Shakespearovské slavnosti je to nejkrásnější, co si divadelní divák může přát - pod hvězdnou oblohou slyšet krásné texty," podotkl Polák.

Podle něj je ostravský festival specifický tím, že ze všech shakespearovských destinací, kde se akce koná, vznikl nejpozději a lidé si to o to více užívají. "Podle mého názoru sem chodí i hodně divadelní publikum, které chodí i přes rok do divadel, zvláště pak na slovenské produkce. I mě jako divákovi je líto, že sem slovenská divadla nejezdí v takové míře jako kdysi," míní Polák.

Festival v Ostravě potrvá do 8. srpna. Všechna představení budou začínat ve 20:30. Podle organizátorů bude letos kvůli výstavbě komplikované parkování v okolí Slezskoostravského hradu a pro návštěvníky tak bude připraveno parkování na nedaleké Černé louce. (čtk)

Ministryně kultury v demisi Alena Hanáková ještě do konce svého funkčního období nějakým způsobem vyřeší, kdo povede Národní galerii. Buď se rozhodně mezi historikem umění Jiřím Fajtem a bývalým ředitelem Moravské galerie v Brně Markem Pokorným, nebo rozhodnutí nechá na novém ministrovi. Dnes o tom informovala mluvčí ministerstva kultury Lenka Brandtová.

Hanáková v polovině června oznámila, že ke konci měsíce rezignuje. Do pádu Nečasovy vlády však nepředala rezignaci písemně, po 30. červnu tedy bude ministryní v demisi. Hanáková uvedla, že chce do konce svého působení ještě dokončit některé rozpracované věci. Podle mluvčí Brandtové není zcela jasné, kdy přesně Hanáková ve funkci skončí, rozhodně prý však dnes "nebyla v práci naposledy".

Třetí kandidát na místo ředitele NG, ředitel Sbírky starého umění a pověřený ředitel NG Vít Vlnas, se na čtvrteční schůzku grémia s ministryní nedostavil. Ministryně ještě chtěla, aby se kandidáti představili jeho členům grémia, které má doporučit kandidáta na ředitele NG.

NG nemá ředitele od poloviny dubna, kdy Hanáková odvolala Vladimíra Rösela s odůvodněním, že neprokázal, že rozumí poslání galerie a je zárukou pro její rozvoj. Hanáková se rozhodla nevypisovat výběrové řízení, chce vybírat z kandidátů, kteří se účastnili předchozích konkurzů na šéfa NG.

Někteří členové grémia apelovali na ministryni, aby v současné situaci ve výběru šéfa této velké instituce nepokračovala. Tři z osmi členů grémia na členství v něm již rezignovali. V otevřeném dopise píší, že mandát případně vybraného ředitele by byl "od počátku vratký, jeho politická podpora mizivá a měli bychom před sebou další nestabilní období existence NG".

"Věříme, že chápete, jak je situace současným děním a Vaší rezignací zablokována a sotva můžete očekávat, že se na tomto procesu budeme nadále seriózně podílet," píší v dopise ředitelka Galerie hlavního města Prahy Magdalena Juříková a historik umění z Masarykovy univerzity Lubomír Slavíček. Historik umění Petr Wittlich již na svou funkci rezignoval dříve.

Podle některých odborníků by už neměla ministryně činit tak zásadní kroky, jakým je třeba právě jmenování ředitele Národní galerie. Pokud tak však neudělá, může vzhledem k politické situaci hledání nového ředitele trvat ještě velmi dlouho. (čtk)

Autentické svědectví uprchlíka ze severokorejského pracovního tábora vyjde česky 3. července. Kniha s názvem Útěk z Tábora 14 je příběhem jediného člověka na světě, který se narodil v politickém lágru v KLDR a podařilo se mu prchnout za hranice, řekla Denisa Novotná z nakladatelství Euromedia Group, které knihu pod značkou Ikar vydává.

Muž, který má nyní jméno Sin Tong-hjok, se v pracovním táboře narodil. Vyrůstal za plotem z ostnatých drátů pod proudem vysokého napětí. Kvůli údajným zločinům, které spáchali bratři jeho otce, nesměl vůbec nic. Jeho životní dráha předurčená státem spočívala v těžké práci a předčasné smrti na choroby přivozené chronickým hladem - všechno bez obvinění, soudu nebo možnosti odvolání se a všechno v naprosté tajnosti, uvádí nakladatel.

Před očima Sinovi oběsili matku a zastřelili otce. Devět let poté se mu podařilo přes elektrický plot uprchnout. Bylo to 2. ledna 2005. Před ním se ještě žádnému člověku narozenému v severokorejském politickém táboře utéct nepodařilo. Podle dostupných informací je Sin doposud jediný, kdo to dokázal.

Bylo mu 23 let a za plotem nikoho neznal. Během měsíce doputoval do Číny, za dva roky už žil v Jižní Koreji. O čtyři roky později přebýval v jižní Kalifornii a stal se spolupracovníkem LiNK (Liberty in North Korea), americké organizace na ochranu lidských práv. Změnil si jméno. Následkem podvýživy má menší a drobnější postavu a četná zranění po mučení.

Po útěku si začal vést deník, který se stal základem jeho korejsky psaných pamětí Escape to the Outside World (Útěk do světa venku), vydaných v Soulu v roce 2007. Sinovy vzpomínky vzbudily v Jižní Koreji jen nepatrnou pozornost. V roce 2008 se setkal s Blainem Hardenem, dopisovatelem deníku Washington Post, který zveřejnil jeho příběh v novinách. Harden ho přesvědčil k dalším rozhovorům, z nichž vznikla kniha Útěk z Tábora 14.

Pracovní tábory v KLDR existují již dvakrát delší dobu než sovětské gulagy. Satelitní fotografie dostupné komukoliv s internetem ukážou na stránkách Google Earth rozlehlé oplocené pozemky, rozkládající se v horách Severní Koreje. Vláda v Jižní Koreji odhaduje, že v táborech se nachází asi 154.000 vězňů, ale ministerstvo zahraničí USA a některé organizace zabývající se ochranou lidských práv uvádějí dokonce až 200.000 lidí.

I když je Sin jediný, kdo se v pracovním táboře narodil a uprchl z něj a kdo může takový příběh vyprávět, ve svobodném světě se nachází alespoň 60 dalších očitých svědků pracovních táborů. Většina Severokorejců je odvezena do lágrů bez jakéhokoli soudního procesu a mnozí umírají, aniž se dozvědí, z čeho je vlastně obvinili. Zákon povoluje uvalit vinu na základě příbuzenství. Provinilce tedy obvykle uvězní i s rodiči a dětmi. (čtk)

Bývalý ředitel České televize Jiří Balvín přijal místo ministra kultury ve vládě Jiřího Rusnoka. Řekl to v pátek novinářům při odchodu z Kramářovy vily.

Je tak čtvrtým potvrzeným ministrem v novém úřednickém kabinetu. Balvín řekl, že by chtěl prosadit, aby bylo na kulturu víc peněz. Rusnok třetí den pokračoval v jednáních s možnými ministerskými adepty. "Hlavní úloha je vybojovat pro resort co nejvíce peněz," řekl novinářům Balvín. Na dotaz, zda je to reálné ve vládě, která nemá jistou důvěru ve Sněmovně, odpověděl: "Budu bojovat."

Devětapadesátiletý Balvín uvedl, že nabídku přijal mimo jiné kvůli svému věku. Považuje to za hezké zakončení své kariéry. "Už jsem toho hodně zažil a pana Rusnoka si vážím, znám ho mnoho let. Jestliže mě takový člověk osloví, beru to jako pomoc jemu a myslím, že to nějak zvládneme," konstatoval.

Balvín stál v čele České televize v letech 2001 a 2002. Předtím v této instituci pracoval 25 let, mimo jiné jako šéfproducent uměleckých pořadů. V roce 2003 byl jmenován ředitelem hudební televize Óčko. Ve funkci vydržel až do loňského roku, poté se stal manažerem speciálních projektů stanice Óčko. (čtk)

Moravské divadlo Olomouc v pátek představilo svým návštěvníkům ve světové premiéře komorní operu Zdeňka Pololánika Noc plná světla. Představení o naději, lásce a síle oběti nastudovalo divadlo při příležitosti 1150. výročí příchodu Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Libreto k opeře napsal olomoucký biskup Josef Hrdlička. Její dnešní uvedení je zároveň tečkou za letošní sezonou.

Režie inscenace se ujal umělecký šéf činohry a operní režisér Michael Tarant. Příběh vychází z dramatu významného francouzského básníka Paula Claudela Zvěstování Panně Marii. Novinka v operním repertoáru připomíná rovněž výročí spojené s touto osobností. Před sto lety působil Claudel v Čechách jako generální konzul Francie. Záštitu nad inscenací převzali pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka a místopředseda vlády Karel Schwarzenberg.

Titul Noc plná světla měl být původně uveden mimo předplatné, kvůli aktuálním změnám v dramaturgickém plánu však byl zařazen do premiérového předplatného, a to namísto baletní inscenace Jesus Christ Superstar. Její premiérové uvedení muselo divadlo odsunout. Na baletní verzi nezískalo licenci od tvůrců tohoto slavného muzikálu. (čtk)

Ruský režisér Nikolaj Dostal si v otevřeném dopisu postěžoval na "neoprávněnou a nezákonnou cenzuru" ve státní televizi, která mu ze seriálu Trestný prapor z doby druhé světové války vystříhala všechny nadávky, jakož i scénu znásilnění ruské dívky spáchanou trestancem v sovětské uniformě.

Výsledek je podle něj "politováníhodný", protože obscénní výrazy - nikterak hojné - i brutální scény měly svou roli v osudu vojáků z trestních rot a praporů, zasazovaných za války k nejnebezpečnějším úkolům namísto trestu smrti.

Režisér nicméně podle stanice Echo Moskvy připustil, že cenzura nejspíše nebyla politická, ale asi mravnostní. Seriál se poprvé vysílal v roce 2004 bez zásahu cenzorských nůžek. Ale nedávno ruský parlament na návrh prezidenta Vladimira Putina schválil zákon zakazující médiím používat vulgarismy pod hrozbou pokuty až 200 tisíc rublů (asi 120 tisíc korun).

Dostal doufá, že jeho dopis pomůže odvrátit příští cenzorské zásahy. Ale filmoví kritici se ale děsí, že Trestný prapor zmizí z obrazovek, až poslanci vládní strany Jednotné Rusko prosadí chystaný zákon, který má postihovat šíření "překroucených informací o protihitlerovských armádách za druhé světové války". Pak podle novinářky Ariny Borodinové "jakýkoliv poslanec bude moci označit strašné příběhy hrdinů Trestného praporu za pomlouvání sovětské moci a jednotek protihitlerovské koalice". (čtk)

Na rockovém festivalu v Glastonbury na jihozápadě Anglie dnes vystoupí legendární britská kapela Rolling Stones. Podle organizátorů jsou lístky už dávno beznadějně vyprodané, ačkoliv v přepočtu stály přes 6200 korun.

Zatímco při pátečním zahájení třídenního festivalu bylo v areálu na 135.000 fanoušků, v roce 1970 se tu sešlo okolo 1500 "hipíků", kteří platili po jedné libře a dostávali mléko zdarma. Někteří návštěvníci festivalu jsou v současnosti ochotni zaplatit i bezmála 30.000 korun za ubytování v privilegovaném indiánském stanu na místě, kde toalety nejsou v takovém obložení davů.

Frontman kapely Mick Jagger, který za měsíc oslaví sedmdesátiny, v předvečer koncertu prozradil, že kapela před půlstoletím taky nemusela vůbec vzniknout, protože jako student prestižní londýnské školy měl našlápnuto k úplně jiné kariéře.

"Byly miliony věcí, které bych rád dělal, politika, novináře. Fakt, v jednu chvíli jsem chtěl být novinářem," řekl Jagger stanici BBC. Taky se chtěl stát tanečníkem, ale odstrašila ho vyhlídka na četná zranění. Pak si byl naprosto jist, že náramně vděčné by bylo stát se učitelem. Že se nakonec nestal ani kantorem, ani žurnalistou, ho ale po půlstoletí koncertování "netrápí" a cítí se velice spokojen s tím, co je. "Vždy chceme v životě udělat více. Být rockový zpěvák je docela intelektuálně náročné, ale využil jsem toho na maximum," prohlásil. (čtk)

Kancléřka Angela Merkelová se v dobách komunistické Německé demokratické republiky naučila přizpůsobovat a pod bývalým kancléřem Helmutem Kohlem pak zacházet s mocí. Takto se o Merkelové vyjádřil německý nositel Nobelovy ceny za literaturu Günter Grass. Za svůj další kontroverzní výrok sklidil kritiku nejen od vládních stran, ale i od opoziční německé sociální demokracie (SPD), na jejíž předvolební akci svá slova pronesl.

Pětaosmdesátiletý Grass je dlouholetým stoupencem SPD. Ve středu večer vystoupil v centrále nejsilnější německé opoziční strany spolu s kancléřským kandidátem SPD Peerem Steinbrückem a prohlásil, že Merkelová má "dvojité celoněmecké vzdělání" - jedno jako funkcionářka socialistické mládežnické organizace FDJ a druhé od exkancléře Kohla.

"V dobách FDJ se naučila přizpůsobování a oportunismu, u Kohla samozřejmě zacházení s mocí," poznamenal autor slavného románu Plechový bubínek. Merkelovou také nazval "hrozbou pro vztahy Německa s ostatními státy Evropy".

Diskuzi o minulosti Merkelové v časech NDR rozvířila nedávno nová kniha o kancléřce, podle níž byla na svém akademickém pracovišti tajemnicí FDJ pro agitaci a propagandu. Merkelová to však popírá; na starosti prý měla pouze kulturu. Po pádu komunistického režimu a sjednocení Německa udělala nadaná fyzička rychlou politickou kariéru, když si ji do svých vlád vzal Kohl nejprve jako ministryni pro záležitosti žen a mládeže a později pro životní prostředí. Vysloužila si tehdy přezdívku "Kohlovo děvčátko".

Proti Grassovým slovům se obratem ohradili kancléřčini konzervativci. Šéfka poslanců bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) Gerda Hasselfeldtová slavnému literátovi přitom připomněla jeho vlastní neslavnou minulost, když za druhé světové války sloužil dobrovolně u nacistických jednotek SS. "Pan Grass by se měl raději zamyslet nad vlastní minulostí než nad kancléřčinou," prohlásila Hasselfeldtová. Od vyjádření známého autora se distancovala i sama SPD. "Při veškerém respektu ke Grassovi jako spisovateli takové urážky života v NDR jsou neúnosné. A to i 23 let po německém sjednocení," uvedl Erwin Sellering, sociálnědemokratický premiér spolkové země Meklenburska-Předního Pomořanska, která byla před rokem 1989 součástí východního Německa.

Podobně reagoval i místopředseda Spolkového sněmu za SPD Wolfgang Thierse, který rovněž pochází z NDR. Bývalý poslanec této strany a dnes prezident Německo-izraelské společnosti Reinhold Robbe pak rovnou Grassovi vzkázal, že by "udělal lépe, kdyby držel klapačku".

Není to poprvé, kdy gdaňský rodák Grass na sebe upozornil kontroverzním veřejným vystoupením. Loni vyvolal mezinárodní spor s Izraelem zveřejněním básně, v níž označil židovský stát a jeho údajný jaderný arzenál za hrozbu pro světový mír kvůli jeho sporům s Íránem. Izrael ho za to prohlásil nežádoucí osobou a zakázal mu vstup do země; v Německu se spisovateli dostalo nařčení z antisemitismu. Později napsal báseň, v níž oslavoval izraelského špiona Mordechaje Vanunua. Ten byl za to, že vyzradil informace o izraelském jaderném programu, v Izraeli 18 let vězněn. (čtk)

Kubistický Dům U Černé Matky boží, který seznamoval návštěvníky s českým kubismem v architektuře i výtvarném umění, zatím novou expozici neotevírá. Národní galerie, která prostory dříve užívala, odešla z domu loni 1. září. Nová expozice měla vzniknout v první polovině tohoto roku, zatím ale není zřejmé, kdy se otevře. V domě funguje aspoň kavárna, která je replikou té původní z doby vzniku domu, provozuje ji soukromá firma.

Novou výstavu má připravit Uměleckoprůmyslové muzeum, které bylo připraveno převzít prostory už v říjnu, nadále ale trvala jednání mezi Státním fondem kultury, ministerstvem kultury a Uměleckoprůmyslovým muzeem. Dům patří Státnímu fondu kultury.

"Stále čekáme na vyjádření ministerstva kultury, které jsme již urgovali. UPM má koncepci expozice kubismu připravenou. Čekáme jen na pokyn z ministerstva, abychom mohli s expozicí fyzicky začít," řekla mluvčí UPM Jana Ulipová. "Ministerstvo kultury počítá s tím, že prostory v Domě u Černé Matky boží budou využity pro muzeum kubismu, nicméně v tuto chvíli řešíme věci, které mají vyšší prioritu," řekla mluvčí ministerstva kultury Lenka Brandtová.

Kubistická budova od Josefa Gočára z roku 1912 se podle Ulipové dočká dílčích oprav a nové expozice. Bude klást důraz na bohatší zastoupení interiérové tvorby, jejíž fond v UPM je světově unikátní. Doplní ho ukázky užité grafiky, volného umění a architektury. Návštěvníci se setkají s nábytkem Pavla Janáka, Josefa Chochola, Josefa Gočára a Vlastislava Hofmana, plakáty Františka Kysely či Jaroslava Bendy a výběrem děl Emila Filly, Josefa Čapka, Bohumila Kubišty či Otto Gutfreunda. (čtk)

Až do 28. července prodloužilo Národní muzeum ve své Nové budově výstavu Monarchie. Ještě do pondělí tu budou moci zájemci vidět například vzácné zápůjčky z Vídně - krásné šaty císařovny Sissi či uniformu Františka Josefa I., zapůjčené z Kunsthistorisches Museum Wien a zámku Schönbrunn. Expozici však obohatí další jedinečné předměty z doby rakousko-uherské monarchie, tentokrát z domácích sbírek.

"Návštěvníci tak budou moci obdivovat například zlatý náramek císařovny Sissi, její jezdecký bičík, řád Zlatého rouna Františka Ferdinanda d´Este, který měl na sobě v momentě své smrti, a další zajímavé předměty," řekla Tereza Petáková z oddělení vnějších vztahů Národního muzea.

Do 28. července byly podle ní prodlouženy i dvě související výstavy Dětský svět za císaře pána a Člověk ve fotografii. "Dosud je v Nové budově Národního muzea zhlédlo přes 70.000 návštěvníků," dodala Petáková.

I nově vystavené atraktivní exponáty přiblíží osobnost císaře Františka Josefa I., jeho manželky císařovny Alžběty, zvané Sissi, a následníka trůnu, arcivévody Františka Ferdinanda d´Este.

Císař byl znám pro svou zálibu v uniformách, kterých vlastnil přes 60, včetně uniformy generála japonského císařství. Běžný pracovní den však trávil v uniformě prostého poručíka. Z šatníku císaře budou ve výstavě nově představeny generálský plášť, vesta a maršálské kalhoty.

Císařovna Alžběta byla považována za vynikající jezdkyni a podle dochovaných svědectví podnikala mnohahodinové vyjížďky. Tuto její vášeň připomene krásný jezdecký bičík vykládaný zlatem a rubíny. Vystaven bude i její zlatý náramek zdobený půlperlami, který byl po násilné smrti císařovny darován její dvorní dámě kněžně Vilemíně Auerspergové.

Pomocí zdánlivě drobných předmětů přiblíží výstava i velké historické události, jako je například vypuknutí 1. světové války. Na výstavě tak návštěvníci naleznou řád Zlatého rouna, který měl na sobě arcivévoda František Ferdinand d´Este ve chvíli, kdy byl na něj v srbském Sarajevu spáchán atentát. Na stuze řádu jsou dosud patrné stopy jeho krve.

Více informací o výstavách z cyklu Monarchie naleznou zájemci na webových stránkách Národního muzea. (čtk)

Neobvyklou cestou se v noci na dnešek organizátoři mnichovského operního festivalu pokusili rozřešit dávnou řevnivost příznivců dvou operních velikánů Richarda Wagnera a Giuseppe Verdiho. Skladatele, kteří se oba narodili přesně před 200 lety, představil v centru Mnichova španělský umělecký soubor jako dvě obrovské loutky s boxerskými rukavicemi. Happeningu pod dohledem německé policie přihlíželo 10 tisíc diváků.

Extravagantní soubor La Fura dels Baus z Barcelony uspořádal pro mnichovské operní fanoušky divokou show, do níž se zapojili akrobaté, sboroví pěvci i operátoři pyrotechniky. O zvukovou kulisu se na náměstí Max Joseph Platz v sousedství mnichovského Národního divadla postaraly čtyři orchestry s celkem 240 hudebníky.

Figuríny Wagnera a Verdiho dorazily na náměstí po pochodu městem, na kterém je doprovázely početné davy novinářů, zvědavců a obdivovatelů. Během průvodu se podle svědků vedly vášnivé spory o tom, který ze dvou skladatelů obohatil světovou operní tvorbu více. Wagnerovy opery jsou považovány za myšlenkově bohatší, Verdi zase probouzí v operním publiku víc emocí.

Loutky během hodinového představení měnily barvu z nachové přes červenou do zelené a žluté, kulisou byly slavné árie z Wagnerova Tannhäusera a Lohengrina a z Verdiho oper Aida a Nabucco. Pořadatelé představení nakonec nadšenému publiku oznámili, že soupeření operních géniů skončilo nerozhodně.

Wagner se narodil 22. května 1813 v Lipsku a zemřel v únoru 1883 v Benátkách. Verdi se narodil 10. října 1813 v Le Roncole u severoitalského Busseta, zemřel v lednu 1901 v Miláně. Oba skladatelé se osobně nikdy nesetkali. (čtk)

Domácí kinematografii zastupuje v hlavní soutěži film Jana Hřebejka Líbánky, který natočil podle scénáře Petra Jarchovského. Vrátili se v něm k vztahovému dramatu reflektujícímu současnost s připomínkou minulosti. Na dnešním setkání s novináři však představitelka hlavní role Aňa Geislerová chyběla - v pátek porodila syna Maxe.

Snímek tvůrci označují za závěrečný díl trilogie zahájené Kawasakiho růží a rozvinuté v Nevinnosti. "Mluvili jsme o tom proto, aby diváci věděli, co mohou čekat," vysvětlil Hřebejk. S natáčením začal loni v srpnu, pokračoval tak ve dlouholeté spolupráci s Jarchovským.

Geislerová hraje v Líbánkách roli Terezy a ve svůj svatební den se musí vyrovnat se situací, která může ovlivnit její právě začínající manželství i celý další život. Nevěsta a ženich Radim, ztvárněný Stanislavem Majerem, tvoří půvabný pár; oba však už prošli neúspěšným manželstvím. Jsou odhodláni zkusit to znovu a přesvědčeni, že tentokrát to vyjde. Na svatební hostině se však náhle objeví nezvaný host.

Film vznikl v koprodukci se Slovenskem, v kinech se objeví od 22. srpna. (čtk)

V Kroměříži vzniká dokumentární film Hledání Amadea, který zmapuje okolnosti natáčení slavného oscarového filmu režiséra Miloše Formana Amadeus. Zaznamenává výpovědi očitých svědků v čele s lidmi, kteří se podíleli na produkci, řekl ředitel kroměřížského Domu kultury Jiří Králík. Impulsem k natáčení dokumentu byl letošní premiérový ročník festivalu Vivat Amadeus, který dnes v Kroměříži skončil. Připomněl 30. výročí natáčení slavného filmu na kroměřížském zámku.

"Při přípravách i na festivalu jsme objevovali další skutečnosti, které lidé, jenž mají rádi tento film, vůbec neznají. Jedná se o souvislosti týkající se vzniku díla, scénáře či natáčení. Tehdy v roce 1983 to bylo všechno zakryto podivnou mlhou, jako kdyby se tady nenatáčelo. Ale lidé v Kroměříži si to velice dobře pamatují," uvedl Králík. Podařilo se sesbírat spoustu fotografií, filmy včetně unikátního snímku amatérského filmaře Ladislava Františe ze zákulisí natáčení i řadu autentických vzpomínek, celkem zhruba šest hodin materiálu.

Dokument by měl být podle Králíka představen na podzim. Lidé se v něm dozvědí například o obtížném jednání, které vedla česká produkce s představiteli komunistické strany i radnice. "Forman u většiny jednání nebyl, byl persona non grata," přiblížil Králík. V dokumentu se objeví i záběry z natáčení, které věnoval Forman jednomu z členů komparsu Antonínu Slugeňovi a které se ve filmu neobjevily.

První ročník festivalu Vivat Amadeus, který začal ve čtvrtek, se podle pořadatelů povedl. "Na úvodním koncertu bylo narváno. Úspěšné byly i další koncerty, setkání s lidmi, s protagonisty filmy Amadeus i výstava fotografií. Je to předpoklad k tomu, aby festival pokračoval i v dalších letech," řekl Králík. Představitele hlavních rolí se letos do Kroměříže dostat nepodařilo, přijeli ale například režisér Jan Schmidt a producent Jan Balzer, kteří se na vzniku filmu také významně podíleli.

Americké herce hodlají pořadatelé oslovit v dalších letech. Příští rok chtějí podle Králíka pozvat představitele Mozartova rivala Salieriho, F. Murraye Abrahama. Festival by měla oživit venkovní opera Don Giovanni v Podzámecké zahradě. Chybět nebude ani vícežánrová série koncertů. Akce se ale podle Králíka zřejmě uskuteční až v polovině prázdnin. "Měl by to být tahák pro turisty, kteří by si mohli vyjet na čtyři dny do Kroměříže a potkat se zde s mozartovskou dobou. Určitě jim k tomu vždycky promítneme i Amadea," uzavřel Králík. (čtk)

Sedmdesáté narozeniny oslaví v neděli 30. června český fotograf Jef Kratochvil. Jeho život je spjatý především s Brnem a místní divadelní a hudební scénou.

Kratochvil se narodil v jihomoravských Ivančicích v rodině filozofa Josefa Kratochvila. V mládí pracoval v německém Stuttgartu v reklamním středisku firmy Kodak. V 70. letech začal spolupracovat s brněnským divadlem Husa na provázku a s rockovými hudebními skupinami Olympic nebo Synkopy 61. Podílel se na tvorbě reklamních fotografií, plakátů i obalů gramofonových desek a později kompaktních disků.

Po revoluci stál u zrodu divadelního časopisu Dokořán, kde prezentoval svoje fotografie a stal se dvorním fotografem Městského divadla Brno. V roce 1999 byl nominován na cenu Alfréda Radoka za divadelní fotografii. (ČTK)

Davy lidí přivítaly v sobotu v Dolanech u Hlinců na severním Plzeňsku novou dominantu u místního kostela svatého Petra a Pavla - více než třímetrovou kamennou sochu svatého Jana Nepomuckého. Sochu ve světě nejznámějšího českého světce vytvořil přímo u kostelíka v polích sochař Bartoloměj Štěrba starší. Při odpolední slavnosti soše požehnal kardinál Miloslav Vlk a pod širým nebem odsloužil pro stovky lidí mši.

Pískovcová socha je výsledkem aktivity volného sdružení výtvarníků Nefosin, které v postupně opravovaném kostelíku pořádá v poslední roky letní výstavy. Jan Nepomucký, od jehož mučednické smrti letos uplynulo 620 let, je považován za patrona lodníků, vorařů, mlynářů i vodáků, za strážce mostů a ochránce před povodněmi. V Dolanech je na dohled od Berounky."Chtěli jsme udělat něco pro kostel, který obec Hlince od ruiny opravuje. Přemýšleli jsme třeba o betlému, ale nakonec padla volba na svatého Jana Nepomuckého, protože většinu návštěvníků kostela tvořili aspoň ze začátku vodáci," řekl Štěrba ČTK.

Štěrba podle vlastních slov vytvořil netradiční znázornění světce. "Svatý Jan Nepomucký má mít kříž, někdy ho mívá v ruce, jindy mu jej podává andělíček, ale vždycky jde o malý křížek. My jsme ho udělali tak, že na naší soše objímá veliký kříž," uvedl sochař, který pětitunový blok hořického pískovce otesal do dvoutunové skulptury. Postavu doplňuje andělíček, nechybí pozlacená svatozář s pěti hvězdami a zlaté ratolesti. (ČTK)

Filmovými fanoušky vyhledávanou soutěžní sekci Na východ od Západu odstartovalo v sobotu večer v karlovarském Městském divadle uvedení celovečerního hraného debutu slovenského režiséra a dokumentaristy Juraje Lehotského s názvem Zázrak. Filmař před lety slavil úspěch doma i v zahraničí s dokumentem o nevidomých Slepé lásky.

Zázrak natočil v česko-slovenské koprodukci. Vypráví o patnáctileté chovance z polepšovny, která se snaží poprat s krutým světem dospělých. Hlavní představitelku hledal dva roky, nakonec ji nalezl ve skutečném nápravném zařízení. "Se scenáristou Markem Leščákem jsme nehledali krásnou a pozitivní hrdinku. Chtěli jsme, aby byla obyčejná a problémová, ale aby v sobě měla i trochu dobra, které se nakonec projeví," řekl o tom. Absolvovali prý spoustu castingů se spoustou děvčat z polepšoven. Nakonec našli Michaelu Bendulovou, která jim přišla kouzelná a zvláštní. Lehotský je sám zvědavý na to, jak si po premiéře filmu povede. Do role jejího partnera obsadili Roberta Rotha, který je profesionálem.

Režiséra inspiroval k natočení tohoto sociálně laděného snímku osud konkrétní dívky, kterou potkal. "Cílem bylo vidět její život takový, jaký je. Žít její život s jejím malým tajemstvím, v plné jednoduchosti a obyčejnosti," uvedl. Pravdivosti filmu dodává zejména přirozený projev hlavní hrdinky. Hraje dívku, která se po řadě konfliktů s matkou dostává do nápravného zařízení. Ty, které je obývají, mají za sebou často trudnější zkušenosti než řada dospělých. Před příchodem do polepšovny měla Ela vztah se třicetiletým mužem, do něhož je stále zamilovaná. Představuje si s ním společnou budoucnost, pro jejíž naplnění je odhodlána udělat téměř cokoli. (ČTK)

V Kroměříži vzniká dokumentární film Hledání Amadea, který zmapuje okolnosti natáčení slavného oscarového filmu režiséra Miloše Formana Amadeus. Zaznamenává výpovědi očitých svědků v čele s lidmi, kteří se podíleli na produkci, řekl ČTK ředitel kroměřížského Domu kultury Jiří Králík. Impulsem k natáčení dokumentu byl letošní premiérový ročník festivalu Vivat Amadeus, který v sobotu v Kroměříži skončil. Připomněl 30. výročí natáčení slavného filmu na kroměřížském zámku.

"Při přípravách i na festivalu jsme objevovali další skutečnosti, které lidé, jenž mají rádi tento film, vůbec neznají. Jedná se o souvislosti týkající se vzniku díla, scénáře či natáčení. Tehdy v roce 1983 to bylo všechno zakryto podivnou mlhou, jako kdyby se tady nenatáčelo. Ale lidé v Kroměříži si to velice dobře pamatují," uvedl Králík. Podařilo se sesbírat spoustu fotografií, filmy včetně unikátního snímku amatérského filmaře Ladislava Františe ze zákulisí natáčení i řadu autentických vzpomínek, celkem zhruba šest hodin materiálu.

Dokument by měl být podle Králíka představen na podzim. Lidé se v něm dozvědí například o obtížném jednání, které vedla česká produkce s představiteli komunistické strany i radnice. "Forman u většiny jednání nebyl, byl persona non grata," přiblížil Králík. V dokumentu se objeví i záběry z natáčení, které věnoval Forman jednomu z členů komparsu Antonínu Slugeňovi a které se ve filmu neobjevily. (ČTK)

V Ostravě v těchto dnech začal 12. ročník celostátní soutěže amatérských kapel Boom Cup 2013. Hudebníci se mohou hlásit do 10. července prostřednictvím internetu. Soutěžní koncertní kola začnou na podzim. ČTK to dnes za pořadatele soutěže řekl Igor Vašut. V minulých letech se přihlásilo vždy víc jak 100 kapel z Česka a Slovenska. Pořadatelé předpokládají, že zájem bude stejný i letos. Ještě do konce prázdnin z přihlášených vyberou přibližně třetinu zájemců. Ti postoupí do základních kol. Ty potrvají až do Vánoc.

"V lednu se pak nejlepší ze základních kol utkají ve dvou semifinálových kolech. Koncem února 2014 se pak uskuteční velké finále. Po celou dobu soutěže postupující, respektive vítěze vybírá porota složená z hudebních odborníků, novinářů, dramaturgů či pořadatelů hudebních akcí," vysvětlil.

Kapely se mohou přihlásit do soutěže elektronicky přímo na webových stránkách Boom Cupu www.boomcup.cz. K přihlášení potřebují jen prezentační foto kapely a nahrávku ve formátu mp3. Za to naopak nejlepší oceněné kapely dostanou příležitost zahrát si na festivalech Colours of Ostrava a Štěrkovna Open Music. (ČTK)

Sociální drama Částice (Zerre) tureckého režiséra Erdema Tepegöze se v sobotu večer stalo vítězem mezinárodního filmového festivalu v Moskvě. Porota pod vedením íránského exilového režiséra Mohsena Machmalbafa vybrala jako nejlepší ze 16 soutěžních filmů snímek, který popisuje boj lidí o přežití v istanbulských slumech.

Pětatřicátý ročník festivalu navštívilo podle organizátorů 72.000 filmových diváků, kteří měli možnost zhlédnout 364 filmů ze 48 zemí. Filmaři i diváci si ale podle agentury DPA stěžovali na nepříliš zdařilou organizaci festivalu. Moskva pro pořádání velké mezinárodní akce nemá dostatečně reprezentativní biograf, některé kvalitní filmy pořadatelé odsunuli na okraj festivalu jen proto, že se týkaly v Rusku tak kontroverzních témat, jako je homosexualita, drogy nebo náboženství. Organizačnímu výboru festivalu, který řídil známý ruský režisér Nikita Michalkov, se ale podařilo získat pro moskevskou přehlídku řadu světových celebrit. Do ruské metropole například přijely americké hvězdy Johny Depp a Brad Pitt, "povinnou" byla podle médií účast francouzského herce s ruským pasem Gérarda Depardieua.

Moskevský festival, jehož datum částečně koliduje s mezinárodním festivalem v Karlových Varech, se pořádá pravidelně od roku 1959. Do poloviny 90. let se s karlovarskou přehlídkou pravidelně po roce střídal. Úplně první mezinárodní filmová přehlídka se v Moskvě konala už v roce 1935, předsedou poroty byl tehdy legendární ruský režisér Sergej Ejzenštejn. (ČTK)

K dnešnímu ránu se na 48. ročníku karlovarského filmového festivalu akreditovalo 6901 účastníků. Podle informací festivalové produkce je z tohoto počtu 498 novinářů, 420 filmových profesionálů, 156 filmových tvůrců a 5827 držitelů Festival Passu. Uskutečnilo se devět desítek projekcí, na které se prodalo 43.074 vstupenek.

Dnešní dopoledne patřilo na festivalu mimo jiné filmu trikového mága Karla Zemana Cesta do pravěku z roku 1955. V Městském divadle byla uvedena digitalizovaná verze, kterou na DVD vydalo jako součást dlouhodobé edice pražské muzeum u Karlova mostu zasvěcené životu a dílu tohoto světoznámého filmaře. Populárně-naučný film z roku 1955 vypráví příběh čtyř chlapců, kteří se vydají na dřevěné loďce proti proudu času na fantastickou výpravu do pravěku Země.

Projekce byla součástí sekce Návraty k pramenům, která obsahuje dvě desítky snímků. Jsou mezi nimi Ciminova zrestaurovaná verze legendárního čtyřhodinového antiwesternu Nebeská brána i dokument chorvatského režiséra Pava Marinkoviče s názvem Okupace, 27. obraz, ve kterém přibližuje tvůrčí cestu absolventa pražské FAMU Lordana Zafranoviče. Uveden bude i rekonstruovaný němý film Jana Stanislava Kolára z roku 1921 Příchozí z temnot či pět desítek let starý snímek Věry Chytilové o hledání svobody a autenticity v dívčím internátu Pytel blech. (ČTK)

Na 68. ročník Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice se letos přišlo podívat přes 22.000 diváků, sdělil ČTK za pořadatele Zdeněk Bobčík. To je o 2000 více, než pořadatelé odhadovali. Od čtvrtka do dneška mohli lidé sledovat vedle sobotního slavnostního průvodu a soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku i vystoupení sedmi zahraničních folklorních souborů. Programem také hodně prostupovalo 1150. výročí příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Moravu.

Strážnický festival patří mezi nejstarší a nejznámější folklorní festivaly v Evropě, pošestnácté se na něm letos vyhlašovaly ceny České národopisné společnosti za nejvýznamnější počin v oboru za loňský rok. Cenu Pěti rudých růží, která se uděluje za přínos k rozvoji dokumentace i následnou péči a popularizaci jevů tradiční lidové kultury, získala Jiřina Veselská za projekt Zpřístupnění bibliografií národopisných časopisů. Cenu MFF Strážnice získal Rudolf Dunajovič za autorství pořadu Povídám, povídám pohádku za přesvědčivé ztvárnění tématu a citlivou práci s dětmi. ¨

"Letošní ročník byl velmi vydařený, přálo nám počasí. Při průvodu bylo plné náměstí i okolní ulice," zhodnotil festival Bobčík. Cílem festivalu je udržovat a prezentovat především domácí tradice, zahraniční hosté jsou spíše kořením přehlídky. To však bylo letos velmi bohaté. Přijely soubory z Indie, Kostariky, Chorvatska, Maďarska, Turecka a Slovenska. Součástí festivalu byl nejen organizovaný program, ale tradičně i neformální zábava. Během čtyř dní hrála v areálu cimbálová hudba a dechovky. Příští ročník se uskuteční od 26. do 29. června. (ČTK)

Na náměstí Republiky v Plzni se v neděli v premiéře představili Tři mušketýři. Hru podle slavné předlohy Alexandra Dumase připravil pro letošní šestý ročník Divadelního léta pod plzeňským nebem režisér Vilém Dubnička. Na jeviště Divadelního léta se po pěti letech vrátil v roli kardinála Richelieu patron projektu Jan Přeučil. Tři mušketýry na náměstí uvidí plzeňští diváci v létě devětkrát, řekl ČTK za pořadatele Jáchym Klimko. "Jsme připraveni hrát téměř za každého počasí. Pro případ deště máme připraveny pláštěnky a přikrývky, které bychom lidem hned rozdali. Jenom kdyby bylo opravdu hodně špatné počasí, zvažovali bychom přemístění," řekl ČTK Klimko.

Herci si už vyzkoušeli prkna na plzeňském náměstí v sobotu v předpremiéře. "Nabídli jsme místa podnikům, část lístků si mohla koupit veřejnost za sníženou cenu. Zaplnili jsme asi tři čtvrtiny hlediště, které pojme více než 450 lidí," doplnil Klimko. V rolích mušketýrů se objeví ve hře Petr Konáš a Jan Teplý, ale i stálice Viktor Limr a Radek Valenta. Role Mylady se ujme známá, původem plzeňská herečka Kristýna Leichtová.

V letošním Divadelním létě pod plzeňským nebem ještě diváci budou moci zhlédnout hru z loňského ročníku V nouzi poznáš přítele. Ta se objeví hned ve čtyřech reprízách. Pořadatelem festivalu je občanské sdružení PaNaMo, spolupořadatelem Statutární město Plzeň, koproducenty Divadlo Alfa a Dominik centrum. (ČTK)

V Karlových pokračuje dnes dalšími desítkami projekcí 48. ročník mezinárodního filmového festivalu. Jedním z bodů programu bude představení nového snímku režiséra Romana Kašparovského Všiváci, ve kterém hrají například Tereza Voříšková, Jiří Langmajer a Ondřej Vetchý. V kinech se objeví na podzim.

S novináři se setkají tvůrci francouzského, italského a polského filmu z hlavní soutěže. Bude představena kniha věnovaná slovenské kinematografii a filmoví fanoušci si budou moci večer v Letním kině odpočinout od stříbrného plátna na swingovém koncertě Vojtěcha Dyka s brněnským B-Side Bandem.

A pokud jsou mezi nimi příznivci Thálie, mohou ve stejný čas zajít do karlovarské Galerie umění, kde vystoupí britský herec Julian Sands s pásmem věnovaným držiteli Nobelovy ceny za literaturu Haroldu Pinterovi. (ČTK)

Na 1200 lidí se stará během Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech o hladký chod celé akce. Jde hlavně o stovky brigádníků, kteří pracují na mnoha pozicích. Jak ČTK řekl vedoucí produkce festivalu Petr Lintimer, festival nemá problém brigádníky sehnat, hlásí se sami.

"Stálých zaměstnanců festivalu je velmi málo, je to zhruba 12 lidí. Další pak pracují pro festival jen po část roku. Z Prahy na festival přijíždí tým asi 50 až 60 lidí. Naprostá většina pracovníků na festivalu jsou brigádníci," řekl ČTK Lintimer.

Festival musí na dobu, kdy trvá, sehnat desítky promítačů, řidičů, lidí do pokladen. Další se musí starat o festivalové hosty. Mnoho z těch, kteří zajišťují hladký chod festivalu ani není vidět. Podle Lintimera do Karlových Varů jede pracovat na festival hodně brigádníků z Prahy, část je z Karlových Varů. Někteří si na festival i berou volno. Pro mnoho brigádníků je přitom práce na festivalu i šancí podívat se do zákulisí a třeba i získat nové kontakty. Nakonec i dnešní vedoucí produkce Petr Lintimer na festivalu začal odspodu. "Já i Kryštof Mucha, který je dnes výkonným ředitelem festivalu, jsme na festivalu pracovali jako brigádníci," dodal ČTK Lintimer. (ČTK)

V anketě o diváckou cenu deníku Právo fanoušci na filmovém festivalu v Karlových Varech zatím nejlépe hodnotili digitálně restaurovaný film Vojtěcha Jasného z roku 1968 Všichni dobří rodáci, který získal známku 1,16. Za ním je německý soutěžní snímek Prameny života (1,40), komorní tragikomedie Jerryho Schatzberga Strašák, oceněná v roce 1973 v Cannes (1,45) a soutěžní Hřebejkovy Líbánky (1,46).

K dnešní deváté hodině se na 48. ročníku karlovarského festivalu akreditovalo 7960 účastníků. Z toho bylo 538 novinářů, 584 filmových profesionálů, 201 filmových tvůrců a 6637 držitelů takzvaného Festival Passu. Podle informací tiskového střediska se uskutečnilo 143 projekcí, prodáno bylo 60.925 vstupenek.

Na jednom ze setkání karlovarského festivalu byla vyhlášena desítka finalistů Cen LUX 2012, které posedmé udělí Evropský parlament. Z nich europoslanci koncem roku vyberou vítěze, který se nejlépe zabývá základními evropskými hodnotami a těží z kulturní rozmanitosti zemí Evropské unie. Mezi snímky, které mají naději na toto ocenění, je i projekt Lukáše Kokeše a Kláry Tasovské Pevnost, který se loni stal nejlepším snímkem mezinárodního festivalu v Jihlavě. Mladí filmaři se 20 let po rozpadu Sovětského svazu vydali do země, která se stále potýká s živým dědictvím komunismu - do Podněstří na hranici Ruska a Moldavska. Natočili tam poetický příběh o člověku, jeho vztahu ke svobodě a také o jeho touze uniknout modernímu světu do ideálního univerza, v němž se o něj stát skutečně postará.

Loni ani předloni se žádný český film do nominací na Ceny LUX nedostal. V roce 2008 byl ve finálové trojici dokument Občan Havel. (ČTK)

Na státním zámku Telč budou turisté od úterý platit i za vstup na nádvoří. Dají desetikorunu. Pokud ale půjdou na prohlídku, budou mít vstupenku o desetikorunu levnější a výdaje se jim tak nezvýší. Podle kastelána Bohumila Norka si hodně návštěvníků prohlíží jen nádvoří a využívá bezplatné toalety, čímž správě stoupají provozní náklady. Nový poplatek je stanoven pro letní prázdniny, ale není vyloučeno, že bude platit i dál. Norek to dnes řekl na tiskové konferenci v zámecké konírně.

"Chceme zkusit, co to udělá, protože na vícero objektech už to takto funguje," řekl kastelán. Podle něj bude možná od příštího roku takový poplatek zaveden ještě na větším množství památek. "Pokud se dohodneme všichni kasteláni," podotkl.

Turistů, kteří v Telči procházejí jen zámecká nádvoří, je podle odhadu kastelána násobně více než těch, kteří si koupí vstupenku na prohlídku. Nový poplatek za vstup na nádvoří budou platit návštěvníci od šesti let věku. Správa zámku ho bude vybírat u menší brány, kde je pokladna, nebo už u hlavní brány, pokud bude program na hlavním nádvoří.

Telčský zámek je nejnavštěvovanější památkou ve správě Národního památkového ústavu na Vysočině. Sezona je zatím o něco slabší než loni. Do konce června si zámek prohlédlo zhruba 20.600 lidí, o 1300 méně než ve stejné době před rokem. Letošní slabší bilanci pomohl vylepšit červen, v němž přišlo na zámek o 800 lidí více než před rokem, a to i díky akcím v zámeckém areálu. (ČTK)

Z karlovarského filmového festivalu odjela v neděli první vlna návštěvníků. Přijeli na víkend a na pracovní dny se zase vrátili domů. Ve stanovém městečku na koupališti Rolava se to projevilo asi třetinovým úbytkem. Další větší vlnu čekají provozovatelé zase v pátek na závěrečné dny, řekl dnes ČTK Petr Masák, jednatel společnosti KV City Centrum, která městské koupaliště spravuje.

Zájem o ubytování pod stany je při letošním ročníku Mezinárodního filmového festivalu zatím menší než loni. "Do dneška tu bylo 812 lidí a 419 stanů. To jsou zhruba tři čtvrtiny toho, co v loňském roce. Ale je to spíše dáno počasím, protože začátek festivalu byl letos podstatně chladnější než vloni," řekl ČTK Masák.

Chladněji bylo v prvních dnech hlavně v noci a ráno, kdy teploty klesaly pod deset stupňů. "Myslím, že řada lidí využila možnosti nového hostelu na nábřeží Jana Palacha," uvedl Masák. "Osobně jsme čekal asi třetinový pokles, takže současný stav zase není tak špatný. Vzhledem k tomu, že se má oteplit, věřím, že loňskou návštěvnost překonáme," dodal. V loňském roce se stanové městečko poprvé přesunulo na Rolavu. Za festivalový týden ho využilo přes 2000 návštěvníků. (ČTK)