Hádky s policisty za komunismu neměly smysl, vzpomíná hvězda Amadea F. Murray Abraham

Americký herec F. Murray Abraham účinkoval ve více než osmdesáti filmech, ale v Česku je známý především rolí z Amadea režiséra Miloše Formana. To, jak uhrančivě tu ztvárnil Mozartova protivníka Antonia Salieriho, mu vyneslo cenu Zlatý glóbus a nakonec i Oscara za herecký výkon.

Po československé sametové revoluci si Abraham zahrál také v televizním filmu podle Havlova Larga desolata a roku 2003 v Bílém domě osobně předal Václavu Havlovi Prezidentskou medaili svobody. Do Prahy se však Abraham nyní vrací poprvé od roku 1983.

Na festivalu Prague Proms bude dnes v Obecním domě zpívat ve světové premiéře symfonické skladby A Grateful Tail, zkomponované na libreto slavného dramatika Eugena O'Neilla. Hudbu složil Američan Steven Mercurio, který bude dirigovat Český národní symfonický orchestr.

"Za ta léta jsem obdržel řadu pozvánek, abych se do Prahy vrátil, ale vždycky mi do toho něco přišlo. Když herec dostane práci, nezbývá mu, než ji přijmout," říká Abraham.

HN: Sledoval jste, co se teď v Praze dělo?

Z osobních důvodů jsem sledoval pražské povodně. Můj syn totiž žije v New Orleans, takže si pamatuji, jak náročné pro něj a jeho rodinu bylo, když udeřil hurikán Katrina. Město se z toho doteď vzpamatovává. Jednu věc jsem se z toho naučil: po katastrofě není nijak lehkovážné, aby lidé poslouchali hudbu. Pro někoho může být koncert po povodních známkou toho, že město žije, pro jiného třeba symbol naděje. Naše dnešní vystoupení beru svým způsobem ještě pořád jako útěchu pro Pražany.

HN: Pamatujete si vůbec na Pražany před třiceti lety?

A jak! Dodnes mám doma v New Yorku podobiznu, kterou mi tehdy v Praze vyrobil sochař Michal Blažek. To je výjimečný umělec. S manželkou jsme se s Michalem a jeho rodinou úzce spřátelili, a když jsem byl u Michala v ateliéru, navrhl mi, abych recitoval Salieriho repliky, zatímco on bude pracovat. Pracoval rychle a nakonec bravurně zachytil obě tváře mé postavy: na jedné straně radostný prožitek z krásné hudby, kterou Mozart vytváří, na straně druhé skoro pláč z toho, že nikdy nebudu stejně dobrý.