Týden v kultuře 9. až 15. září

V Milovicích na Nymbursku plánují zřídit vojenské muzeum a opravit divadlo. Nejdříve ale musí dokončit stavbu školy za více než 300 milionů korun. Řekl starosta Lukáš Pilc.

Nová škola pro 1600 dětí by se měla kolaudovat v lednu 2014, dokončit by se měla až v roce 2016. Příští rok už ale chtějí radní začít muzeum plánovat. Jednou z variant je zrekonstruovaný prostor poblíž městského úřadu, kde se nyní učí několik tříd dětí. Ty už by měly od ledna jít do nové školy.

"O muzeu přemýšlíme, máme stoletou vojenskou historii, bylo tady pět armád. Rakouská, československá, wehrmacht, sovětská, znova československá. Mělo by to mapovat vývoj Milovic, které se vyvíjely celkově od roku 1820, kdy tady byli rytíři, odkud pochází znak města," řekl Pilc. Náklady na zřízení muzea budou podle něj minimální, protože by mělo být v už zrekonstruované budově.

U městského úřadu také stojí divadlo s 600 místy, které je už několik let zavřené a město uvažuje o jeho rekonstrukci. Náklady na opravu by se podle starosty mohly vyšplhat až k 200 milionům korun. "Je tam problém s topením, bezpečnostními prvky, elektřinou, vzduchotechnikou, všechno je zastaralé a musí se to obměnit. Je to obrovská investice, musel by nám pomoct stát nebo dotace," doplnil Pilc. Uvažuje se také o tom, že by se divadlo pouze opravilo, ale zanechalo se v původní podobně. Tak by zároveň sloužilo jako muzeum totality.

Milovice jsou podle statistického úřadu nejmladším městem v zemi, na konci roku 2011 byl průměrný věk obyvatel 30,6 roku. Bývalý vojenský prostor opustila sovětská armáda v roce 1991. Od té doby se počet obyvatel téměř zdesetinásobil. (čtk)

Zpěvák, skladatel a textař Jaroslav Wykrent, který v úterý oslaví 70. narozeniny, je známý hlavně texty napsanými pro Marii Rottrovou, nebo účinkováním v kapele Synkopa. Ta v 60. letech patřila k nejlepším tuzemských bigbeatových skupinám. Wykrent je autorem populárních písní, jako jsou Agnes (asi jeho nejznámější hit), Řeka lásky, Střapatá nohatá nebo Pentle růžová.

Přerovský rodák (10. září 1943) studoval strojírenskou průmyslovku. Rok pracoval ve Vítkovických železárnách na generálních opravách a investicích jako konstruktér. Díky úspěchu písně Agnes v rozhlasu dostal pozvánku k účinkování se skupinou Flamingo, s níž vystupovala Rottrová. Poté už byl k profesionální kariéře jen krůček. Wykrent také připravoval pořady pro rozhlas a komponoval pro divadlo.

V roce 1999 utrpěl sérii mozkových příhod a ochrnul. Už nedoufal, že bude ještě vystupovat. Díky přátelům se ale dokázal na pódia vrátit a dnes znovu příležitostně koncertuje. (čtk)

Festivalem Dvořákův karlovarský podzim zahájí letos svou 179. koncertní sezonu Karlovarský symfonický orchestr. Festival i koncertní sezona přinese i některé novinky. Například festival bude mít poprvé doprovodný program. KSO pak chce kromě koncertů klasické hudby pokračovat v multižánrových projektech, řekl dnes novinářům ředitel KSO Šimon Kaňka.

Festival Dvořákův Karlovarský podzim patří mezi nejstarší v Evropě, letos se v lázeňském městě, kam Dvořák často jezdil, odehraje už po 55. Přinese čtyři symfonické a jeden kolonádní koncert, přičemž například hned na zahajovacím koncertě, kde zahraje KSO Dvořákovu Novosvětskou, vystoupí houslista Ivan Ženatý. Koncert bude dirigovat Vladimír Hálek, který bude také v nadcházející sezoně hlavním hostujícím dirigentem KSO.

V sezoně chystá orchestr kromě 13 abonentních koncertů i některé novinky. Dohodl se se Západočeským divadlem Cheb a Karlovarský městským divadlem na nastudování muzikálu Divotvorný hrnec. "V dnešní muzikálové záplavě, kdy hudba hraje z playbacku, půjde o výjimečný zážitek s živým orchestrem. Po premiéře 2. listopadu bude mít každý měsíc reprízu v Karlových Varech i Chebu," doplnil Kaňka.

Orchestr uzavřel i pro příští sezonu smlouvu se šéfdirigentem Martinem Lebelem. Jeho hlavním příjmem je dotace z městského rozpočtu. Podle primátorova náměstka Jiřího Klsáka (KOA) má být pro příští rok zhruba stejná jako letos. "Připravujeme do rozpočtu 24,8 milionu korun. I přes snahu ušetřit, na kultuře škrty neplánujeme," řekl Klsák.

Orchestr se chce více zaměřit na možnost koncertovat mimo Karlovy Vary. K tomu by mu mohlo pomoci i letos vydané CD Sinae Jazz Symphony nebo na příští rok připravované CD s Rockovou mší Daniela Kyzlinka, kterou KSO uvedl poprvé při letošním zahájení lázeňské sezony a měla velký ohlas. (čtk)

Pomník na památku Jana Bouchala a dalších cyklistů, kteří tragicky zemřeli v pražských ulicích, je ode dneška na nábřeží Kapitána Jaroše v křížení s třídou Dukelských hrdinů. Právě na tomto místě Bouchala, propagátora městské cyklistiky, před sedmi lety z kola srazil a smrtelně zranil řidič auta. Pomník Bike to Heaven od Krištofa Kintery má podobu pouliční lampy, po níž vzhůru jede bicykl.

Socha umístěná na frekventovaném místě je signálem k zamyšlení nad způsoby a bezpečností pohybu člověka krajinou. "Na vysoký sloup veřejného osvětlení, který stojí přesně vedle místa nehody, jsem umístil kolo, které po sloupu míří k nebi. Celý sloup včetně bicyklu a svítidel pokrývá plátkové stříbro, aby celá skulptura působila jako monumentální, lehce nadpozemsky nepatřičný šperk," popsal Kintera návrh pomníku. Kolo i svítidla jsou umístěny na otočném mechanismu, tak, aby je vítr čas od času roztočil.

Křížení nábřeží Kapitána Jaroše a třídy Dukelských hrdinů bylo podle iniciativy Auto*Mat jedním z nejnebezpečnějších míst v Praze, stalo se tam několik vážných nehod. Loni byla křižovatka rekonstruována, pro chodce a cyklisty je nyní bezpečnější.

"Od chvíle, kdy Honza Bouchal zemřel, se mnohé změnilo. Podařilo se prosadit rekonstrukci křižovatky, kde k tragické nehodě došlo. Počet cyklistů v ulicích každým rokem roste. A iniciativa, kterou Honza spoluzakládal, se stala výrazným hráčem na poli dopravy a kultivace veřejného prostoru," připomíná mluvčí Auto*Matu Tereza Vohryzková.

Návrh na pomník porota vybírala už před sedmi lety. Přihlásilo se tehdy 16 autorů a největší podporu získal návrh Davida Černého. Jeho návrh představoval bronzový reliéf sražené postavy a kola, který měl být umístěn do vozovky přímo na místě nehody. Vytvořil by tak retardér. Bouchalovi kamarádi argumentovali tím, že bronzový retardér přesně sedí k jeho povaze. Příslušné městské úřady ale tuto variantu nepovolily.

Většinu materiálu na pomník získala iniciativa Auto*Mat darem, další prostředky pocházejí z veřejné sbírky, téměř 300 tisíc korun se podařilo vybrat během pár měsíců. (čtk)

Oblastní galerie v Liberci připravuje svoji poslední výstavu ve staré novorenesanční budově před stěhováním do zrekonstruovaných lázní. Od čtvrtka budou ve dvou patrech galerie díla německy hovořících výtvarných umělců z první republiky, kteří byli po odsunu Němců po skončení druhé světové války nenávratně vymazáni z českého povědomí. Dnes to řekla kurátorka výstavy Anna Habánová.

"Díla až na drobné výjimky budou pro české publikum úplně nová, objevená v depozitářích Národní galerie, naší galerie i ve sbírkách depozitářů Národního památkového ústavu. Velkou část tvoří díla zapůjčená ze soukromých sbírek zcela unikátně právě pro tento projekt," uvedla Habánová.

Podle ní ucelená výstava zaměřená na tvorbu českých Němců z meziválečného období nebyla v Česku od roku 1994, kdy ji pořádala Městská knihovna v Praze. "Od té doby byly drobnější monografické výstavy a toto je vlastně první velikánská po roce 1994, která se s dnes již legendární výstavou Mezery v historii překrývá jen asi z 15 procent," upřesnila.

Výstava nabídne realismy a expresionismy 20. a 30. let minulého století v celé šíři jejich dnešního chápání. Prezentována bude malba, plastika, kresba, grafika, plakát a výběrově umělecké řemeslo - celkem 220 uměleckých děl od více než 100 autorů. "Budeme tady mít i jeden obraz od Oskara Kokoschky, v Liberci pravděpodobně Kokoschka ještě vystaven nebyl," upozornila kurátorka. Pro výstavu se také podařilo získat obraz Romana Dresslera nazvaný Rue Delambre, který autor vytvořil v roce 1926 při jednom ze svých pobytů v Paříži a v regionu byl naposledy vystaven v roce 1927. V expozici budou zastoupena i díla Carla Hofera nebo Bruna Berana.

Výstava bude v galerii přístupná až do konce roku. Prosincová dernisáž bude zároveň rozloučením se současnými prostory galerie. První výstavu by městské lázně zrekonstruované za 360 milionů korun měly hostit v únoru 2014. Galerie už začala se stěhováním administrativy. "Sbírky výtvarného umění ze svého starého sídla přesune do lázní později, až budovy vyschnou a ustálí se v nich klimatické podmínky, tedy na konci tohoto roku," uvedla mluvčí magistrátu Zuzana Minstrová. (čtk)

Interiér Mahenova divadla ode dneška zdobí busty dvou světoznámých pěvců spjatých s Brnem. Tenorista Leo Slezak ve městě debutoval, sopranistka Marie Jedličková, proslavená jako Maria Jeritza, se v Brně narodila. Oba prožili mimořádné kariéry a zpívali třeba v Metropolitní opeře v New Yorku, řekla dnes mluvčí Národního divadla Brno Šárka Motalová.

Autorem klasicky pojatých bust je sochař Roman Boreček. Zatím zdobí foyer Mahenova divadla, později se přesunou do síně slávy. Jejich odhalení bylo součástí programu k zahájení nové sezony.

Jeritza (1887 až 1982) začínala v Brně v divadelním sboru. Mimořádný hlas a herecký talent ji ale předurčoval pro dráhu dramatické sopranistky. V letech 1921 až 1932 zpívala v Metropolitní opeře. Na světových scénách propagovala českou hudbu, zejména díla Leoše Janáčka.

Slezak (1873 až 1946) pocházel ze Šumperka. V Brně debutoval rolí Lohengrina a brzy nato odešel do zahraničí. Nejvíce času strávil ve Vídni a Berlíně. Kromě operní kariéry rozvíjel také dráhu filmového herce v německé kinematografii. (čtk)

Amsterodamské muzeum Vincenta van Gogha objevilo dávno ztracené dílo tohoto holandského mistra, a to obraz nazvaný Západ slunce v Montmajour z konce 19. století. Informovala o tom dnes agentura AP.

Obraz ukazuje stromy, keře a nebe namalované tlustými tahy štětce, které byly pro van Gogha typické. Malbu popisoval v jednom dopise svému bratrovi, v němž podle expertů uvedl, že ji vytvořil 4. července 1888. Majitele nalezeného díla experti neupřesnili.

Van Gogh trpěl depresemi a v roce 1890 spáchal sebevraždu. Za svůj život prodal údajně jen jeden ze svých obrazů, které se nyní prodávají za mnoho milionů. (čtk)

Expozice Amerika v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur v Praze po třiceti letech končí. Při revitalizaci této součásti Národního muzea zde vzniknou prostory určené pro mezinárodní výstavní projekty. Dnes to oznámila Petra Belaňová z oddělení vnějších vztahů NM.

"Expozice tři desítky let seznamovala návštěvníky se životem, uměním a kulturou původních obyvatel Ameriky. Nyní se její exponáty ocitnou v depozitáři. V rámci začínající revitalizace Náprstkova muzea vznikne na ploše 451 metrů čtverečních nový výstavní sál, kde budou prezentovány mezinárodní výstavní projekty. První tu bude představena už na jaře příštího roku a zavede návštěvníky do tajemného světa starověké Núbie," uvedla Belaňová.

Objekt Náprstkova muzea sice projde kompletní modernizací, ale dveře muzea se pro veřejnost nezavřou. Návštěvníci tu i nadále budou moci poznávat kultury Austrálie a Oceánie a svébytnou kulturu indonéského ostrova Nias, seznámit se s životem Vojty Náprstka i navštívit jedinečný historický interiér jeho knihovny.

Po zrušení expozice Amerika v 1. patře Náprstkova muzea představí Národní muzeum v nově vzniklých moderních výstavních sálech mimo jiné i kultury Súdánu, Ázerbájdžánu, Bhútánu, Afghánistánu, Jižní Koreje a mnoha dalších států, s nimiž navázalo úspěšnou mezinárodní spolupráci. První s názvem Země černých faraónů představí dějiny a kulturu starověké Núbie (respektive Súdánu) i archeologickou expedici Národního muzea do Wad Ben Naga.

"Návštěvníci se mohou těšit na unikátní exponáty z domácích i zahraničních muzeí, mezi kterými nebude chybět ani sousoší boha Amona a jeho manželky Mut, objevené archeologickou expedicí do Wad Ben Naga v roce 2012. Na jeho restaurování a konzervaci pracují odborníci Národního muzea od dubna 2013," dodala Belaňová.

Přízemní prostory domu U Halánků budou i po změnách v Náprstkově muzeu využívány nadále pro domácí výstavy. V současné době je zde úspěšná výstava Po stopě Karla Maye. V listopadu 2013 se tu pro návštěvníky otevře výstava Čas zámořských objevů, která představí dobu, kdy Evropané začali odkrývat dosud nepoznaný svět. (čtk)

Děti z ostravského Operního studia, které funguje při Národním divadle moravskoslezském (NDM), připravují koncert se zpěvačkou a houslistkou Ivou Bittovou. Společně v Ostravě vystoupí 16. září v sále Divadla Antonína Dvořáka. Dnes to řekla mluvčí souboru Viola Kučerová.

Na koncertě zazní autorské skladby Ivy Bittové, které napsala pro děti. Střídat se budou se sólovými výstupy známé umělkyně. "V zahraničí jsem spolupracovala s dětmi už několikrát. Tato činnost mi přináší radost a inspiraci. Těší mě, že můžu prezentovat tento druh umělecké práce i v České republice," řekla Bittová.

Uvedla, že většinu skladeb pro děti psala pouze jako skici. Má tedy dostatek prostoru pro improvizaci. Při přípravě koncertu se může přizpůsobit i zdatnosti jednotlivých zpěváků.

Operní studio při NDM je v Česku ojedinělý projekt. Má nastudovánu řadu dětských oper a jeho členové se ujímají i sólových rolí v opeře, operetě, muzikálu, činohře a baletu NDM. V přípravce pracují děti již od pěti let, nejstarším členům je 18 let.

"K velkým projektům, na kterých se Operní studio podílí, patří inscenace Národního divadla moravskoslezského Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť, vánoční hra Jezulátko nebo další vánoční hra Jesličky svatého Františka. (čtk)

Renomovaný australský filmař a držitel Emmy Awards David Hannan bude jedním z hlavních hostů Mezinárodního filmového festivalu Voda-moře-oceány. Konat se bude od 12. do 15. září v jihočeské Hluboké nad Vltavou. Diváci mohou vybírat z 31 dokumentů ze 12 zemí, vstup je zdarma, řekli dnes novinářům pořadatelé.

Cílem přehlídky je prezentovat a ocenit filmová díla zabývající se světem sladkých i slaných vod, podněcovat jejich tvorbu v mezinárodním měřítku a rozšiřovat tak poznání lidí i jejich zájem o problematiku ochrany této oblasti životního prostředí. Porota vedle Grand prix udělí i ceny za nejlepší dokument, nejlepší film ze slané a sladké vody, krátký film, potápěčský film a film, který se zabývá ekologií.

"Na přehlídce budou dominovat snímky hodinové délky, klasické dokumenty, filmy, které vedou diváka do hlubin, a pak jsou tam i velice osobité filmy, třeba nejdelší časosběrný dokument o delfíní samici," řekl předseda poroty a česko-novozélandský filmař Michael Havas. Úroveň filmů je podle něj nesmírně vysoká a konkurence tvrdá. Nové obzory filmaři vidí v čím dál větších hloubkách anebo v souvislostech. Jeden ze snímků třeba poukazuje na důsledky likvidace korálových útesů.

Festival začíná ve čtvrtek snímkem Delfíni ze žraločí zátoky a končí v neděli projekcí vítězných a oceněných snímků. Pro návštěvníky je připraveno několik besed a výstav. Třeba vrakový potápěč, kameraman a fotograf Jindřich Böhm uvede snímek Vraky za polárním kruhem a přední český herpetolog Roman Rozínek diváky pozve do světa českých tůní a mokřadů.

V sobotu odpoledne mohou přijít zájemci diskutovat s držitelem Emmy Awards Davidem Hannanem, který představí své nové projekty. Byl například jedním z tvůrců fenomenálního filmu Planeta oceán, který je na programu přehlídky. Vážní zájemci by si měli volné vstupenky rezervovat.

Vyhlašovatelem festivalu je Nadační fond Crystal Planet. Sedm let působil v Ústí nad Labem. Jeho prezidentem je potápěč, dobrodruh a filmař Steve Lichtag, který v Hluboké bude vyprávět o práci na svých nových dokumentech. Návštěvníci si budou moci prohlédnout také výstavu Století Miroslava Zikmunda a dozvědět se něco o stejnojmenném filmovém projektu, který bude mít premiéru na podzim. (čtk)

Za mix detektivky, komedie a psychologického dramatu označil na dnešní tiskové konferenci v Praze režisér a herec Jakub Zindulka hru Benjamina Kurase Vražedný pátek. Na jevišti se v ní objeví se svým otcem Stanislavem Zindulkou. Poprvé se tak stane při české premiéře 12. září na jevišti pražského Divadla v Řeznické.

Hra měla premiéru v roce 1977 v londýnském divadle Soho Poly, pozdější rozhlasové verze inscenovala BBC, Izraelský rozhlas a několik německých stanic. Děj příběhu je situován do Londýna 70. let minulého století a má prvky dokumentárního dramatu. Téma holokaustu je v něm uchopeno nekonvenčně a zdánlivě kontroverzně. I přes sarkasmus je niternou zpovědí člověka, kterého nečekaně dostihne minulost.

"Občas jsme se se synem mihli před kamerou, ale na jevišti jsme se potkali poprvé. Text je velice atypický, bohatý a mimořádně potřebný. I když je téměř čtyři desítky let starý, promlouvá aktuálně," řekl Stanislav Zindulka a upozornil na zvláštní napětí mezi formou a obsahem. "Paměť je fenomén, když ji lidé ztrácejí, ztrácejí i svědomí a bez něj ztrácejí lidskost," podotkl herec, který už na různých jevištích účinkuje ve třech inscenacích jen pro dva herce. Na jevišti Činoherního klubu v Mittererově hře Moje strašidlo s Blankou Bohdanovou, v Divadle Bez zábradlí ve hře Návštěvy u pana Greena s Matějem Hádkem a v Řeznické v Goldflamově Ředitelské lóži s Aloisem Švehlíkem.

"Když jsem hru Vražedný pátek psal, hodně jsem toho o holokaustu nastudoval. Dal jsem do toho tehdy všechno," řekl Kuras, který se v ní kriticky vyjadřuje k mnoha společensko-politickým tématům, mnohdy ostře vyhraněně. Pro Řeznickou ji změnil jen nepatrně.

Kuras je autorem 20 rozhlasových a divadelních her, z nichž 17 bylo původně napsáno v angličtině a inscenováno v Anglii, Německu či Izraeli. Zlínský rodák (1944) žije od roku 1968 v Londýně. Deset let byl redaktorem české redakce BBC, několik let provozním manažerem londýnského divadla Young Vic. Od roku 1990 publikuje v českých médiích, vydal tu 27 knih.

Další novinkou Divadla v Řeznické bude v prosinci rovněž v české premiéře uvedená hra amerického scenáristy, producenta a dramatika Johna Logana s názvem Červená. V překladu Jitky Sloupové ji připraví režisér Viktor Polesný s Miroslavem Etzlerem a Martinem Krausem. (čtk)

Rocková skupina Škwor na konci září vydá své v pořadí desáté studiové album s názvem Sliby & lži. Kapela již představila pilotní singl Poslouchej. V tomto roce Škwor novým albem a koncertem 15. listopadu v pražské Incheba Areně oslavuje 15 let své existence. Za vydavatelství Supraphon o tom informoval Lukáš Kadeřábek.

"Chtěli jsme písničkám dát nové nálady, pokud možno pokaždé jinou. I proto jsme na albu při nahrávání použili dost akustických nástrojů, možná víc než v minulosti. Všichni v kapele je máme rádi, pro rockovou hudbu je to po zvukové stránce hezké koření," uvedl baskytarista Tomáš Kmec.

Část písniček obohatí akustické kytary, piano nebo akordeon, na který hraje zpěvák Petr Hrdlička. "Děda mu ho kdysi dal a on se na něj naučil. Říkal, že tenkrát zvládl asi třicet písniček. Pak ho ale odložil a oprášil ho v podstatě až ve studiu při nahrávání této desky. Nějaké party skutečně natočil, ale objektivně přiznal, že už to není ono. Mělo to znít jako hra opilého harmonikáře. To, myslím, zvládl skvěle," podotkl Kmec.

Hrdlička je i autorem textů. "Petr se vždycky před nahráváním desky bojí, že do textů nenajde nová témata, že nebude mít o čem psát. Nakonec to ale vždycky dá," řekl Kmec.

Ke koncertu v pražské Inchebě Kmec řekl, že kapela se ptala na internetových stránkách fanoušků, jak by si představovali seznam skladeb koncertu. "Napsali nám písničky, které hrajeme běžně, takže překvapení budeme muset vymyslet my. Bude to každopádně delší koncert, než jaké obvykle hrajeme. Velká scéna, skvělý zvuk, několik hostů," sdělil Kmec.

Skupina Škwor vznikla v roce 1998 a o dva roky později zvítězila v soutěži hudebních talentů Rock Made In Gambrinus. Debutové album Mayday vydala kapela v roce 2000 ještě pod jejím starým názvem Skwar. Poslední studiovou desku Drsnej kraj natočila před dvěma lety, loni svým příznivcům nabídla na DVD vystoupení skupiny záznam vystoupení na festivalu Benátská noc. Součástí DVD jsou dokumentární záběry z celé letní festivalové sezóny a momentky ze zákulisí a života skupiny. (čtk)

V neděli v nedožitých 75 letech zemřel herec, dlouholetý člen Slováckého divadla v Uherském Hradišti Jaroslav Kyncl. Dnes to oznámil mluvčí souboru Josef Kubáník. Kyncl do Slováckého divadla nastoupil v roce 1967, vytvořil zde desítky rolí a scéně zůstal věrný až do odchodu do důchodu v roce 1999. S publikem se definitivně rozloučil malou rolí kněze v muzikálu Donaha!, který měl premiéru v roce 2005.

Kyncl ztvárnil i role charakterní, nejúspěšnější ale byly jeho komické postavy. "Otec byl hlavně bavič. Velká osobnost v oblasti komiky a nejen na jevišti. Jeho 'sprostonárodní' písničky, které hrál na kytaru a zpíval při všech setkáních, oslavách či jen při posezení u piva, jsou proslulé," vzpomínala na svého otce herečka Slováckého divadla Alžběta Kynclová, která své první divadelní krůčky udělala právě po boku otce.

"Objevila jsem se na jevišti jako třináctiletá, hrála jsem dceru houslisty Kalafuny, kterého ztvárnil můj otec. Z té doby si pamatuji, jak mi taťka s sebou na představení balil svačiny, když jsme přijeli pozdě v noci do Hradiště z představení z jiných měst, rozespalou mě přenášel do našeho trabantu kombi, napomínal, abych se v zákulisí chovala tiše, seznamoval s tím, že se v divadle nepíská a že se nejí na jevišti," dodala Kynclová.

Jaroslav Kyncl ještě na přelomu tisíciletí vytvořil postavu Matúša Pagáča v komedii Slovácko sa súdí a s jevištěm uherskohradišťské scény se rozloučil ve zmíněném muzikálu Donaha!. "Pravidelně však přicházel do hlediště jako divák, naposledy je navštívil na červnových Nájemnících," uvedl Kubáník. Kolegové a diváci se s hercem mohou naposledy rozloučit v pátek 13. září ve 14:30 ve smuteční síni ve Starém Městě. (čtk)

Vernisáž fotografií ke 100. výročí narození režiséra Oty Ornesta ve foyeru Divadla ABC doplnila dnešní tiskovou konferenci Městských divadel pražských k zahájení sezony, v níž uvedou šest novinek.

Dramaturg, režisér a překladatel Ota Ornest stál v letech 1950-1972 v čele MDP. "Byl snad největším mužem českého divadla, který kladl dlouhodobý vysoce efektivní odpor komunistické zvůli v téhle zemi. Na české jeviště dokázal přivést světové autory," řekl herec Václav Postránecký poté, co Ornest 4. srpna 2002 ve věku 89 let zemřel. Výstava dokumentuje řadu jeho inscenací a přináší vzpomínky pamětníků.

"Divadla ABC a Rokoko v sezoně nabídne neotřelé zpracování české klasické literatury i nekorektně komediální pohled na svět očima současné americké dramatiky. Společným jmenovatelem všech premiér je výjimečnost - výjimečné situace, jedinci i vztahy," řekla novinářům dramaturgyně MDP Věra Mašková. Doplní je výstavami, večery pro nezadané, vánočním festivalem, hereckými kurzy pro neherce a dámskými jízdami. Novinkou jsou hudební večírky hereckých osobností.

V Divadle ABC začali zkoušet Vančurovu Markétu Lazarovou. Režie jevištního přepisu se ujal Pavel Khek, jehož Želary patří k vyhledávaným inscenacím této scény. Příběh z dávných časů má premiéru 16. listopadu. Na březen chystá Arnošt Goldflam svéráznou divadelní adaptaci slavné Poláčkovy knihy Bylo nás pět. Představení bude provázet řada dobových písní; titul se tak zařadí do linie hudebních komedií určených pro nejširší publikum.

Poslední premiérou sezony v Divadle ABC bude politická fraška amerického autora Davida Mameta Listopad. Do zákulisí amerických voleb pozve diváky režisér Petr Svojtka. Podle něj je ústřední postavou fiktivní americký prezident, který se připravuje na novou prezidentskou volbu. Jeho šance na znovuzvolení jsou ovšem stejně nízké jako "Ghándího cholesterol".

Rokoko uvede konverzační komedii Petera Ustinova A voda stoupá. Parafrázi biblického příběhu o potopě světa zinscenuje Ondřej Zajíc a divadlo ji uvede 9. listopadu. V březnu představí Svojtka nejslavnější hru trojnásobného držitele Pulitzerovy ceny Edwarda Albeeho Kdo se bojí Virginie Woolfové?, která je drásavou sondou do partnerských vztahů. Poslední novinkou bude hra francouzského surrealistického dramatika Rogera Vitraka Vlkodlak, kterou pro Rokoko připraví ředitel MDP Ondřej Zajíc.

Podle něj dokládá oblíbenost divadel ABC a Rokoko žebříček návštěvnosti za rok 2012 Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu. MDP si polepšila oproti roku 2011, postoupila ze sedmého na páté místo a stala se nejnavštěvovanějším jednosouborovým činoherním divadlem v Česku. (čtk)

Přehlídka pěti nejúspěšnějších současných slovenských dokumentárních a hraných filmů se uskuteční od 19. září v tuzemských kinech. Kolekce je složená ze tří celovečerních dokumentů a dvou celovečerních hraných filmů. Novináře o tom dnes informovala Hedvika Petrželková za distribuční společnost Artcam, která přehlídku pořádá ve spolupráci s Asociací slovenských filmových klubů a dalšími distribučními společnostmi.

Přehlídka je nabízena českým a moravským kinům jako celek, ale organizátoři předpokládají, že jednotlivé tituly budou uváděny i jednotlivě. Premiéra celé kolekce se za účasti tvůrců uskuteční v pražských artových kinech v polovině září tohoto roku. Z dokumentů jsou do ní zařazeny snímky Krehká identita režisérky Zuzany Piussi, Nový život režiséra Adama Oĺhy a Kauza Cervanová režiséra Roberta Kirchhoffa. Dvojici hraných filmů pak tvoří Můj pes Killer režisérky Miry Fornayové a Ďakujem, dobre režiséra Mátyáse Priklera.

"U nás se často tváříme, že slovenský film je tak trochu "mladší brácha" toho českého. To už ale zdaleka neplatí. V posledních letech vznikají na Slovensku pozoruhodné filmy, které zatím trestuhodně míjejí českou distribuci, i když řada z nich má i české koproducenty. Jsou to snímky, které mimořádně rezonují na zahraničních filmových festivalech, ale i u domácího publika," uvedl ředitel Film Distribution Artcam Přemysl Martinek. Poukázal při tom na fakt, že například film Nový život získal diváckou cenu na festivale v Jihlavě.

K přehlídce Současný slovenský film se dnes uskutečnila novinářská projekce filmu Kauza Cervanová za účasti jeho tvůrců i některých protagonistů. Tragédie o právu na spravedlnost je osmiletou detektivní výpravou režiséra Kirchhoffa do temných zákoutí dodnes neuzavřeného a medializovaného případu únosu, znásilnění a vraždy mladé medičky.

Ľudmila Cervanová, dcera plukovníka Cervana, byla zavražděna před 37 lety. Do případu, jehož vyšetřování se táhne už téměř 40 let, se vložil i někdejší prezident Gustav Husák, proběhly desítky výslechů a zadržení, ale i manipulací, vydírání, utajování informací a falešných přiznání. Případ byl inspirací i pro hraný film F. A. Brabce Bolero.

"Zajímala mě pravda. Nepokoušel jsem se o rekonstrukci kriminálního případu. Šlo mi především o univerzální obraz "zločinu a trestu" s výrazným politickým podtextem. Tenhle nekonečný a tajemný případ je v jistém smyslu příběhem naší země, mocenských struktur a přesvědčivě ilustruje období československé normalizace, která ačkoliv už dávno skončila, její prominenti odolávají náporu času a proměnám společnosti," podotkl režisér Kirchhoff.

Více informací o přehlídce Současný slovenský film se nachází na www.artcam.cz. (čtk)

V Berouně se v sobotu po roční přestávce uskuteční osmý ročník charitativního festivalu Berounské letorosty, na němž vystoupí kapely Wohnout, UDG, Arakain, Znouzecnost nebo Lucie revival. Loni se festival nekonal, protože organizátoři nesehnali dostatek peněz. Dnes to sdělila mluvčí radnice Pavla Švédová.

Festival se přesune z areálu nedaleko autobusového nádraží do Kempu Beroun u řeky, kde se konaly již první ročníky. "Pro festival je to určitě útulnější prostředí. Výhodou je také to, že fanoušci, kterým se nebude chtít odjíždět hned po festivalu, mohou kemp využít k přespání," uvedl zakladatel festivalu a senátor Jiří Oberfalzer, který je spokojený s tím, že se letos podařilo sehnat dostatek peněz na pořádání festivalu.

Vstupné na akci bude zdarma. Kapely UDG, Wohnout nebo Znouzecnost na festivalu vystoupily už v minulých ročnících. Premiéru letos bude mít naopak Petr Kolář s kapelou nebo česká metalová legenda Arakain. Nastupující hudební generaci bude zastupovat talentovaná karvinská kapela Memoáry hrající progresivní rock.

Festival Letorosty v Berouně pořádá Nadační fond Letorosty. Výtěžek bývá tradičně věnován na činnost charitativních organizací. Za dobu existence již podle Švédové získaly zhruba 2,4 milionu korun. (čtk)

Na Pražskou bránu ve Vysokém Mýtě se začíná vracet sgrafitová výzdoba, která ji kdysi pokrývala. Výtvarník Jakub Kándl ji obnovuje na zakázku radnice podle původního návrhu Mikoláše Alše. Bránu ze strany na příjezdu do města opět ozdobí svatý Václav na koni, řekl vedoucí odboru investic Jaromír Andrle.

"Z vnitřní strany bude rostlinný motiv s erbem města doplněný vespodu stuhou s nápisem Ku památné minulosti veliké a těžké," uvedl Andrle.

Tvorbě sgrafit předcházela příprava podkladových vrstev. Bylo nutné odstranit cementovou omítku, na kterou se malba nedala nanést. Celkové náklady dosáhnou téměř milionu korun bez DPH. Na obnovu výzdoby radnice získala 400.000 korun dotace z Programu regenerace památek a památkových zón.

Pražská brána, kterou svírají dvě další různě vysoké věže, byla postavena ve 14. století. Sgrafitovou a freskovou výzdobu získala v letech 1882 až 1883. Její obnova se v roce 1930 kvůli svévolným úpravám nepovedla a do původní podoby se opět vrátila až za 30 let. Později nechalo město kvůli špatnému stavu bránu pouze omítnout.

Současný návrh podle Mikoláše Alše zhotovil akademický malíř Pavel Kříž. Během příprav našel dobový snímek, dalším zdrojem inspirace byla jiná Alšova díla, například vitrážové okno v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Vodňanech. (čtk)

Výstavou filatelistů připomínající 80 let od založení místního klubu filatelistů a přehlídkou snímků z letošní soutěže Valmez foto dnes začaly ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku Dny města aneb Meziříčský hodokvas. Slavnosti, které město připravuje sedmým rokem, potrvají do neděle, nabídnou 16 programů, například pěvecká, taneční a hudební vystoupení, besedy, výstavy, soutěže či jarmarky, informovala mluvčí meziříčské radnice Renata Votrubová.

Úterý nabídne fotografickou výstavu na zámku Kinských, která mapuje aktivity místních ochranářů přírody a jejich slovenských kolegů. Středa bude ve znamení medu. "Na náměstí bude i prosklený úl s živými včelami. Představí se nejen včelaři, ale i výrobci, kteří používají med pro svůj sortiment," uvedla Votrubová. V městské knihovně se bude křtít publikace Příroda Pobečví.

Cimbálové muziky zahrají ve čtvrtek při svém setkání v kulturním zařízení města, doplní je sbory a tanečníci. "Součástí večera bude udělení čestného občanství panu Velimiru Stanojeviči ze srbského města Čačak," podotkla mluvčí. V pátek čekají návštěvníky koncerty meziříčských skupin, multimediální taneční projekt London i průvod s loučemi.

Sobota bude hlavním dnem celých slavností. Náměstí ožije rytíři, žoldáky, tancem gotických krčem a veselicemi. Bude konat také tradiční řemeslný jarmark. Slavnosti ukončí v neděli koncert ostravské Janáčkovy filharmonie a komentovaná prohlídka k výstavě Léčivky a jejich dvojníci v Muzeu regionu Valašsko.

V pátek a sobotu bude kvůli slavnostem omezena doprava v centru města. V pátek od 14:00 do 20:00 bude uzavřena dolní strana náměstí. Od 15:00 do 21:00 se zavře Komenského ulicie od křižovatky se Soudní a Stříbrnou ulicí. V sobotu bude uzavřený od 6:00 do 20:00 příjezd na náměstí v úseku od křižovatky Poláškovy a Pospíšilovy ulicie včetně Pospíšilovy ulice. Motoristé se nedostanou ani do části Komenského a Mostní ulice.

Tradice oslav, které radnice pořádá společně s Kulturním zařízením města Valašské Meziříčí, vznikla v roce 2007, kdy si město připomínalo 710 let od první písemné zmínky a 400 let od ničivého požáru, který město postihl. Poté se už slavnosti konaly každoročně. (čtk)

Nadcházející devadesátnice Luba Skořepová představila v pondělí v Praze kalendář, který s ní v rámci životního jubilea připravila fotografka Alena Hrbková. Pokřtěn byl v Divadle v Řeznické, kde občas vystupuje.

"Pod každou fotografii jsem utrousila jakousi glosu," uvedla herečka, která na stránkách pózuje v podivuhodných kostýmech. Podle ní na první pohled každý z portrétů působí zvláštně, při hlubším pozorování odkrývá hloubku lidských povah a působí každý den jinak.

Skořepovou diváci znají jako umělkyni i spisovatelku. Na prknech české první scény se poprvé objevila už v roce 1945 ve Vančurově hře Učitel a žák, dodnes často hostuje i na dalších scénách. Na kontě této vyznavačky astrologie, numerologie a léčivých bylin je už jedenáct knížek, ta poslední má název Tajemné síly přírody.

Skořepová se narodila v Náchodě jako Libuše, ale odmalička byla pro každého Luba. V Národním divadle dodnes ztvárnila na 140 rolí a roliček. Desítky postav vytvořila v televizních filmech či seriálech, z poslední doby například v seriálech Šípková Růženka, Náměstíčko, Náves, Příkopy či Cukrárna. Léčitelku, která vyrábí zázračné lektvary, ztělesnila ve filmu Tomáše Vorla Cesta z města. Skořepová hostuje mimo jiné v Divadle v Řeznické, kde už 15 let slaví úspěchy její ženský trojobraz Mydlibaba a ty druhé. Režisérem ženských příběhů nešetřících paradoxem a černým humorem byl Jaromír Pleskot. Předloni tam uvedla monodrama Pomluva, přibližující život francouzské královny Marie Antoinetty, jak se o něm v učebnicích nikdo nedočte. Další monodrama s názvem César a Drana uvádí v Městských divadlech pražských. Na jejich scénách stále hostuje, je stálým hostem i na své domovské scéně v Národním divadle, kde vystupuje v Revizorovi. Poctu spojenou s výstavou připravuje i česká první scéna.

Jubileum oslaví mimo jiné den po svém výročí 22. září večer v kavárně Divadla ABC při setkání s diváky, které moderuje Aleš Cibulka. Ve čtvrtek 26. září vystoupí na benefici v Divadle U Valšů. (čtk)

Auto měnící se v ponorku, které bylo jedním z nejvýraznějších technických vynálezů sloužících filmovému agentu 007 Jamesi Bondovi, se v londýnské aukci prodalo za 550.000 liber (téměř 16,9 milionu korun). Bílý stroj značky Lotus Esprit byl použitý v bondovce "The Spy Who Loved Me" (Agent, který mě miloval) z roku 1977 a stále může sloužit jako plně funkční ponorka, uvedla v pondělí agentura AP.

Slavný automobil byl překvapením pro diváky bondovek, když jej představitel agenta Roger Moore a bondgirl Barbara Bachová použili k úniku před útokem z vrtulníku tím způsobem, že sjeli z mola a ovládali jej pod vodou. Na svou dobu to byl výjimečný filmově technický počin a jeho výroba přišla na 100 tisíc dolarů (téměř dva miliony korun). Filmaři použili během natáčení filmu celkem šest karoserií, pouze jedna však ukrývala fungující obojživelný stroj.

Vůz po premiéře filmu cestoval v rámci propagačních akcí společnosti Lotus na konci 70. let, poté však na dlouhá léta skončil v depozitáři.

Londýnská aukční síň RM Auctions původně očekávala ještě o něco vyšší výnos, kupce však od souboje ve vyšších částkách zřejmě odradil fakt, že stroj je sice schopen jezdit pod vodou, nikoli však na silnicích.

Cena za podvodní Lotus Esprit není zdaleka nejvyšší, jakou kdo zaplatil za vůz použitý ve filmech o Jamesi Bondovi. Aston Martin DB5 z filmu Goldfinger přišel v roce 2010 nového majitele na 2,9 milionu liber (téměř 89 milionů korun). (čtk)

Americká violoncellistka Alisa Weilersteinová dnes společně s dirigentem Jiřím Bělohlávkem a Českou filharmonií ve vyprodaném Rudolfinu otevře 6. ročník hudebního festivalu Dvořákova Praha. Festival pokračuje až do 20. září a nabízí setkání s díly Antonína Dvořáka i dalších světových skladatelů.

Úvodní koncert nabídne Dvořákův violoncellový Koncert h moll. Dále zazní Beethovenova 7. symfonie a Adagio ze 3. symfonie skladatele Krzysztofa Pendereckého, který se zúčastní zahájení festivalu. Větu Adagio uvede Česká filharmonie v autorské interpretaci pro smyčce ve světové premiéře.

S Weilersteinovou se mohou zájemci setkat ještě 11. září na recitálu v Pražské křižovatce, kde vystoupí pouze za doprovodu pianisty Iva Kahánka. Festival pokračuje až do 20. září a nabízí setkání s díly Antonína Dvořáka i dalších velikánů světové hudební historie.

Do Prahy přijedou například pianista Jevgenij Kissin, šéfdirigent Metropolitní opery Fabio Luisi, houslista Julian Rachlin, pěvec Adam Plachetka či světové orchestry Basilejský komorní orchestr, Pekingský symfonický orchestr a Německý symfonický orchestr Berlín s polským klavíristou Rafalem Blechaczem. Více informací je na internetových stránkách www.dvorakovapraha.cz. (čtk)

Dvě novinky skončily v čele nejnavštěvovanějších titulů českých kin. V čele tabulky se ocitl snímek o momentálně nejslavnější chlapecké popové skupině One Direction, který natočil Morgan Spurlock, tvůrce kultovního dokumentu Super Size Me. Britskou kapelu v něm přibližují záběry na koncertní pódia i komorní pohled do zákulisí. O víkendu tento hudební film zhlédlo 17.013 diváků.

Druhá skončila podle informací Unie filmových distributorů sci-fi Riddick, v níž je titulní hrdina ve ztvárnění svalovce Vina Diesela zrazen vlastními druhy a ponechán napospas smrti na pusté planetě. Jeho snahu o přežití proti cizím predátorům sledovalo o víkendu 11.764 fanoušků tohoto žánru.

Na třetí pozici je sci-fi Elysium odehrávající se v daleké budoucnosti, rovněž z americké produkce, a za ní pokračování animovaného filmu Šmoulové. V českých kinech se promítá tři týdny, na kontě má čtvrt milionu diváků a tržby přesahující 34 milionů korun.

České filmy Líbánky Jana Hřebejka a Petra Jarchovského a Revival Alice Nellis skončily na sedmém a osmém místě. Návštěvnost druhého z nich atakuje dvousettisícovou hranici, tržby dosahují pětadvaceti milionů korun.

Žebříček je sestavován z údajů, které Unii filmových distributorů poskytují provozovatelé 160 největších kin v ČR. Roční výsledky této skupiny tvoří zhruba 85 procent celkové bilance všech českých kin. Pro pořadí jsou rozhodující tržby, ne počet diváků. (čtk)

Na jeviště Moravského divadla v Olomouci se v září vrátí tituly, které se u diváků těšily velké oblibě. Na začátku divadelní sezony divadlo uvede muzikálovou show s názvem Hvězdy tančí... i úspěšnou komedii Když se zhasne s novým hereckým obsazením. Pro dětské publikum je připravena obnovená premiéra pohádkového dobrodružství Pidínci a modrý kocour. Novináře o tom dnes informovalo vedení divadla.

Projekt Hvězdy tančí... v choreografii a režii Roberta Balogha mohli diváci poprvé vidět loni v červnu. Publiku jej divadlo nabídne znovu už dnes. Režisér slibuje velkou taneční podívanou, která v jednom večeru spojí nejznámější muzikály všech dob. "Těšit se můžete na muzikály takzvané zlaté éry i na ty současné, zazní ukázky z takových slavných děl, jako jsou Chicago, Kabaret či Šumař na střeše," uvedl Balogh.

Komedii Když se zhasne autorů Romana Vencla a Michaely Doleželové uvede divadlo v pátek 13. září. Komedie o tom, co způsobila jedna předmanželská smlouva, má nové herecké obsazení. Z původního zůstává Tereza Richtrová v roli Niny, nově se k ní přidají Vojtěch Lipina jako Trevor, Roman Vencl coby Artur a Vendula Fialová jako magická Imelda.

Po sedmi letech od svého prvního uvedení se na jeviště Moravského divadla Olomouc vrací inscenace Rostislava Pospíšila Pidínci a modrý kocour. Obnovená premiéra pohádky bude v neděli 22. září. Výtvarník Rostislav Pospíšil, jehož práce vystavuje například Metropolitní muzeum v New Yorku, napsal divadelní adaptaci své vlastní dětské knížky speciálně pro olomoucké divadlo a pro inscenaci rovněž navrhl scénu a kostýmy.

Pro nadcházející sezonu Moravské divadlo Olomouc připravilo i několik premiér. Zástupci divadla v sezoně slibují uvedení 12 premiérových titulů, tradičně nejvíce jich nabídne soubor činohry. Lidé se mohou těšit například na uvedení Hamleta, Maryšu či na baletní provedení nejslavnějšího mileneckého páru Romea a Julie. Divadlo čeká v nadcházející sezoně také změna na postu ředitele, dosavadní šéf Josef Podstata od října povede regionální olomoucké a ostravské studio Českého rozhlasu.

Loni do divadla zavítalo na 92 tisíc diváků, o něco více než v předchozí sezoně. Tržby dosáhly téměř 16 milionům korun. (čtk)

Desátý ročník festivalu loutkových divadel Spectaculo Interesse zahájí představení pořádajícího Divadla Loutek Ostrava Zlatovláska. Na přehlídce se představí soubory ze 13 zemí. Odehrají tři desítky představení. Festival se bude konat i v ulicích města. Dnes to za pořadatele řekla ředitelka divadla Jarmila Hájková. Festival začne 22. září.

"Ostrava se opět na týden stane místem setkání loutkářů celého světa. Ti přivezou výběr toho nejlepšího, co v tomto oboru v uplynulých dvou letech vzniklo," řekla ředitelka. Doplnila, že hrát se budou představení nejen pro děti. Na své by si měli přijít i dospělí diváci.

Celkem bude festival hostit 150 umělců. Přijedou například z Kanady, Izraele či Finska. Chybět nebudou soubory našich sousedů a zástupci české loutkoherecké scény. Hostitelské divadlo uvede v rámci festivalu zcela novou inscenaci. Půjde o pohádku Zlatovláska, která bude mít premiéru tento pátek.

Představení se budou hrát nejen v ostravském loutkovém divadle. Jedno představení bude hostit i nedaleký prostor Cooltour. Ožijí ale i veřejná prostranství. Například na centrálním Masarykově náměstí vystoupí na zahájení festivalu bubenická skupina, žongléři, tanečníci a akrobati. Průvod se pak vydá městem k Divadlu loutek.

Festival, který se koná jako bienále, potrvá do 27. září. Informace o programu a prodeji vstupenek zájemci najdou na internetových stránkách www.dlo-ostrava.cz. Jeho rozpočet se pohybuje kolem tří milionů korun. V Ostravě se koná od roku 1995. (čtk)

Šest desítek objektů 38 pražských muzeí a galerií se v sobotu 14. září úderem 19. hodiny podesáté otevře v netradičním čase a se speciálním programem trvajícím přes půlnoc zájemcům. Pražskou muzejní noc v červnu zkomplikovaly povodně a musela být odložena. Uskuteční se právě o tomto víkendu v nezměněném rozsahu.

"Vstup bude tradičně zdarma s výjimkou Vyšehradu, kde se platí symbolická koruna. Zdarma bude i doprava deseti speciálními linkami pražského dopravního podniku," řekl na dnešní tiskové konferenci v Praze generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. První autobusy vyjedou z náměstí Jana Palacha už v půl sedmé, celkem budou mít 67 zastávek a mají ujet téměř devět tisíc kilometrů.

Podle koordinátorky Ivany Havlíkové se zájem o akci rok od roku zvyšuje. "Loni jsme měli kolem 200.000 návštěvnických vstupů, každý si prohlédne dva až tři objekty," uvedla.

O Pražské muzejní noci se muzea mění v divadelní jeviště, koncertní sály a vědecké laboratoře. V Národním zemědělském muzeu budou mít návštěvníci možnost ochutnat z výběru gastronomických specialit, v Národním technickém muzeu ukážou, na jakém principu funguje teplovzdušný motor, a v Muzeu Policie České republiky odhalí postup práce v kriminalistických laboratořích. Muzeum Bedřicha Smetany připraví hudební program tematicky související s vodními živly. Nudit se nebudou ani děti, které v Nové budově Národního muzea navštíví módní salón dvorní dámy, či si prohlédnou historické modely vláčků a dalších pohyblivých hraček. Zpřístupněn bude i skleník Fata Morgana v Troji. Zajímavý program připravily Letecké muzeum Kbely i Národní galerie. K nováčkům se řadí například Knihovna Václava Havla, Fakulta architektury ČVUT v Praze, Kino Ponrepo Národního filmového archivu, Muzeum Karla Zemana a Výtopna Zlíchov.

Pražskou muzejní noc pořádá Národní muzeum s dopravním podnikem a Asociací muzeí a galerií ve spolupráci s dalšími institucemi za finanční podpory ministerstva kultury a pražského magistrátu. Provoz metra bude ze soboty na neděli prodloužen do jedné hodiny po půlnoci, běžné noční linky budou posíleny. "Jsme rádi, že se poskytnutím přepravy a otevřením Muzea městské hromadné dopravy můžeme zapojit do úžasné atmosféry Pražské muzejní noci," řekl generální ředitel dopravního podniku Milan Křístek.

Informace o Pražské muzejní noci jsou na adrese www.prazskamuzejninoc. Informační brožura je k dispozici jen v elektronické podobě. Zájemci si ji mohou stáhnout ve formátu pdf. Informační stany budou na Václavském náměstí před historickou budovou Národního muzea od pátečního poledne do sobotní půlnoci a v sobotu i na náměstí Jana Palacha. Návštěvníci v nich získají mapy dopravy Pražské muzejní noci se seznamem objektů. (čtk)

Tvůrce úspěšných komedií Snowboarďáci a Rafťáci Karel Janák se vrací ke svému oblíbenému žánru. O víkendu začal v Praze natáčet film nazvaný 10 pravidel s podtitulem Jak sbalit holku. Hlavní role v něm vytvoří Miroslav Donutil, Matouš Ruml, Jan Dolanský a Jakub Prachař, oznámila dnes mluvčí filmového štábu Uljana Donátová.

"Snímek vypráví příběh rozpačitého vědátora Marka, který se beznadějně zamiluje do zdánlivě nedostupné dívky. Jeho odhodlaní přátelé povolají na pomoc Markova otce, úspěšného vydavatele knih na téma: jak získat ženu. Společně pak začnou připravovat velmi svérázný kurz dívčí psychologie," uvedla Donátová.

Diváci se podle ní v kinech přesvědčí, zda těch 10 "zaručených" pravidel platí přesně podle knížek. "Natáčet se má do poloviny října. Premiéra filmu se plánuje na březen příštího roku," dodala mluvčí.

Janák na sebe upozornil především komedií Snowboarďáci, kteří v listopadu 2004 přilákali během prvního víkendu do kin téměř 50.000 diváků. Celkem jich přivítali na 650.000 lidí. Úspěšní byli i Rafťáci a pak i krimikomedie Ro(c)k podvraťáků. Janák pak pracoval pro televizi, do kin uvedl v roce 2009 film Ať žijí rytíři! sestříhaný z dobrodružného rodinného seriálu.

Na rok 2015 má v plánu film Lovci mamutů podle stejnojmenné knihy Eduarda Štorcha a romantický snímek Láska za milion. V něm se mají objevit například Linda Rybová, Jiří Langmajer, Jan Dolanský, Milan Šteindler, Kamila Špráchalová, Josef Somr a Miroslava Pleštilová. (čtk)

Dům umění města Brna představí od středy návštěvníkům jihomoravské metropole dílo jednoho z nejvýznamnějších představitelů německé avantgardy Wilhelma Lehmbrucka. K vidění bude i kopie sochy, která patřila k výzdobě brněnské vily Tugendhat.

Na výstavě mohou návštěvníci zhlédnout sochy, malby, kresby i grafiky autora. Představí jeho tvorbu od období neoklasicismu přes hledání vlastních výrazových prostředků až k pozici čelního představitele expresionismu.

Výstava Lehmbruckových děl v brněnském Domě umění potrvá do 10. listopadu. Návštěvníci mohou mimo jiné vidět i sochu Klečící, která se stala jedním ze symbolů německého expresionismu. Po nástupu nacistů se dílo dostalo na černou listinu.

Podle kurátorky výstavy Jany Vránové byl ústředním námětem Lehmbruckovy tvorby člověk, jeho duchovní hodnoty, spiritualita. Lehmbruck pracoval mimo jiné v Paříži, v roce 1914 odešel do Berlína a později do Curychu. Trpěl depresemi a svůj život ukončil sebevraždou v roce 1919. "Pochyboval o sobě i o svých dílech. Provázela jej celoživotní skepse," uvedla Vránová.

Brněnskou výstavu tvoří zejména díla ze sbírky muzea v Duisburgu, které vlastní nejobsáhlejší soubor Lehmbruckova díla. Tvorba německého umělce má vztah i k Brnu. Ve vile Tugendhat se nacházelo jedno z Lehmbruckových stěžejních sochařských děl, Torzo kráčející z let 1913-1914. Po válce se socha dostala do sbírek Moravské galerie, odkud byla v listopadu 2006 vydána dědicům stavebníků vily. Rodina originál prodala v aukci. Na brněnské výstavě je k vidění bronzová kopie díla.

Ředitelka vily Tugendhat Iveta Černá dnes uvedla, že známé torzo by jednou mělo znovu zdobit interiéry vily. Nepůjde ale o kus vystavený na Lehmbruckově výstavě, ten je z jiného materiálu. Torz sochy je po světě hned několik. Ve vile by v ideálním případě měla skončit varianta ze stejného materiálu, jako socha, která interiéry zdobila za Tugendhatových. Vlastník originálu odborníkům není znám. Dílo zřejmě koupil sběratel ze Spojených států. (čtk)

Nová díla malíře Jiřího Sopka vystavuje Galerie Gate v Husově ulici v Praze. Výstava se jmenuje Bez lidí, Sopko se totiž v dílech z letošního roku na rozdíl od předchozí práce s častými portréty či figurami uchýlil více ke krajinomalbě. Galerie současně představuje nové bibliofilské vydání novely Vladislava Vančury Rozmarné léto s dvanácti Sopkovými linoryty.

"Bez lidí" je 14 velkých pláten, které letos Sopko maloval v Praze; měl zato, že už je unaven lidmi a že bude malovat "jen to, co vidí". Vznikl tak cyklus maleb luk, polí a lesů v barevnosti pro Sopka typické. Poté ale odjel na chalupu, kde tvoří častěji a kde je vzdálen městskému ruchu. "Tam už se figury objevují, protože tam jsem byl bez lidí," říká malíř. Vystavenou kolekci tak doplňují obrazy s jeho stylizovanými postavami nebo hlavami.

Rozmarné léto s 12 Sopkovými linoryty vydává nakladatelství Aulos, které se specializuje na bibliofilské tisky a grafiku. Stovka výtisků s číslovanými a podepsanými grafickými listy se bude prodávat po 6000 korunách.

Malíř, kreslíř, grafik a sochař Jiří Sopko ve své tvorbě používá jednoduché výtvarné prostředky, jimiž však dosahuje působivého vyjádření tragikomického pocitu života a paradoxů moderního světa.

Přestože je Sopkova paleta pestrá a něžná, vypovídá o ubohosti člověka, mučeného, pronásledovaného a redukovaného na tupý mechanismus. Díky přítomnosti zoufalství i humoru je Sopkova tvorba řazena ke škole české grotesky. Od konce 80. let se jeho malba zjednodušila, veškeré napětí děl se soustřeďuje do intenzivní barevnosti a malířský projev je stále introvertnější.

Poprvé vystavoval v roce 1967 ve Špálově galerii na výstavě Nová jména a po krátkém období abstrakce se připojil k vlně nové figurace. Po nadějném startu na konci 60. let se z veřejné výtvarné scény stáhl a teprve společná výstava s Karlem Neprašem roku 1981 ho vrátila do kulturního povědomí. V roce 1995 uspořádala autorovi Galerie hlavního města Prahy retrospektivní výstavu, která zaznamenala tři desetiletí jeho tvorby. Velkou výstavu měl poté spolu s Neprašem v roce 2002 na Pražském hradě a v roce 2007 v Galerii Rudolfinum.

Jiří Sopko od roku 1991 vyučuje malbu na Akademii výtvarných umění, po dvě volební období byl také rektorem školy. (čtk)

Pohnutý milostný příběh odehrávající se na pozadí dramatické politické situace v Palestině přináší izraelské filmové drama s názvem Omar, které na festivalu v Cannes letos získalo v jedné z kategorií Cenu poroty. Dnes je na pracovní projekci v Praze představila distribuční společnost Aerofilms, která film uvede do distribuce 26. září.

Omar je dramatem o důležitosti a křehkosti lidské důvěry, příběhem lásky čelící překážkám, ale také detektivní zápletkou plnou honiček v klaustrofobních uličkách starodávného města. "Věřím, že můj film je uvěřitelnou reflexí dnešní okupované Palestiny," uvedl v distribučních materiálech režisér Hany Abu-Assad, tvůrce často diskutovaného snímku Ráj hned teď, který získal Zlatý glóbus a nominaci na Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film.

Ve snaze o autentičnost obsadil Assad do titulních rolí herecké nováčky a mladé Palestince vybral z množství castingů. "Hlavním kritériem výběru byla jejich uvěřitelnost, schopnost vyjádřit hluboké emoce a vytvořit dynamickou sílu," dodal ke snímku, uvedeném i na karlovarském festivalu. Adam Bakri, který hrál titulní postavu Omara, je podle něj opravdovým objevem. "Všichni z nich náš film nesmírně obohatili," podotkl Assad.

Mladého pekaře Omara dělí od jeho tajné lásky Nadji zeď, která přetíná území Palestiny. Kvůli práci, rodině či lásce ji denně přelézají stovky mužů. Stejně jako Omar přitom často uhýbají kulkám dozorců.

"Přeskakování zdi je součástí každodenního života Palestiny. Existují dokonce lidé, jejichž prací je pomáhat ostatním přeskakovat zeď. Tito lidé se tím živí," vysvětlil režisér. Omar ve filmu čelí bolestné volbě. Po atentátu na izraelského vojáka padne do zajetí a vojenská policie ho donutí hrát hru na kočku a myš. (čtk)

Pozapomenutou epizodu z období záboru Sudet Německem po mnichovské dohodě připomene výstava Okupace rodné Poličky v roce 1938, která začíná 14. září v městském muzeu. Tehdy město a některé okolní obce "omylem" obsadila vojska wehrmachtu. Německé obyvatelstvo přitom bylo v oblasti v naprosté menšině, řekla kurátorka výstavy Pavla Pospíšilová.

"Byla zabraná od 10. října celá stejně jako další české obce. U Poličky byla muniční továrna a z těchto důvodů se stala 'chyba', aby měli Němci pod kontrolou i muničku," uvedla Pospíšilová. Onou továrnou byly dnešní Poličské strojírny. Někteří obyvatelé se v panice začali vystěhovávat a trvalo dva měsíce, než se po vyjednávání podařilo uvolnit nejdříve střední část, později celé město. Až 24. listopadu se posunula demarkační čára na linii mezi Poličkou a Pomezím, tehdejším většinově německým Limberkem. Polička se stala pohraničním městem okleštěné republiky až do zřízení Protektorátu Čechy a Morava v roce 1939.

Na výstavě návštěvníci uvidí dobové fotografie, pohlednice vydané k osvobození, vzpomínky pamětníků nebo mapy či úřední nařízení. Třída Bohuslava Martinů, která je součástí muzea, poslouží jako improvizovaná četnická stanice, kde budou vystaveny originály či repliky zbraní a uniforem. Výstava končí 10. listopadu. (čtk)

Divadelní adaptace románu Kateřiny Tučkové Žítkovské bohyně bude patřit k nejvýznamnějším inscenacím zlínského divadla v nadcházející sezoně. Drama o ženách z nedalekých Kopanic na česko-slovenském pomezí, které byly schopné léčit, uřknout, proklít a byly spjaté s přírodou, bude režírovat Dodo Gombár. Autorka poskytla zlínskému divadlu jako prvnímu právo uvést dramatizaci románu, řekla dnes novinářům umělecká šéfka Hana Mikolášková.

"Kateřina Tučková bude s divadlem spolupracovat při přípravě inscenace i později," uvedla Mikolášková. Žítkovské bohyně také přivedou zpět do Zlína herečku Petru Hřebíčkovou, která odešla do Prahy. V inscenaci bude hostovat, přijala hlavní roli Dory Idesové.

"Vzhledem k jejím pracovním závazkům a vytíženosti v Praze však bude alternovaná s některou z hereček zlínského souboru a pravděpodobně nenastoupí hned od premiéry," podotkla Mikolášková. Zatím není jisté, která zlínská herečka se bude s Hřebíčkovou střídat. Žítkovské bohyně budou mít premiéru v březnu.

Hřebíčková působila ve zlínském divadle sedm let, v roce 2009 získala cenu Thálie za roli Maryši. Od roku 2010 je členkou hereckého souboru ve Švandově divadle.

Zdramatizovat Tučkové bestseller doporučil zlínskému divadlu Gombár, který tam dříve působil jako umělecký šéf divadla. "Stopy, po kterých se odvíjí tento dramatický příběh, jsou velmi blízko. Přechází přes naše příbytky a zahrady, přes minulost našeho kraje," uvedl Gombár.

Zlínské divadlo uvede v nadcházející 68. sezoně také muzikály Divotvorný hrnec a My fair Lady, romantický příběh Největší z pierotů či komedii psanou speciálně pro zlínský soubor Hrabě Monte Carlo. Sezonu slavnostně zahájí druhá premiéra muzikálu Divotvorný hrnec 21. září. Po premiéře se také budou vyhlašovat výsledky divácké ankety Aplaus, ve které se volí nejoblíbenější herec, herečka a inscenace uplynulé sezony. (čtk)

Příznivou kritiku na recitál českého klavíristy Lukáše Vondráčka přinesl britský list The Daily Telegraph. Vystoupení šestadvacetiletého klavíristy v londýnské koncertní síni Wigmore Hall ocenil třemi hvězdičkami z pěti.

Recenzent ocenil zejména Vondráčkovu techniku, rozhodnost a plnost tónu jeho hry. Podle listu čeká Vondráčka impozantní kariéra. Klavírista má prý ale i své záporné stránky, když jeho snaha zdůraznit i tu nejmenší frázi často jeho hru přetěžuje.

Ve Vondráčkově programu byly prý nejúspěšnější skladby, které mu umožnily předvést jeho techniku, jako 32 variací Ludwiga van Beethovena a tři české tance Bohuslava Martinů. Každá z Beethovenových variací je příležitostí pro to, aby klavírista mohl předvést svou techniku, napsal The Daily Telegraph. To samé platí o tancích od Martinů, i když jsou ve stylu pařížského modernismu 20. let. Vyžadují jen smělou brilantnost a Vondráček v tomto směru nezklamal, uzavřel britský list. (čtk)

V New Yorku je vůbec poprvé k vidění rukopisná smlouva, na jejímž základě působil český skladatel Antonín Dvořák ve Spojených státech. Informovalo o tom České centrum v New Yorku.

Smlouvu získala newyorská Společnost dědictví Antonína Dvořáka a od neděle ji vystavila v České národní budově. Dvořáka do Ameriky pozvala hudební mecenáška a zakladatelka Národní hudební konzervatoře Jeannette Thurberová. Ve smlouvě skladateli nabídla 15.000 dolarů ročně a letní volno.

Zhruba 120 let starý šestistránkový rukopis našel mezi starými spisy jeden z pravnuků Thurberové.

Tehdy už světoznámý Dvořák nabídku přijal a od září 1892 se na tři roky stal ředitelem newyorské konzervatoře. V té době napsal také zřejmě své nejslavnější dílo, Symfonii č. 9, známější pod označením Novosvětská. (čtk)

Slovácké divadlo v Uherském Hradišti připravuje premiéru jazzové opery Dobře placená procházka Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra. Režisérem novinky je Radek Balaš, který už v Uherském Hradišti dříve nastudoval úspěšné muzikály Donaha! a Cikáni jdou do nebe. Premiéra se uskuteční v sobotu v 19:00, už v pátek dopoledne ji ale v předpremiéře zhlédnou předplatitelé ze skupiny Senior.

"Bude to vůbec poprvé, kdy uvedeme operu, byť hodně netradiční, protože jejími autory jsou Jiří Suchý a Jiří Šlitr," uvedl ředitel divadla Igor Stránský. Dobře placená procházka se poprvé objevila na jevišti Semaforu v červnu 1965 a dočkala se 64 představení. O rok později ji natočila Československá televize. Hrála se i v některých evropských divadlech a v roce 2007 byla uvedena v pražském Národním divadle, kde ji režíroval Miloš Forman, jenž se s Jánem Roháčem podílel i na původní televizní verzi.

"Příběh pojednává o manželích v rozvodu, kterým situaci 'zkomplikuje' po tetičce zděděný milion, určený však jejich zatím nepočatému dítěti. Manželé se v naději na velké bohatství začnou usmiřovat, do toho náhle vstupuje do dveří živá Teta z Liverpoolu," popsal děj Stránský, jenž se tentokrát ujal i role dramaturga. Režisérem inscenace je jeden z nejlepších tuzemských muzikálových tvůrců Balaš.

"Vzhledem k tomu, že tento muzikál už režíroval předtím v královéhradeckém divadle, je tentokrát připravený na 150 procent," uvedla představitelka jedné z hlavních rolí Anna Pospíchalová, která Dobře placenou procházku viděla v Národním divadle. "Byl to pro mě velký zážitek, seděla jsem v první řadě a byla jsem okouzlena. Říkala jsem si tehdy, že bych si moc ráda zahrála postavu Vanilky. No a teď hraji Tetičku z Liverpoolu a jsem za to ráda. On život ví vždycky nejlíp, která role vám patří," dodala.

V dalších rolích se divákům představí Petr Čagánek, Klára Vojtková, Martin Vrtáček a Tomáš Šulaj, jenž si s autorem Dobře placené procházky Jiřím Suchým dokonce na koncertě v pražském Semaforu roli Pošťáka zazpíval. Jazzová opera Dobře placená procházka bude pátou letošní premiérou Slováckého divadla. (čtk)

Divadlo Ponec zahájí svou 13. sezonu také dvěma projekty ve městě. Přímo v divadle Ponec bude sezona zahájena v pondělí večer představením Kolik váží Vaše touha? taneční skupiny VerTeDance. Netradičně bude uvedeno happeningem evokujícím edinburský Fringe festival, kde soubor spolu s dalšími českými tanečníky letos sklidil velký úspěch. Program nadcházející sezony dnes zástupci divadla Ponec představili novinářům.

V sobotu 14. září se od 14:30 na náplavce u Rašínova nábřeží uskuteční série hudebních a tanečních akcí, která má podle přání organizátorů překlenout prostor mezi tvůrci, umělci a publikem. V pondělí 16. září se pak od 17:00 v Pařížské ulici bude konat představení Spaces Translations, jehož tématem je spěch jako styl života, v němž má rychlost a efektivita přednost před kvalitou. Tanec do centra města vnese skupina performerů v choreografii Věry Ondrašíkové.

Podzimní premiéry v divadle Ponec obsáhnou široké spektrum žánrů od experimentálního výzkumu až po argentinské tango. Od října do prosince bude uvedeno pět premiér, mezi jejichž tvůrci nechybí zástupci nejvýznamnějších souborů na poli současného českého tance - DOT504 a Nanohach. Představena bude i tvorba mladých choreografů v podání Pražského komorního baletu.

První premiérou bude 4. října inscenace Tenze mladé choreografky Markéty Kuttnerové. Jedná se o experimentální pohybově-taneční představení, kdy pohyb interpretky (Jany Vrány) bude dálkově řízen pomocí elektrických impulzů vysílaných ze zařízení TENS (transkutánní elektrická nervová stimulace, která se používá pro mírnění bolesti).

Záměrem autorky prý bylo při tvorbě zjistit, zda může vzniknout pohyb, o kterém nerozhoduje mozek, ale "jiný element". Experimentem bude představení i po stránce hudební, švýcarský skladatel Joshua Koch využívá ke tvorbě hudby analogový syntetizátor, který sám generuje průběh změn zvuků, a je tak zčásti sám tvůrcem hudby, uvádějí autoři. (čtk)

Světově uznávaný operní pěvec Štefan Margita vydává pod názvem Melancholie album věnované hudbě na pomezí žánrů. Vedle stěžejních témat z muzikálů Bídníci, West Side Story nebo Notre-Dame de Paris zde najdeme skladby Ave Maria nebo Lux Aeterna i písně klasiků francouzského šansonu Jacquese Brela a Léa Ferréa. Na albu hostují Karel Gott, Daniel Hůlka, Lucie Bílá, Marta Kubišová, Eva Urbanová a Margitova manželka Hana Zagorová. Nahrávka vychází v "nešťastný den" v pátek 13. září.

"Já mám rád třináctku a datum vydání desky je perfektní. Nesdílím názor leteckých společností, které nemají třináctou řadu nebo provozovatelů vysokých budov v Americe, kde nebývá 13. patro. Nám doufám třináctka přinese štěstí," řekl Margita.

S nabídkou natočit album mimo žánr opery přišlo vydavatelství Supraphon. "Kývnul jsme na to, protože když jsem se šel v New Yorku podívat do obchodu s deskami, zjistil jasem, že spousta mých operních kolegů vydává alba s jazzem, muzikály nebo španělskou hudbou," uvedl Margita, který vybíral z více než stovky nahrávek. Jedním z vrcholů nahrávky je tercet Belle z muzikálu Notre-Dame de Paris. K její interpretaci si Štefan Margita přizval Karla Gotta a Daniela Hůlku.

"Karel Gott je úžasný profesionál a navíc má rád francouzštinu, tak jsem ho ke společnému nazpívání tohoto muzikálového hitu v původním jazyce nemusel přemlouvat. Daniel Hůlka prozradil, že má francouzskou přítelkyni, s naučením textu tedy rovněž neměl problém," sdělil Margita.

Největším úskalím bylo pro tvůrce alba Melancholie dát dohromady všechny pěvecké hvězdy. Například Karel Gott natočil svůj part v den svých narozenin. Všichni, kdo se na albu podíleli, se nikdy pohromadě ve studiu nesešli. Margita pobývající v New Yorku komunikoval s nahrávacím studiem Daniela Hádla zejména mailem. Zdánlivě nejméně problémů při spolupráci měl Margita se svou ženou. "Kdyby se jí však písnička nelíbila, tak ji nenatočí," podotkl a tím, že jeho usilovná práce při dokončování alba inspirovala Zagorovou k tomu, že začala pracovat na své nové desce.

Slavnostní náladu albu Melancholie dodává repertoár v několika jazycích a bohaté aranže využívající zvuk symfonického Epoque Orchestra i Kühnův smíšený sbor.

Vstřícný vztah Margity k populární hudbě není daný jenom manželstvím s tuzemskou popovou hvězdou. "To bylo vždycky, pocházím z Košic a už za komunistického režimu jsem měl možnost jezdit na koncerty do Budapešti, kde na rozdíl od bývalého Československa hrály kapely jako Queen, Rolling Stones, dobré byly i maďarské skupiny Omega a Locomotiv GT," uvedl.

Pracovně vytížený Margita zanedlouho odlétá do Německa, kde bude vystupovat v Berlínské státní opeře. Poté ho čeká účinkování v Sao Paulu, Amsterdamu a Houstonu. V České republice letos ještě vystoupí 16. prosince ve Státní opeře v Praze na galakoncertu se Simonou Houda-Šaturovou. V květnu příštího roku pak v Česku a na Slovensku absolvuje turné s Dagmar Peckovou.

Margita zvítězil v roce 1986 na Mezinárodním hudebním festivalu Pražské jaro a v srpnu téhož roku získal angažmá v opeře Národního divadla v Praze. V této době (1987-1991) byl současně sólistou vídeňské Volksoper. V roce 1992 přešel do stálého angažmá ve Státní opeře Praha, kde působil do roku 1994. S úspěchem působí na scénách nejslavnějších operních domů jako je například milánská La Scala, londýnská Covent Garden a především newyorská Metropolitní opera. Jeho program je nyní naplánován až do roku 2019. (čtk)

Česká premiéra hry Past Tadeusze Różewicze bude první novinkou sezony pražského Divadla Komedie. V dramaturgii Markéty Bidlasové a Julka Neumanna ji nastudoval režisér Vojtěch Štěpánek. Vilém Udatný, Eva Lecchiová, Hana Kusnjerová, Kristýna Leichtová a další herci se v této tragikomické koláži o konci světa, strachu ze smrti, ale také o úlevě a klidu, který smrt přinese, se na jevišti poprvé objeví 12. a 15. září.

Podle informací z dnešní tiskové konference v Praze je tématem sezony labyrint v různých kontextech toho slova. "Připravujeme další čtyři tituly. Především koprodukci s polským Teatrem Wierszalin, kterým bude Labyrint Bruno Schulze, komorní manželskou detektivku Markéty Bidlasové nazvanou Her Master´s Voice ve Štěpánkově režii. Já připravím Maryšu bratří Mrštíků a na jevišti se objeví i nekřesťanská komedie z českého prostředí z pera Viliama Klimáčka nazvaná Ježíškova armáda," uvedl umělecký šéf této scény Jan Novotný.

Podle ředitelky Divadla Komedie Evy Bergerové se tato scéna stane koncem září místem Festivalu soudobé ruské kultury Kulturus. "Během tří dnů představíme současný ruský film, videoart, premiéru hry moskevského divadla Teatr.doc a promítneme animované, dokumentární a experimentální snímky.

Od letošního června existuje na této scéně vedle hlavní linie činoherní dramaturgie takzvané Studio, jehož ambicí je zkoumat divadelnost, její konvence a hranice, ale i divadelní kořeny rituálu. Základním tvůrčím prvkem tvorby je strukturovaně a tematicky vedená improvizace. "Dlouhodobým cílem Studia je hledání odpovědi na otázku Kde končí divadlo a co (po něm) následuje?," uvedla Bergerová. První výstup projektu bude veřejnosti představen na konci června 2014.

Divadlo Komedie poskytne do konce roku prostory i 14. ročníku mezinárodního festivalu česko-německo-židovské kultury Devět bran, přehlídce úspěšných inscenací ostravských divadel a Pražskému divadelnímu festivalu německého jazyka. Během celé sezony tu bude hostovat přehlídka mimopražských profesionálních divadel. (čtk)

Výstava plakátů Alfonse Muchy, na kterou diváky láká i jméno Ivana Lendla, přilákala od 10. dubna do 8. září do Obecního domu přes 185.000 návštěvníků. Řadí se tak k nejúspěšnějším tuzemským projektům, a to nejen celkovým číslem, ale i denní návštěvností, která vychází přibližně na 1200 lidí. Diváky kromě samotného umění na výstavu lákal také příběh - sbírka je majetkem bývalého tenisty Lendla, který v roce 1986 emigroval z tehdejšího Československa. Výstava skončí dnes odpoledne.

Výstavu provázela velká reklamní kampaň a na tuzemské poměry bohaté možnosti odnést si z výstavy upomínkové předměty - od těch běžných po luxusní hedvábné šátky s muchovskými motivy. Producentem výstavy je jedna z největších tuzemských reklamních společností Big Media.

Tak velká návštěvnost, jakou má expozice Muchových plakátů, je u výstav výtvarného umění v Česku výjimečná. Podobný denní průměr návštěvníků (1060) měla před sedmi lety výstava Karel IV. - Císař z Boží milosti, kterou za tři měsíce navštívilo 100.000 lidí. Výstavu Rudolf II. a Praha, kterou od května do září 1997 zhlédlo na 200.000 návštěvníků, přes 1500 lidí denně. Obecně ale proti 90. letům je dnes návštěvnost výstav nižší. (ČTK)

Pořadatelům Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě chybí peníze na financování letošního 17. ročníku. Ředitel festivalu Marek Hovorka požádal o mimořádnou dotaci ve výši jednoho milionu korun kraj a stejnou částku by chtěl získat od města Jihlavy. Jinak by musel být krácen festivalový program, řekl dnes ČTK. Obě samosprávy budou o mimořádných dotacích rozhodovat v příštím týdnu, kdy zasednou zastupitelstva. Festival je největší kulturní akcí v kraji a prosadil se i na mezinárodní úrovni. Letos se uskuteční od 24. až 29. října. Podle Hovorky se pořadatelé dostali do kritické situace kvůli transformaci Fondu kinematografie, a také v důsledku snižování podpory od ministerstva kultury i od soukromých sponzorů. "Ty dva miliony korun jsou nezbytně nutná částka pro to, abychom nemuseli zasáhnout do kostry festivalu, kterou se dlouhodobě snažíme držet," uvedl.

Organizátorům festivalu zatím chybí 3,8 milionu korun, více než třetina celkového rozpočtu. Hovorka předpokládá, že v tomto měsíci vyhlášené výzvy Fondu kinematografie přinesou asi 800.000 korun. "Dalšími škrty jsme schopni ušetřit z celkového rozpočtu náklady v řádu několika stovek tisíc," doplnil. Bez mimořádné podpory kraje a města by se však festival v nynější podobě nepodařilo udržet. "Byl by kratší, probíhal by na méně místech, měl by méně reprezentativní program, a tak dále," uvedl Hovorka.

Žádost o mimořádný příspěvek kraje a města je podle Hovorky výjimečná. "Věříme, že od příštího roku bude mít Fond kinematografie větší rozpočet," vysvětlil. V minulých letech podle jeho slov čerpal festival z tohoto fondu ročně dva až tři miliony korun. Kraj už na festival dokumentu dříve slíbil dát půl milionu korun. O uvolnění dalšího milionu bude krajské zastupitelstvo jednat příští úterý. Jihlavští zastupitelé by se měli k mimořádné dotaci vyjádřit o den později. (ČTK)

Skupina Gipsy.cz v úterý pokřtila v pražském Bontonlandu nové album Upgrade. Z původní sestavy, která předchozí album Desperado vydala před dvěma lety, zůstal pouze zpěvák a lídr Radek Banga. Gipsy.cz novou nahrávku natočili v sestavě Banga, Tomáš Baroš (kontrabas), Viliam Didiáš (housle) a Jan Březina (akordeon). Kmotrem se stala Agáta Prachařová, která uvedla, že při hudbě Gipsy.cz se zamilovala do svého manžela Jakuba Prachaře, člena skupiny Nightwork.

Výměna v Gipsy.cz je podle amerického koproducenta Keitha Moora hodně znát v nahrávkách, na nichž exceluje především mladý basista Baroš. Za novým plným zvukem nestojí elektronika, ale akustické nástroje, jejichž souhra s aranžemi a vokály dala Gipsy.cz nový rozměr. Kapela změnila sestavu poněkolikáté během své kariéry.

"Už při natáčení desky Reprezent v roce 2008 jsem ve studiu cítil, že to nebude dlouho trvat a naše cesty se rozejdou. Krátce po vydání alba Desperado se tak stalo," uvedl Banga, který se na čas ocitl bez kapely a managementu. Z obtížné situace ho podle jeho slov dostala manželka Veronika Konopíková, která se stala jeho manažerkou. Album Upgrade vyšlo na Bangově vlastní značce Bangaton. (ČTK)

Letošní turné po českých městech zakončí populární Kinematograf bratří Čadíků dnes večer na dolním konci Václavského náměstí v Praze. Před projekcí filmu Rozmarné léto režiséra Jiřího Menzela předá Josef Čadík zástupcům Konta Bariéry částku 800.000 korun, kterou biograf vybral během letošního filmového léta díky podpoře měst, obcí a partnerů a velkorysosti a důvěře občanů, kteří zavítali na filmové projekce.

"Během dvaadvaceti let jsme na dobročinné účely věnovali už 7,3 milionu korun. Letošní částka je dosud naším největším úspěchem. Loni to bylo 600.000 korun na zvedací plošinu do žatecké školy pro třináctiletého Martina Zelinku trpícího svalovou dystrofií," řekl Čadík ČTK a upozornil, že letos se pěkné počasí snoubilo s pěknými filmy. Předloni kinematograf podpořil obnovu Hrádku nad Nisou po povodních.

Maringotky kinematografu se rozjedou do měst a obcí včetně Slovenska i v příštím roce. V minulých letech Kinematograf bratří Čadíků pomohl například nadacím Kapka naděje, Pomozte dětem, Archa Chantal či Masarykovu onkologickému ústavu v Brně. (ČTK)

Ke čtyřstému výročí posledního předbělohorského vydání Bible kralické připravila Národní knihovna výstavu o tomto významném díle české kultury a historie. Expozice představí starší české biblické překlady, původní tisky i cizojazyčné předlohy, originální tiskařské literky i některé dobové písemné dokumenty, které veřejnost dosud neměla možnost spatřit. Zahájení výstavy se dnes v 16:00 zúčastní kardinál Dominik Duka a synodní senior Českobratrské církve evangelické Joel Ruml.

Bible kralická je první český překlad z původních jazyků, nikoliv latinské Vulgaty. Na počátku překladu stál vzdělanec Jan Blahoslav, který přeložil a v letech 1564 a 1568 v Ivančicích vydal Nový zákon. Sám pak zformuloval zásady, jimiž se následně řídila skupina duchovních a učenců, kteří v jeho práci pokračovali a v následujících letech přeložili Starý zákon, revidovali Blahoslavův překlad a obojí doplnili obsáhlým výkladovým komentářem. Překlad byl poprvé vytištěn mezi lety 1579 až 1594 v Kralicích nad Oslavou a jeho šest svazků čítalo na 4500 stran. V jednosvazkovém vydání vyšla poprvé v roce 1596.

Poslední kralické znění vyšlo v jednom svazku v roce 1613 a stalo se základem dalších exulantských vydání v 18. století. V době rekatolizace spojovala Bible kralická rozptýlené skupiny českých a moravských exulantů i domácí tajné nekatolíky. Výstava v Národní knihovně ukáže také původní tiskařské literky, nalezené v Kralicích, raritní korekturní obtahy části bratrského kancionálu, staré tisky, jejichž význam zůstával doposud skryt, včetně exemplářů z vlastnictví významných osob své doby, například tisky s dobovými vazbami pocházejícími z knihoven moravských Žerotínů nebo pánů z Valdštejna. Výstava potrvá do 3. listopadu. (ČTK)

Album skupiny Kryštof Inzerát vystřídalo v čele tuzemské prodejní hitparády Jaromíra Nohavicu a jeho výběr hitů s názvem Tenkrát/Nostalgie 90.let. Populárnímu písničkáři patří i třetí místo, kde se umístilo jeho poslední studiové album Tak mě tu máš. Informuje o tom na svém webu česká pobočka Mezinárodní federace hudebního průmyslu (IFPI). Na čtvrtém místě je album Hesitation Marks americké rocková skupiny Nine Inch Nails s jediným stálým členem Trentem Reznorem, následuje album Tomáše Kluse Racek.

Na šesté příčce je koncertní verze nahrávky Madonny MDNA, sedmé místo patří Lucii Vondáčkové a desce Oheň. Ze čtvrtého na osmé místo klesla Lucie Bílá s muzikálovou nahrávkou Aida a jiné klenoty, na devátém je stejně jako minulý týden finská zpěvačka Tarja Turunenová s novinkou Colours In The Dark. Desítku nejprodávanějších titulů uzavírá Recto Verso francouzské zpěvačky známé pod uměleckým jménem Zaz.

Z domácích alb se v první dvacítce ještě umístila nahrávka Tomáše Kluse Cesta do záhu(d)by, kompilace Nejlepší písničky pro děti všech dob, deska Tří sester Líná hudba holý neštěstí, novinka Báry Basikové Belleville, nahrávka Má vlast Pražské komorní filharmonie s dirigentem Jakubem Průšou a debut skupiny Ille s názvem Ve tvý skříni. Ze zahraničních desek byl zájem o Truth About Love od Pink, Take Me Home od chlapecké kapely One Direction, album Black Sabbath s názvem 13 a nahrávku Didn´t It Rain Laurieho Hugha. (ČTK)

Retrospektivu fotografa Jana Malého, dokumentaristy a jednoho z autorů rozsáhlého projektu Český člověk, připravila galerie Leica. K jeho nejvýraznějším cyklům patří záznamy prostředí pražské herny U Nováků či Jazzklubu Reduta z poloviny 70. let. "Řadí se k nejživějším obrazům tehdejší doby a spojují v sobě zdravý sociální reflex, postřeh vycvičeného oka i odvahu riskovat," řekl novinářům kurátor výstavy Pavel Vančát. Poslední Malého samostatnou výstavu uspořádala Anna Fárová v roce 1980, proto představuje autorova retrospektivní výstava v Leice dlouho odkládanou splátku dluhu tomuto neokázalému a osobitému autorovi, doplnil.

Přehlídka má název Torzo/Retrospektiva s odkazem k události, která poznamenala její přípravu. Téměř celý fotografův archiv se během ní ocitl na skládce, a je tedy ztracen. Malý řekl, že dlužil nájemné majiteli objektu, ve kterém měl ateliér. Majitel uvedl, že věci nechá odvézt do skladu, skončily ale na skládce. Malý na něj podal trestní oznámení, hledat negativy a fotografie na skládku ho nepustili; škody odhaduje na miliony korun.

Devětapadesátiletý Jan Malý patří k první generaci absolventů katedry fotografie na pražské FAMU (1973 až 1978), podle Vančáta se sice méně prosazoval, o to více jsou jeho snímky citlivější, skromné a "svým způsobem zemité". Autor pracuje s rozmyslem a vážností, která se z fotografického řemesla již téměř vytratila, uvedl. Jeho cykly nestaví na prvoplánové atraktivitě, ale na porozumění a vhledu, protkaného pobavenou ironií a jindy zas jemnou melancholií. (ČTK)

Politická fraška Listopad bude první premiérou letošní sezóny v libereckém divadle F. X. Šaldy. Nekorektní politickou komedii o nejmocnějším muži světa od Davida Mameta soubor poprvé uvede v pátek. Liberečtí diváci se mohou těšit na dlouhou neviděnou legraci, řekl dnes ČTK dramaturg divadla Martin Urban. Komedie napsaná v roce 2008 je podle něj jedna z mála vynikajících, které vznikly v posledních deseti letech. "Je razantní, nekorektní, drzá, skutečně výjimečná," míní Urban.

Mametova divadelní díla se zatím v Česku s výjimkou Prahy moc nehrají. "České publikum ho ale zná jako filmového scenáristu a režiséra. Získal Oscara za scénář k Vrtěti psem z roku 1997 a napsal a natočil i Hannibala, pokračování Mlčení jehňátek," připomněl dramaturg. Fraška se odehrává během jednoho dne a noci v pracovně amerického fiktivního prezidenta, který se chystá na volební kampaň pro své druhé volební období a jeho tajemník mu říká, že má preference nižší než Gándhího cholesterol. Prezident se ale nechce vzdát bez boje a svou chystanou kampaň opře o novou interpretaci významného amerického svátku díkůvzdání, jež by mu pomohla získat patřičný kapitál od "zainteresovaných" kruhů.

"Nebudu ale prozrazovat více, neboť bych diváky nerad ochudil o zážitek," dodal dramaturg. V hlavních rolích komedie režírované Martinem Glaerem se představí osvědčení herci liberecké činohry - Martin Polách, Martin Stránský, Jana Hejret Vojtková, Václav Helšus a Tomáš Impseil. (ČTK)

Divadelní soubory ze zahraničí i výběr nejzajímavějších domácích inscenací za uplynulou sezonu nabízí 21. ročník mezinárodní festivalu Divadlo, který ve středu začal v Plzni. Lidé v následujícím týdnu uvidí 26 divadelních souborů, včetně světových špiček. Přijedou herci z Ruska, Polska, Maďarska, Lotyšska a Slovenska.

"Za více než 20 let existence si tento festival vydobyl pevnou pozici zejména mezi středoevropskými divadelními festivaly. Má renomé, které bychom rádi rozšiřovali, a rozhodně má vynikající pověst z hlediska kvality programu," řekl ČTK ředitel festivalu Jan Burian.

Osobně divákům doporučil ruskou a polskou inscenaci. Hlavním zahraničním lákadlem je Slečna Julie moskevského Divadla národů v režii uměleckého ředitele berlínské Schaubühne Thomase Ostermeiera. Z Polska do Plzně přijíždí jeden z nejvýraznějších divadelních souborů posledních let, Teatr Polski z Vratislavi, s inscenací Hra o matce a vlasti v režii Jana Klaty. (ČTK)

Trojnásobný finalista Ceny Jindřicha Chalupeckého a reprezentant Česka na benátském bienále Dominik Lang "zboural" zdi v českobudějovickém Domě umění. Z galerie moderního umění o pěti místnostech monumentální geometrickou skulpturou u nosné zdi vytvořil jediný prostor. Do jeho instalace Procházení zdí tam mohou návštěvníci vstoupit do 11. října.

Podstatný pro Langa zpočátku nebyl ani tak samotný prostor galerie se zvláštní dynamikou, jako její profil. Instalace vychází ze základních geometrických těles, na kterých stojí architektura, řekl ve středu Lang ČTK. S podobným typem geometrických tvarů chtěl pracovat, ale až díky prostorům Domu umění ho napadlo možné řešení.

Kolem středové zdi, která prostor dělí do pěti místností, instaloval obří bílé kvádry, krychle a koule prolínající se od podlahy ke stropu. "Tím, že jsem obestavěl tuhle stěnu, jakoby smazal z toho prostoru, tak pocitově, podvědomě vznikla velká prostora, do které je umístěna socha, která natolik tu stěnu objímá, že ta stěna není vidět. Takže člověk se nachází v jednom prostoru, kterým může procházet," popsal své dílo. S vernisáží byla v Českých Budějovicích spojena prezentace Ceny Jindřicha Chalupeckého pro mladé výtvarníky do 35 let. Lang je letos už potřetí ve finále. (ČTK)

V Jičíně ve středu začal festival Jičín - město pohádky. Letošní 23. ročník festivalu, který skončí v neděli 15. září, je věnovaný mlýnům a mlynářství. ČTK to řekla předsedkyně správní rady Nadačního fondu Jičín - město pohádky Věra Rychterová.

"Festival přiblíží mlynářskou tradici se vším všudy, od mlýnů až po lidovou slovesnost a pořekadla," řekla Rychterová. Pořadatelé téma mlýnů pro letošní rok vybrali, protože se vyskytují v mnoha pohádkách. Tradici mlynářství připomíná maketa mlýna na Valdštejnově náměstí či replika mlýna na nádvoří zámku, vystaveny budou také nejroztodivnější předměty spojené v mlynářským řemeslem. Pro zájemce jsou v Jičíně připravené tvůrčí dílny, ve kterých si mohou vyzkoušet různá řemesla. Součástí programu jsou také hudební a divadelní vystoupení. Více informací o programu je možné najít na www.pohadka.cz.

Loňský ročník festivalu, který měl podtitul Pohádkové Pimprlatérium, nalákal do Jičína 65.000 lidí. Festival také loni připomněl sté výročí narození výtvarníka Jiřího Trnky a 90. výročí narození spisovatelky Marie Kubátové. (CTK)

Severočeské divadlo v Ústí nad Labem uvede ještě do konce roku balet Broučci či operetu Hraběnka Marica. Novou sezonu zahájí představní La Traviata s Miroslavem Dvorským, připravuje se i Sen noci svatojánské či Bludný Holanďan. Novináře o tom informoval ředitel divadla Miloš Formáček. Úvodní představení nové sezony La Traviata si tenor předních operních scén Miroslav Dvorský vyzkoušel s ústeckým souborem v létě. Společně ji odehráli na venkovních scénách na osmi hradech a zámcích. Nakonec se s ředitelem Formáčkem dohodl, že s Verdiho operou zahájí novou sezonu i v budově ústeckého divadla. "Řekl jsem, že to rád udělám, pokud budu mít volný termín," uvedl Dvorský.

Velmi si pochvaloval atmosféru ústeckého souboru. "Je to velmi dobrý kolektiv, což je pro mě velice důležité. Když cítím, že vztahy fungují, má to velký vliv," dodal. Do Ústí se plánuje vrátit ještě koncem října, kdy by měl společně s ústeckými sólisty Annou Klamo, Valerií Vajgant a Nikolajem Někrasovem zpívat na koncertě k připomenutí Roku Richarda Wagnera. "Možná poprvé zazní v Ústí Wagnerovy tuby v Soumraku Bohů tak, jak je opravdu napsal," lákal na výjimečný zážitek Formáček.

První letošní premiérou Severočeského divadla bude balet Broučci z pera Otmara Máchy, do představení se zapojí i dětští tanečníci z divadelního baletního studia. Formáček vyzdvihl především chystané výtvarné zpracování. "Pokud budou kostýmy tak pěkné, jako jejich návrhy na papíru, tak to bude skvělé," chválil práci kostýmního výtvarníka Josefa Jelínka. V prosinci se diváci mohou těšit na uvedení operety Emmericha Kálmána Hraběnka Marica. Ta měla mít původně premiéru už loni v květnu, ještě podle plánu předchozího ředitele divadla Tomáše Šimerdy. Nakonec na ni došlo až letos v prosinci. Pro příští rok divadlo plánuje například operu Bludný Holanďan nebo balet Sen noci svatojánské. (ČTK)

Mezinárodní soutěž Leoše Janáčka v Brně letos představí mladé nadané hráče na kontrabas a violoncello z celého světa. Letošní 19. ročník se koná od 15. do 22. září. Přihlásilo se 100 violoncellistů a 50 kontrabasistů, všichni musí být mladší 35 let. Novinářům to dnes řekl prezident soutěže Jindřich Petráš. Hudebníci přijedou například z Lotyšska, Mexika, Kolumbie či Běloruska, nejlepší z nich vyhraje 100.000 korun.

V soutěži se pravidelně po cyklech každý rok střídají obory smyčcové kvarteto, housle, klavír, varhany, violoncello, kontrabas, flétna, klarinet, lesní roh a tuba. Letos přijede poměrně málo hráčů z Ruska, naopak velké zastoupení mají asijské státy. "Myslím si, že je to pro Brno vynikající akce. Soutěž je otevřená veřejnosti a lidé mohou slyšet interpretaci Leoše Janáčka od zahraničních škol," uvedl Petráš.

Vyvrcholením soutěže budou večery, při nichž finalisté zahrají společně s orchestrem. Finále pro violoncello bude v Besedním domě 21. září, finále pro kontrabas 22. září v koncertním sále JAMU. Janáčkova soutěž je jednou z akcí, kterou chtějí představitelé města posílit povědomí o Janáčkově vazbě k Brnu. Jednou za dva roky se ve městě také koná mezinárodní festival Janáček Brno, příští ročník bude v roce 2014. (ČTK)

Poslední rozloučení s významným českým hudebním skladatelem, pedagogem a spisovatelem Iljou Hurníkem se uskuteční 17. září v kapitulním chrámu sv. Petra a Pavla na pražském Vyšehradě. Smuteční obřad začne v 15:00. ČTK o tom dnes informovala Hurníkova rodina. Nositel Zlaté ceny Ochranného svazu autorského za rok 2011 za přínos české hudbě zemřel 7. září ve věku devadesáti let.

Hurník se narodil 25. listopadu 1922 ve slezské Porubě, nyní části Ostravy. Již v jedenácti letech mu vyšly první klavírní skladby. Po přestěhování do Prahy se stal žákem skladatele Vítězslava Nováka, klavíristy Viléma Kurze a později na AMU i jeho dcery Ilony Štěpánové-Kurzové. Byl sólistou Janáčkovy filharmonie v Ostravě (1958 až 1978) a profesorem skladby. Vrcholem Hurníkovy kompoziční tvorby jsou opery na vlastní libreto (Dáma a lupiči, Mudrci a bloudi nebo Oldřich a Boženka), Symfonie in C, oratorium Noé a kantáty Ezop a Maryka.

Významná je i jeho tvorba pro děti (například píseň Zasadím jablůňku). Jako sólový pianista Hurník vynikl v interpretaci skladeb Clauda Debussyho a Leoše Janáčka, jemuž se věnoval i teoreticky. Hurník s také již zesnulým známým skladatelem a svým švagrem Petrem Ebenem vytvořil českou verzi Orffovy školy, která se stala vzorem obdobných adaptací v dalších zemích.

Ve věku 90 let zemřel skladatel Ilja Hurník, držitel medaile Za zásluhy

(ČTK)

Dny evropského dědictví otevřou v Jablonci nad Nisou veřejnosti 13 památkových objektů. Pro rodiny s dětmi a další zájemce bude připravena i poznávací trasa s úkoly a odměnou. Trasa připomene 90 let jablonecké knihovny a účastníky seznámí se zajímavostmi kolem písma, vzniku knih a předávání informací. Odměnou jim bude pamětní mince, takzvaný brakteát, řekla dnes ČTK Věra Dobrovská z Jabloneckého kulturního a informačního centra. Brakteáty bude u příležitosti programu Dne evropského dědictví razit jablonecká uměleckoprůmyslová škola. Exhibiční ražba bude ve dvoře školy, a každý se tak může přijít podívat.

Brakteáty se od běžných mincí liší tím, že jsou raženy do velmi tenkého plíšku a jen jednostranně. Oblíbené byly hlavně ve 12. a 13. století, kdy se většinou razily do stříbra. "Jablonecký brakteát je zřejmě první ražbou tohoto druhu v Jablonci, ponese jméno a znak města a rok 2013. Autorem návrhu je Asamat Baltaev, student umělecké průmyslovky," řekla Dobrovská. Brakteát bude ražen z mědi nebo bílé mosazi. Den evropského dědictví se v Jablonci uskuteční v sobotu 21. září. Od 09:00 do 17:00 bude mít veřejnost možnost navštívit bývalou faru v Kostelní ulici, kde je dnes památník národopisců Jany a Josefa V. Scheybalových.

Otevřen bude i nedaleký kostel sv. Anny, ale i kostely Nejsvětějšího srdce Ježíšova, Dr. Farského nebo kostel Povýšení sv. kříže. Otevřena bude Městská galerie My, uměleckoprůmyslová škola a radnice, kde budou moci návštěvníci nahlédnout do kanceláře primátora nebo vystoupat na věž. Lidé mohou navštívit i městskou knihovnu, divadlo, muzeum skla a bižuterie nebo budovu obchodní akademie či Sokolovnu. "Po celý den bude městem projíždět historický autobus, který propojí jednotlivá zastavení poznávací trasy i další památky, jež na ní nejsou," řekla Dobrovská. Autobus bude vyjíždět od 09:00 do 16:00 vždy v každou celou hodinu z Dolního náměstí. (ČTK)

Krnovské hudební slavnosti, které se uskuteční na několika místech Krnova na Bruntálsku, letos nabídnou například kapely Burma Jones, Buty a Desmod. Návštěvníky lákají i na vystoupení operní divy Evy Erbanové. Slavnosti začínají 14. září a potrvají do 22. září. ČTK to dnes za pořadatele řekla Kateřina Šreková. Letos poprvé budou hudební slavnosti, které vstoupí do svého 12. ročníku, trvat devět dní. Stejně jako v předchozích letech i tentokrát festival nabídne širokou škálu hudebních směrů.

"Kromě vážné hudby nabízíme návštěvníkům také koncerty filharmonie s populárním zpěvákem. Chybět nebude ani lidová či folklorní hudba a samozřejmě ani nejrůznější žánry současné moderní hudby," řekla ředitelka Městského informačního a kulturního střediska Krnov Kateřina Lindovská. Pozvání letos přijal i kytarový virtuos Lubomír Brabec či špičkový varhaník Aleš Bárta. Společně vystoupí v Koncertní síni Svatého Ducha. Návštěvníci se mohou těšit i na koncert učitelů ZUŠ Krnov, saxofonistu Pavla Nálepu nebo rockový kabaret kapely Vltava. Na Hlavním náměstí, kde je vstup zdarma, vystoupí například Jiří Pavlica se svým Hradišťanem a také Laura a její tygři.

Vyvrcholením Krnovských hudebních slavností bude 22. září v krnovském Městském divadle koncert sopranistky Evy Urbanové. Doprovodí ji šedesátičlenný orchestr opery Národního divadla moravskoslezského. V programu zazní slavné árie z oper Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka. Část večera bude věnována italskému skladateli Giuseppu Verdimu. Veškeré informace k programu zájemci najdou na internetových stránkách na www.khskrnov.cz. (ČTK)

Hledání štěstí se stalo námětem první premiéry, kterou svým divákům nabídne v nynější sezoně olomoucké Divadlo na cucky. Autorskou inscenaci s názvem Dej mi štěstí doprovází saxofonové kvarteto. Premiéra, která se odehraje v neděli, je již vyprodaná, reprízy se chystají na konec září. Novinářům to dnes řekl autor hry a režisér Jan Žůrek. Divadlo na cucky získalo loni nové prostory ve Wurmově ulici. Sídlí v místnostech, kde se před lety učili studenti z katedry žurnalistiky. "Dej mi štěstí je inscenace s důležitým podílem choreografky Hany Košíkové. Je to představení o hledání štěstí, ve kterém hraje sedm herců a saxofonové kvarteto. Je to o pouti, jejíž smysl si lidé neuvědomují a přistupují k ní egoisticky. Štěstí chtějí mít hned a to se jim vymstí," uvedl režisér divadla Žůrek.

Důležitou roli hraje i hudební stránka - původní hudbu v podobě elektronických remixů a ploch vytvořil skladatel Jan Plíhal. V představení také naživo vystoupí saxofonové kvarteto Tatáž Quartáš. "Půjde o surreální kabaret, kdy se jedna složka prolíná s druhou. Herci jsou navíc v pozici spoluautorů, dílčí části vznikají metodou improvizace," dodal Žůrek. Soubor chystá pro diváky v nadcházející sezoně pět nových inscenací. Další premiéra je plánována na přelomu roku, kdy režisér Petr Nerušil nastuduje světovou klasiku v podobě inscenace Ritter, Dene, Voss rakouského dramatika Thomase Bernharda.

Divadlo bude intenzivně spolupracovat také s hostujícími tvůrci. Připravuje se spolupráce s pražským alternativním souborem Handa Gote a renomovaným režisérem Janem Fričem. Divadlo na cucky existuje deset let a začínalo v Domě armády. Na začátku loňského roku konečně našlo své stálé sídlo. Nová scéna je ve Wurmově ulici, její součástí je nová galerie W7 zaměřená na současnou fotografii. O přízeň diváků na divadelní scéně se kromě Divadla na cucky v krajském městě uchází také Moravské divadlo a Divadlo Tramtarie sídlící ve Slovanském domě. (ČTK)

Vysočině se letos otevřou ateliéry a dílny na 130 adresách. Zájemci se budou moci seznámit s díly téměř dvou stovek výtvarníků a uměleckých řemeslníků. Nejpočetněji budou zastoupeni malíři a grafici, přístupné ale budou kupříkladu i dílny řezbářů a sochařů, sklářské hutě a kovárny. Třetí Dny otevřených ateliérů v kraji se uskuteční 5. a 6. října, řekl dnes ČTK koordinátor akce František Štibor. "Někteří výtvarníci přibyli, jiní ubyli. V konečném důsledku jich je více," uvedl Štibor.

První rok otevřelo svůj ateliér veřejnosti kolem 50 umělců v kraji, cestu si k nim našlo 1000 lidí. V minulém roce už stovkou ateliérů a dílen prošlo kolem 5000 návštěvníků. Na krajském úřadě v Jihlavě se dnes sešli tvůrci, kteří se zapojí do letošního třetího ročníku. První říjnový víkend se lidé na Vysočině dostanou kupříkladu do dílen 13 řezbářů a sochařů, deseti keramických dílen a 16 kováren. Zájem představit autorskou tvorbu projevilo i několik fotografů. V programu nechybí kameníci, nožířské dílny, sedláři a knihaři. Otevřeno bude i v galeriích a muzeích.

Na Havlíčkobrodsku se lidé kupříkladu mohou podívat do loni otevřené sklářské huti v Habrech, v níž se ručně vyrábí olovnatý křišťál. Ve světelském Ateliéru D uvidí výrobu skulptur a reliéfů z broušené břidlice. Platnéř Mojmír Vrtal z Okříšek přiblíží výrobu historické zbroje. Podrobný program akce je zveřejněn na webu. Porta culturae je společná iniciativa Jihomoravského kraje, Kraje Vysočina, Jihočeského kraje a spolkové země Dolní Rakousy. Na Vysočině se o projekt stará Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod. (ČTK)

Velký ohlas ve čtvrtek večer vzbudil recitál světoznámého ruského klavíristy Jevgenije Kissina, který zahrál v zaplněné Dvořákově síni Rudolfina. Vyhledávaný virtuos a držitel dvou cen Grammy si pro Prahu připravil zcela nový program. Přednesl nejen skladby od Franze Schuberta a Alexandra Skrjabina a fanoušky klasiky nezklamal. V závěru koncertu je čtyřikrát zvedl ze sedadel a odměnil se třemi přídavky, mimo jiné Chopinovou Polonézou zvanou Hrdinská.

Do české metropole Kissin zavítal na pozvání festivalu Dvořákova Praha. Pořádá se od 8. do 20. září.

Jednačtyřicetiletý rodák z Moskvy se hned v úvodu koncertu s ohlasem představil v melodické Schubertově Klavírní sonátě D dur. K vídeňskému skladateli tvořícímu na počátku romantismu doplnil dílo od ruského komponisty a zakladatele ruské moderní hudby.

Skrjabinova Sonáta-fantazie č. 2 a výběr z jeho etud ovládly druhou část večera. Jsou náročné zejména na prstovou techniku a vyspělost interpreta vzhledem ke svým k nezvyklým intervalům a velkým "skokům". Právě Skrjabinovy klavírní skladby a také tvorba Franze Liszta, jež jsou považovány za jedny z nejtěžších, dokáže Kissin interpretovat s barevností a přirozeností. Nadšení vzbuzovalo ale každé dílo včetně přídavků, velmi často se také z posluchačských řad ozývalo uznalé Bravo! Po skončení recitálu ještě na umělce trpělivě čekaly desítky fanoušků ve foyer.

Kissin prý poprvé usedl ke klavíru ve dvou letech a už od útlého dětství byl považován za nadané dítě. Studoval u Anny Kantorové, která zůstala jeho jedinou učitelkou. Velkou pozornost vzbudilo jeho první vystoupení na Západě v roce 1987. O rok později mu mezinárodní uznání zajistilo vystoupení s Herbertem von Karajanem na novoročním koncertě Berlínských filharmoniků. Nositel mnoha prestižních cen patří v současnosti k nejžádanějším sólistům předních koncertních sálů.

Je nejen aktivním hudebníkem, ale veřejně recituje poezii a vyjadřuje své politické postoje. Vzhledem ke svému židovskému původu kritizoval západní média a země kvůli jejich kritickému postoji k Izraeli. Nehraje například v Číně, protože nechce vstoupit do komunistické země, ani v Turecku, které odmítá uznat genocidu Arménů. (čtk)

Před téměř vyprodaným sálem Domu kultury města Ostravy zahájila ve čtvrtek večer svou jubilejní 60. sezonu Janáčkova filharmonie Ostrava. Jako první pod vedením uznávaného dirigenta a rodáka z Frenštátu pod Radhoštěm na Novojičínsku Petra Altrichtera zazněly Filharmonické tance Jana Nováka. Na programu byla také Sinfonietta Leoše Janáčka.

Koncert zahájily Filharmonické tance z pera Jana Nováka, následoval Koncert pro violoncello a orchestr č. 1 Bohuslava Martinů, v němž sólo zahrála violoncellistka Michaela Fukačová. "Jan Novák, Martinů, Janáček - to vše je tak úžasná hudba, že k tomu netřeba něco dodávat," řekl Altrichter k dramaturgii koncertu. Bude se reprízovat hned následující den, tedy 13. září.

"Dnešní představení bylo bezmála vyprodané. Na páteční koncert ještě vstupenky zůstávají," uvedla mluvčí orchestru Jana Knižátková. Vstupenky za 200 a 240 korun jsou v prodeji. Informace o programu zájemci najdou na www.jfo.cz.

Podle mluvčí není náhoda, že na zahajovacím koncertě Janáček zazněl. "K odkazu Leoše Janáčka, který je úzce spojen se zdejším regionem, se hlásíme jako k rodinnému stříbru po celou dobu své existence. Neuplynula jediná sezona, při níž by se z koncertního pódia nelinuly melodie charakteristické pro svérázný rukopis tohoto umělce," řekla mluvčí.

Janáčkova filharmonie Ostrava se na oslavy jubilea, které ale budou spíše symbolické, připravuje. "Posluchači se mohou těšit na svěží a nápaditou dramaturgii, která je tvořena pestrou mozaikou hudebních děl a skladatelů napříč staletími i kontinenty. V souvislosti s Rokem české hudby 2014 můžeme prozradit, že se v programech jednotlivých koncertů objeví autoři Klega, Báchorek či Kubín. Tato díla v Ostravě celá léta nezazněla," uvedla.

Pozvánku k vystoupení s ostravským orchestrem v jeho 60. sezoně přijaly ale také mnohé ze současných zahraničních hvězd. Do Ostravy přijede například klavírista Kirill Gerstein nebo klarinetistka Shirley Brillová. Za dirigentským pultem se vystřídá Ilyich Rivas, Heiko Mathias Förster, Aleksandar Marković, Leo McFall a další. "Mezi nimi se bude v průběhu sezony pečlivě vybírat budoucí šéfdirigent, což je jednou z priorit následující sezony," dodala Knížátková. (čtk)

Památky lidové architektury na území Prahy představí výstava, která se koná v rámci Roku lidové architektury. Ten letos připomíná 200. výročí narození jedné z nejznámějších osobností lidové architektury v českých zemích, Jakuba Bursy (1813 až 1884), tvůrce selského baroka. Výstava začne dnes v Domě spokojeného stáří v Troji, kde potrvá do 29. září. Poté bude instalována v Kotěrově centru v Trmalově vile v Praze 10.

Některé z památek lidové architektury jsou na místech, kde je lidé nečekají - například roubený objekt v ulici Nový Svět na Hradčanech, pár set metrů od Pražského hradu. Za specifický druh lidové architektury lze pokládat i známé domečky Zlaté uličky.

V širším centru Prahy i dále k jejím hranicím se lze setkat s mnoha bývalými převážně viničními usedlostmi, například Malovanka, Černohouska, Žežulka, Popelka, Spiritka, Pernikářka, Koulka, Jablůňka, Beránka, Hřebenka, Kavalírka, Kuchyňka, Ladronka, Cibulka nebo Bertramka. V celé Praze jich je několik desítek.

Kromě jednotlivých objektů se v Praze nacházejí i místa, která soustřeďují více těchto památek - některá z nich jsou chráněnými územími. Dvěma vesnickými památkovými rezervacemi Prahy jsou Stodůlky a Ruzyně, k vesnickým památkovým zónám patří Stará Hostivař, Střešovičky, Rybáře a Bohnice. (čtk)

Ve věku 72 let zemřel německý divadelní a filmový herec Otto Sander. Mimo Německo ho diváci znají především z filmů Wima Wenderse Nebe nad Berlínem a Tak daleko, tak blízko!, nebo ze snímků Plechový bubínek a Ponorka. Díky nezaměnitelnému zvučnému hlasu byl Sander také vyhledávaným dabérem a spoluautorem mnoha audioknih.

Jeden z velikánů německojazyčného divadla podle agentury DPA zemřel dnes v Berlíně po dlouhém boji s rakovinou. Kromě divadla účinkoval také ve 130 filmech.

Ve snímcích Nebe nad Berlínem a Tak daleko, tak blízko! se stal andělem Cassielem. Ve filmu Volkera Schlöndorffa Plechový bubínek ztvárnil roli věčně opilého trumpetisty Meyna. V Ponorce režiséra Wolfganga Petersena si pak zahrál velitele Philippa Thomsena.

Televizní publikum ho zná mimo jiné v roli nádražáka Lanského z kriminálního seriálu Polizeiruf 110.

Na divadelních prknech se Sander potkal například s Brunem Ganzem (anděl Damien z Wendersových snímků) a spolupracoval s režiséry jako je například Peter Stein nebo Robert Wilson.

Německý prezident Joachim Gauck dnes v kondolenci vdově po herci Monice Hansenové napsal, že Sander byl jedním "z nejvěrohodnějších a nejpopulárnějších herců naší doby". (čtk)

Divadlo Antonína Dvořáka v Příbrami nachystalo na podzim pro diváky několik překvapení. Poprvé na příbramské scéně vystoupí činohra Národního divadla, návštěvníci se mohou ale těšit i na koncert zpěváka Richarda Müllera. Řekl to ředitel divadla Petr Bednář.

Soubor Národního divadla v Příbrami představí 19. září hru izraelské dramatičky Hadar Galronové Mikve. Její obsazení je výhradně ženské - na jevišti se objeví Iva Janžurová, Vanda Hybnerová, Jana Boušková, Taťjana Medvecká či Eva Salzmannová. "Jsem strašně šťastný, protože činohra Národního divadla v Příbrami nikdy nehostovala, pouze tu byl jednou balet," uvedl Bednář. Poukázal na to, že soubor většinou jezdí jen na festivaly. "Ten trend chceme zachovat i do budoucna - občas sem dostat divadlo, které na zájezdy běžně nejezdí," dodal.

Tahákem pro diváky by měl být i koncert Richarda Müllera a slovenské vokální skupiny Fragile, který je plánován na 26. října. Müller v rámci nového turné Hlasy přezpívává své písně v nových úpravách, bez použití jediného nástroje.

První premiérou letošní sezony v příbramském divadle bude 10. října jedno z vrcholných českých realistických dramat Gazdina roba Gabriely Preissové.

Základní kámen stavby příbramského divadla byl položen 1. května 1957. Celý komplex, ve kterém jsou dvě divadelní scény, estrádní sál i kino, se stavěl podle návrhu architekta Václava Hilského. O dva roky později 12. září 1959 se v divadle poprvé zvedla opona. (čtk)

Festival Struny podzimu, jehož 18. ročník se uskuteční mezi 23. zářím a 9. listopadem, zahájí v pražské Státní opeře kanadská pěvkyně Barbara Hanniganová s Pražskou komorní filharmonií. Čerstvá držitelka britské ceny Gramophone Classical Music Awards uvede skladby Rossiniho, Mozarta, Györgye Ligetiho, Dmitrije Šostakoviče a Luigiho Nona. Program festivalu přinese desítku koncertů z oblasti jazzu, klasiky a world music. Novináře o tom dnes za pořadatele informovala Silvie Marková.

K jeho největším hvězdám budou patřit tenorsaxofonista Wayne Shorter, houslista Daniel Hope, mistr staré hudby Jordi Savall a zpěvák Rufus Wainwright.

"V roce naší festivalové plnoletosti jsme si dali obzvláště záležet a oslovili jsme umělecké osobnosti, kterých si považujeme jakožto reprezentantů hodnot našeho festivalu," uvedl umělecký ředitel Marek Vrabec.

Hanniganová vystoupí v trojjediné roli pěvkyně, herečky a dirigentky. Nestárnoucí jazzový guru Shorter v Česku poprvé představí úpravy svých skladeb pro orchestr, mladý houslista Daniel Hope předvede nevšední přepracování Vivaldiho Čtvera ročních dob. Hudební most mezi Východem a Západem postaví legendární Jordi Savall. Během podzimních týdnů vystoupí i mistr bossa novy Vinicius Cantuária nebo písničkář Rufus Wainwright.

Struny podzimu každoročně překračují hranice žánrů a také iniciují vznik nových uměleckých děl. Tentokrát dává festival vzniknout netradičnímu nastudování Schubertova písňového cyklu Zimní cesta v režii Jiřího Heřmana.

Struny podzimu i letos pořádají tvůrčí víkend určený hudebně zvídavým dětem a hravým rodičům. Projekt Struny dětem 18. až 20. října v pražském divadle Minor nabídne koncerty, divadelní představení a hudební, výtvarné i filmové dílny. Na závěr festivalu nebude chybět uvolněná afterparty Spotlight v klubu Roxy.

Festival, který usiluje o vyrovnaný rozpočet kombinací prostředků z privátních a veřejných zdrojů, předznamenalo 14. března Jarní Gala pro festival Struny podzimu. V programu připraveném pouze pro tento večer, jehož výtěžek bude použit na financování dalšího ročníku festivalu, vystoupil americký jazzový zpěvák Gregory Porter. V předchozích letech na Gala vystoupili ve vyprodaných sálech Obecního domu Bobby McFerrin, Dee Dee Bridgewaterová a Dianne Reevesová. Více informací o programu, prodeji a rezervaci vstupenek se nachází na www.strunypodzimu.cz. (čtk)

Letošní přehlídka německy mluvených filmů Das Filmfest, jehož osmý ročník bude od 16. do 20. října v pražských kinech Lucerna a Atlas a následně od 23. října v brněnském kině Art, uvede adaptace slavných románů a přiblíží, co vadí příslušníkům nejmladší generace, takzvané Generace Y. Půjde o novou tvorbu německé, švýcarské a rakouské provenience, oznámila mluvčí festivalu Silvie Marková.

Uveden bude například dokument režisérky Margarethe von Trottaové, kterou zajímalo, jak slavná reportérka a filozofka Hannah Arendtová psala roku 1961 reportáž o procesu s Adolfem Eichmanem. Očekávala setkání s monstrem, ale našla banální průměrnost. Svou následnou filozofickou tezí o banalitě zla pak šokovala a sklidila zničující reakce.

Další biografický snímek v německo-rakouské koprodukci nahlédne pod roušku královské záhady jménem Ludvík II. Osmnáctiletý idealistický panovník (1845-1886) podporoval místo války a zbrojení umění a vzdělávání, obdivoval Richarda Wagnera a stavěl na svou dobu převratné zámky. V politice však dlouho nevydržel, utíkal do říše fantazie a zemřel dosud nevyjasněnou tragickou smrtí.

V programu se objeví i snímky ze současnosti, které spojují palčivá témata - hledání nového partnera, rozpad rodinných vazeb či volná láska. V pestré nabídce nebude chybět sekce dokumentárních filmů nebo archivní tituly zapůjčené nadací DEFA. Půjde o velkofilm Goya, méně známou adaptaci knihy Heinricha Manna Poddaný či tragický příběh z let druhé světové války situovaný do prostředí židovského ghetta Jakub Lhář. Představitel titulní role Vlastimil Brodský získal na XXV. MFF v Berlíně 1975 Stříbrného medvěda za nejlepší mužský herecký výkon, snímek byl nominován na Oscara.

"Stejně jako v předchozích letech sází dramaturgie Das Filmfestu na kombinaci osvědčených režisérských jmen s výraznými debuty. Nabízí nejrůznější umělecké přístupy i originální pohledy na současná společenská témata. A jak je v Německu, Rakousku a Švýcarsku zvykem, děje se tak bez servítků, kompromisů a přikrašlování," uvedla Marková. Osvědčeným klíčem pro výběr titulů je ohlas kritiky i diváků na mezinárodních festivalech a národních filmových přehlídkách.

Více informací o akci, kterou pořádají Goethův institut, Rakouské kulturní fórum a velvyslanectví Švýcarské konfederace v Praze, naleznou zájemci na adrese www.dasfilmfest.cz. Vstupenky budou v prodeji na začátku října. (čtk)

Městskou knihovnu v Třinci na Frýdecko-Místecku čeká rekonstrukce za 65 milionů korun. Knihovna se po opravách, které začnou příští pondělí, promění v kulturně-vzdělávací a informační centrum, řekla dnes mluvčí radnice Šárka Szlaurová.

"Z nevyhovujících a stísněných prostor na Lidické ulici vznikne přestavbou důstojné zázemí pro vzdělávání, kulturu i relaxaci," podotkla Szlaurová. Většinu nákladů na modernizaci, s jejímž dokončením se počítá na konci příštího léta, pokryjí evropské peníze.

Knihovna nabídne podle Szlaurové lepší a nové služby, například samoobslužné půjčování a vracení, snadnou orientaci v knihách i v knihovně, místa ke studiu či posezení nebo prostor ke společné týmové práci. Knihovna bude návštěvníkům poskytovat wi-fi, notebooky, tablety i čtečky.

"Především knihovníci pak uvítají nový zabezpečovací systém proti krádežím knih. Nově vznikne také výstavní prostor pro Galerii města Třince, který bude propojený s knihovnou umění a hudby a bude v něm i místo pro poslech hudby a relaxaci," uvedla Szlaurová.

Součástí modernizované knihovny bude také multimediální sál pro pořádání přednášek, seminářů a kulturních akcí a také literární kavárna a čítárna.

"Díky rekonstrukci se vybuduje moderní knihovna, troufám si říct, i v evropském kontextu. Taková knihovna je místem vzdělávání a setkávání, informačním a kulturním centrem," uvedla ředitelka knihovny Martina Wolna. (čtk)

Historické parníky Vltava a Vyšehrad se staly kulturní památkou, rozhodlo ministerstvo kultury. Dnes to sdělil Štěpán Rusňák, ředitel Pražské paroplavební společnosti, která parníky vlastní. Obě lodě byly na vodu spuštěny před více než 70 lety, cestující nyní vozí na trasách od Slapské přehrady po Mělník.

"Vedení Pražské paroplavební společnosti si je plně vědomo své zodpovědnosti vůči tradicím firmy a historickému dědictví, které převzalo," uvedl Rusňák. "Proto jsme prohlášení parníků za kulturní památky sami iniciovali a dobrovolně tak na sebe uvalili dodržování nelehkých podmínek památkové ochrany," dodal.

Vyšehrad a Vltava jsou podle Rusňáka posledními funkčními českými historickými parníky. Vyšehrad letos 1. května oslavil 75. výročí spuštění na vodu, Vltava je o dva roky mladší. Oba parníky reprezentují typická plavidla stavěná pro pražskou paroplavbu v letech 1865 až 1949. Od svého spuštění na vodu vystřídaly několik názvů a prošly různými přestavbami, plně se však zachovaly jejich trupy a unikátní parní stroje.

Parník Vltava byl v minulých letech opraven podle dobových nákresů a fotografií tak, aby odpovídal své původní podobě ze 40. let minulého století. Loď dostala dřevěný nábytek, obnoveny byly nýtované konstrukce. Zároveň byl k původnímu parními stroji přidán moderní kotel, který splňuje ekologické normy.

Pražskou paroplavební společnost založil v roce 1865 pozdější primátor František Dittrich a je tak jednou z nejstarších stále fungujících firem v ČR. V současnosti je součástí skupiny Evropská vodní doprava, která je největším lodním dopravcem v zemi. (čtk)

Městské divadlo v Kladně zahájí svojí 99. divadelní sezonu v sobotu českou premiérou inscenace Podivný případ se psem. Dohromady chce divadlo v letošní sezoně divákům nabídnout sedm činoherních premiér, sdělila dnes produkční divadla Stanislava Rožnovská. Činohra by se také během sezony měla vrátit do opraveného objektu divadla.

Inscenace Podivný případ se psem vznikla podle úspěšného románu Marka Hadonna a vypráví příběh patnáctiletého Christophera, který za plotem zahrady najde vidlemi zapíchnutého psa a rozhodne se, že sám vypátrá pachatele. Při pátrání však narazí i na jiné záhady. Inscenace podle Rožnovské nedávno získala cenu pro nejlepší britskou divadelní hru roku. V hlavní roli se představí Štěpán Benoni.

Divadlo zahájí již čtvrtou divadelní sezonu v objektu druhého kladenského divadla Lampion. Budova městského divadla prochází rekonstrukcí za 91 milionů korun, která byla několikrát odložena a zahájení oprav trvalo přes dva roky. "Na jaře netrpělivě očekáváme otevření zrekonstruované historické budovy," podotkla Rožnovská. Předpokládaný termín návratu do vlastního je v dubnu.

Podle primátora Dana Jiránka jsou některé práce hotové, ale některé ještě nezačaly. Zpoždění by mohl způsobit také archeologický nález několika hrobů. Termín dokončení stavby je 6. prosince a pak se ještě budou dělat interiéry. "Nicméně odpověď stavební firmy je, že bude konečný termín dodržen," řekl Jiránek.

Rekonstrukce městského divadla zahrnuje celkovou modernizaci budovy, rozšíření o kavárnu s multifunkčním sálem a alternativní scénu. Budova bude vybavena moderními technologiemi, novými rozvody inženýrských sítí a hlavně moderní divadelní technikou. Zásadní proměnou projde jeviště i hlediště. (čtk)

V Klicperově divadle v Hradci Králové bude od soboty otevřena výstava Antikódů Václava Havla. Expozice nástěnných reprodukcí bude v nově zrekonstruovaném foyer divadla k vidění až do 10. října. Dnes to řekl ředitel Klicperova divadla Ladislav Zeman. Antikódy obsahují Havlovu experimentální poezii, především kaligramy.

Klicperovo divadlo v létě dokončilo opravy svého foyer, které je zároveň Galerií U Klicperů. Výstava Antikódů bude první v nově opraveném prostoru. "K vidění budou reprodukce Havlových Antikódů, které připravila Knihovna Václava Havla. My jsme prvním místem, kde se výstava uskuteční," řekl Zeman.

Antikódy Václava Havla se také objeví na jevišti hradeckého divadla, 29. září bude součástí festivalu Čekání na Václava představení Antikódů v provedení Laterny magiky Nové scény Národního divadla Praha.

Havel vizuální básně tvořil na začátku 60. let. První výběr z Antikódů vyšel v roce 1966 v knize Protokoly vedle Havlových her a esejů. Většinu typogramů Havel vytvořil do roku 1969, v 70. a 80. letech vznikaly již jen sporadicky. V roce 1993 vyšly Antikódy znovu včetně faksimile původní sbírky, kterou si Havel v roce 1964 sám vyrobil. Vyšly také v roce 1999 jako první svazek Havlových Spisů. V letos vydané knize je také dalších sedm vizuálních básní a autorův teoretický text.

Další výstavou v Galerii u Klicperů bude od 12. října výstava imaginativních obrazů Martina Němce, expozice bude k vidění do 12. prosince. Více informací o výstavách i programu Klicperova divadla je možné najít na www.klicperovodivadlo.cz. (čtk)

Koncem listopadu vyjde album syna Gérarda Depardieua, Guillauma, který byl také herec a zemřel před pěti lety. Kolekce 11 písní, které Guillaume Depardieu složil a nahrál, se jmenuje Post Mortem. Informoval o tom server francouzského týdeníku Le Point.

Nevšední hudební testament vznikl díky Guillaumově sestře Julii Depardieuové, která uchovala bratrovy nahrávky. Album nechala dopracovat několika skladatelům a hudebníkům ve studiu.

"Mluvil jen o tom. Dával mi nedodělané skladby, abych si je poslechla. Bylo nutné, aby toto album vzniklo, pro něj i pro jeho dceru Louise, které bylo v době jeho smrti pouhých sedm let," vysvětlila projekt Julie.

Guillaume Depardieu zemřel v říjnu 2008 ve věku 37 let na akutní zápal plic virového původu. Jeho mládí poznamenaly drogy, alkohol a násilí, zažil i vězení. V roce 2003 mu lékaři museli amputovat pravou nohu. Nemohl už totiž snášet bolesti, které mu působila infekce v důsledku sedmnácti operací, jež podstoupil po nehodě na motocyklu v roce 1995.

V jeho textech, které hovoří o lásce, touze a bolesti, je cítit vzdor a vztek. "Dělám si, co chci se svým tělem, protože nenakládám se svým osudem. Podmaňuji si dopravu do nebe. Odplouvám. Raději chcípnu, než abych byl zdrojem tvé bolesti," uvedl v písni, která se hrála i na jeho pohřbu.

Guillaume Depardieu zahájil hereckou kariéru ve dvaceti letech a hrál ve dvacítce filmů. Za roli ve snímku Učňové dostal v roce 1996 nejvyšší francouzské filmové ocenění, cenu César. (čtk)

Druhý výběr dosud nevydaných nahrávek Beatles z vystoupení skupiny v rozhlasových pořadech BBC v polovině 60. let, o jehož přípravě informoval v srpnu britský tisk, vyjde 11. listopadu. Upřesnil to dnes server BBC.

Album nabídne pod názvem On Air - Live at the BBC Volume 2 čtyřicítku písní a 23 rozhovorů a další zvukové dokumenty, které nahrála slavná liverpoolská čtveřice v letech 1963 a 1964. Budou zde například hity Lucille a The Hippy Hippy Shake.

První výběr z vystoupení Beatles v rozhlasovém pořadu BBC Light Programme vyšel v roce 1994. Jmenoval se Live at the BBC a zahrnoval desítky písniček a dialogů. Dvojalbum bylo tehdy na čele britské hitparády a v USA se dostalo na třetí místo. Jeho remasterovaná verze vyjde ve stejný den jako nový výběr.

Skupina Beatles v rozhlasovém studiu stanice BBC v rámci hudebně zábavných pořadů zahráli v letech 1962 až 1965 asi 88 různých skladeb. Některé předvedli vícekrát, celkem nabídli 275 interpretací. (čtk)

V Kralicích nad Oslavou dnes začaly velké oslavy 400. výročí posledního předbělohorského vydání Bible kralické, jedné z nejvýznamnějších českých literárních památek. Ve škole byly otevřeny výstavy přibližující mimo jiné moravské nekatolické památky. V programu, který potrvá do neděle, jsou téměř čtyři desítky akcí. Kralice očekávají asi 3000 návštěvníků, uvedl starosta Emil Dračka.

V obci je vyhrazeno několik velkých ploch pro parkování aut. "Pro příchozí jsme připravili informační brožurky s podrobným programem a přehlednou mapkou," uvedl Dračka.

Hlavní část oslav se bude odehrávat od sobotního rána. Na hlavním pódiu u sokolovny budou koncerty. Celou sobotu budou probíhat přednášky. Večer vystoupí divadelní soubor z Českého Těšína s moderně pojatým textem Jana Ámose Komenského v představení Labyrint světa a lusthauz srdce. Děti mohou kupříkladu vyzkoušet výtvarnou a tiskařskou dílnu. Oslavy zakončí v neděli dopoledne ekumenická bohoslužba.

Organizátory oslav jsou kromě obce Českobratrská církev evangelická, Slezská evangelická církev augsburského vyznání, sdružení České studny a Moravské zemské muzeum.

Bible kralická je první český překlad bible z původních jazyků, nikoliv latinské Vulgaty. První vydání vyšlo v šesti svazcích, v jednosvazkovém vydání vyšla Bible kralická poprvé v roce 1596. Letošní výročí připomíná poslední předbělohorské vydání. V době rekatolizace spojovala Bible kralická rozptýlené skupiny českých a moravských exulantů i domácí tajné nekatolíky. (čtk)

Třináct koncertů v kostelech a zámcích jižního Plzeňska nabídne letošní 21. ročník festivalu Haydnovy hudební slavnosti. Nejstarší festival svého druhu v ČR, který dbá na takzvaně poučenou interpretaci staré hudby včetně dobově odpovídajících nástrojů, začal dnes koncertem v kostele svatého Petra a Pavla v Dolní Lukavici na Plzeňsku. Orchestr Konzervatoře Plzeň a sólisté přednesli mimo jiné Haydnovu Lukavickou symfonii, řekl předseda pořádající České společnosti Josepha Haydna Milan Fiala.

"Na 13 atraktivních místech vystoupí během deseti festivalových dní 13 profesionálních souborů provozujících hudbu baroka, klasicismu a raného romantismu, včetně proslulého berlínského Camesina Quartett," řekl. Haydnovy hudební slavnosti jsou podle něj nejvýznamnější přehlídkou staré hudby na západě Čech. Slavnosti vznikly zejména jako připomínka pobytu a prvního profesionálního angažmá předního představitele klasicistní hudby Josepha Haydna na zámku v Dolní Lukavici u hrabat z Morzinu před více než 250 roky.

Haydnovy hudební slavnosti jsou podle Fialy svátkem milovníků autentické staré hudby baroka, klasicismu a raného romantismu prezentované v prostředí, ve kterém zněla už před staletími - na kůrech malých vesnických kostelíků i v šlechtických salonech barokních zámků.

Letos se přehlídka soustředí na dvě výročí - Jana Křtitele Vaňhala (1739 až 1813), jehož symfonie připravily půdu pro zájem o Haydnovu tvorbu v Anglii, a Vojtěcha Jírovce (1763 až 1850), jehož skladby byly pod Haydnovým jménem vydávány v Paříži a jenž se v Anglii zasloužil o Haydnovo přijetí ve vysokých společenských kruzích. Program doplní připomínka na alžbětinského loutnistu a skladatele Johna Dowlanda (1563 až 1626) a na prvního Haydnova zaměstnavatele Ferdinanda Maxmiliána Morzina, od jehož smrti uplyne letos 250 let.

Festival pokračuje do 22. září například v kostelech v Přešticích, Vícově, Štěnovicích, Nezdicích či Dobřanech a v zámcích Nebílovy, Spálené Poříčí a Příchovice. Program je na www.haydn-festival.eu. (čtk)

V libereckém kině Varšava se v pátek večer po pětileté přestávce znovu začalo promítat. Sdružení umělců a architektů Zachraňme kino Varšava kino pro veřejnost slavnostně otevřelo. Od 23. do 29. září se tam uskuteční festival Živá paměť, a promítat by se pak mělo pravidelně každý čtvrtek až do začátku listopadu. Přes zimu zůstane kino uzavřené, nelze ho totiž zatím vytopit, a na jaře by měla začít rekonstrukce, řekl ČTK architekt Jiří Žid ze sdružení Zachraňte kino Varšava.

Kino Varšava je nejstarším stálým libereckým biografem, otevřen byl v roce 1908. Protože ale původní přízemní objekt kapacitně nevyhovoval, byl v letech 1922 a 1923 rozšířen. Tehdy získal současnou podobu ve stylu art deco. Krátce po oslavě stých narozenin bylo kino uzavřeno. Radnice, které patří, sice slibovala rekonstrukci, kvůli nedostatku peněz se ale neuskutečnila. V Liberci navíc v posledních letech vznikla hned dvě multikina, což znamenalo konec všech jednosálových kin ve městě. Sdružení Zachraňme kino Varšava však chce biograf v samém srdci stotisícového města znovu vzkřísit.

Budovu jen pár kroků od radnice chtějí jeho členové proměnit v multifunkční kulturní centrum, kde se nebudou jen promítat filmy, ale měly by se v něm konat i koncerty a další akce. "Už v říjnu tam plánujeme vedle promítání i první přednášky," řekl Žid. Součástí plánů je i muzeum libereckého rodáka Vlasty Buriana. Rekonstrukce kina přijde na 20 milionů korun, z toho 17 milionů má sdružení přislíbeno z EU. "1,8 milionu korun slíbila liberecká radnice z prodeje restaurace Maškovka, zbytek přidá kraj," dodal architekt. (ČTK)

Brněnské Studio Marta dnes v české premiéře uvede scénickou montáž z díla slavného spisovatele Bohumila Hrabala. Se studenty Janáčkovy akademie múzických umění ji nastudoval režisér Ivo Krobot, jenž se dílu rodáka z Brna-Židenic dlouhodobě věnuje. První reprízy inscenace Kabaret Hrabal jsou na programu v pondělí a úterý.

Scénář vznikal hlavně na základě básní z 50. let, kdy ještě Hrabal nepsal prózu, ale také podle slavných knih Příliš hlučná samota, Jak jsem obsluhoval anglického krále nebo Harlekýnovy miliony. Režisér použil také některé dosud neznámé autorovy texty a dokumenty z jeho života. Některé básně pro inscenaci zhudebnil Zdeněk Kluka.

Krobot je specialistou na dramatizace Hrabalových knih. Jeho Rozvzpomínání se v Huse na provázku hraje od roku 1985 dodnes. Obnovenou premiéru mělo před třemi lety, kdy také Krobot nastudoval v sesterském Divadle U stolu Příliš hlučnou samotu. Nová inscenace ve Studiu Marta je podle režiséra také příspěvkem ke 100. výročí Hrabalova narození, jež připadá na příští rok. (ČTK)

Koncert k 20. výročí kapely Folimanka Blues se dnes od 18:30 uskuteční v pražském Paláci Akropolis. Přestože skupinu postihlo během jejího působení několik tragédií a z původního složení zůstal naživu jen Ladislav Jakl, blízký spolupracovník Václava Klause a někdejší hradní tajemník, dokázala se vždy vrátit na scénu. Folimanka blues odehrála stovky koncertů po celé republice, vystupovala i na Sloven

sku, v Polsku, Rakousku, Německu a v USA. Vydala čtyři alba, poslední s názvem Krajina po bitvě v roce 2011. Skupina podle svých slov hraje dramatické písně o životě s ženami a bez nich, ale také "vypalovačky" o pivu a hospodách. "Jde o odvázaný bigbít i pořádné drama s kusem historie. Folimanka blues je kapela velkých vášní i velké srandy, kapela, která voní slzami a smrdí potem," uvedl kapelník Jakl. Skupinu již opustili čtyři členové. V roce 2005 zemřel Zdeněk Cimmerman, o rok později Richard Kříž, v roce 2011 pianista Robby Černý a loni v prosinci Honza Chalupský.

"Jako kapelu nás potkalo velké neštěstí, ale protože bigbít musí žít, pokračujeme dál a letos chceme ukázat nový směr naší kapely, protože kluci určitě shora kontrolují, jestli se ti dole neflákají," dodal kapelník. Folimanka Blues zahraje v Paláci Akropolis ve složení Benny Stopař Beníšek (piano), Eugen Pál Baláž (baskytara), Hadži Hrkal (kytara), Mirek Lahoda (bicí) a Jakl (kytara, zpěv). (ČTK)

V pondělí 16. září začíná v Poličce druhý ročník mezinárodního festivalu pantomimy Mime Fest. Zúčastní se jej mimové z Česka a dalších čtyř evropských zemí a USA. Diváci uvidí celkem 15 představení, mimové vystoupí také v ulicích, pro zájemce budou připraveny herecké dílny. "Cílem festivalu je obnovení zapomenuté slavné éry české pantomimy, pokračování v její tradici a vytvoření platformy pro pantomimu. Chceme také seznámit diváka se současným uměním pantomimy, a to na mezinárodní úrovni," uvedl jeden ze zakladatelů festivalu Radim Vizváry.

Během týdenního trvání Mime Festu se budou každý večer konat představení pro veřejnost. České pantomimické umění bude prezentovat například Boris Hybner, Anna Polívková, Vojta Švejda či Radim Vizváry, ze Slovenska Miro Kasprzyk a Adrian Ohrádka, z Polska Bartolomiej Ostapczuk nebo přední představitelka německé pantomimy Anke Gerberová. Představí se i nové pantomimické soubory, například dívčí soubor Mime Fatal, Mime Marmelade ze Slovenka, polské seskupení Teatr Sztuka Ciala, berlínský mim Elastisch nebo český soubor Divadlo pantomimy, které pod názvem Kluci z Pixly předvede tragikomický příběh o pěti klucích, kteří opustí dětský domov.

Atraktivní budou i představení studentů Katedry pantomimy HAMU a jejich úspěšná pantomima Piráti. Každý den budou speciální představení pro žáky základních a středních škol a připravena jsou i představení rodinná. Podrobný program je zveřejněn na webu festivalu, přehlídka končí 22. září. (ČTK)

Letošní ročník festivalu světla a videomappingu VZÁŘÍ v Olomouci doprovodí výstava pěti fotografů. Autoři z České republiky, Slovenska a Německa budou vystavovat svá díla v kavárně Amadeus Arcidiecézního muzea Olomouc, tématem jejich snímků bude světlo v různých podobách. Výstava dostala jméno Světlo jinak II. Otevřena bude v úterý a potrvá do 20. října. Jako speciálního hosta si autoři vybrali fotografa Jindřicha Štreita, který mnohé z nich v minulosti nejen inspiroval, ale také odborně připravoval ke studiu na Institutu tvůrčí fotografie v Opavě.

"Ústředním tématem letošní mezinárodní přehlídky je zpodobení světla v různých souvislostech. Světlo figuruje v tvorbě zastoupených autorů v mnoha podobách, například jako prostředek komunikace nebo jako fenomén osvětlující temné kouty naší minulosti," informovala ČTK kurátorka výstavy Štěpánka Bieleszová. Fotografie mladých umělců zachycují například skličující okamžiky, které provázely uzavření frýdecko-místeckého výrobního podniku Slezan, ale návštěvníci uvidí i snímky ze života v ulicích Latinské Ameriky a Asie nebo proměny prostředí bývalých Sudet. Na výstavě budou i Štreitovy snímky přibližují atmosféru 70. a 80. let 20. století z této oblasti. Návštěvníci budou moci spatřit i jednu z jeho nejznámějších fotografií zachycující traktor parkující v kostele. Výstava Světlo jinak II bude první akcí programu olomouckého festivalu světla a videomappingu VZÁŘÍ.

Třetí ročník mezinárodní soutěžní přehlídky nabídne od 24. do 28. září videomappingové projekce, tedy vizuální umění, které využívá projekci ve volném prostoru na libovolné objekty, například fasády budov. Centrem dění bude historické centrum Olomouce. Součástí festivalu jsou i komentované projekce pro nevidomé, workshopy videomappingu, koncerty a výstavy. (ČTK)

Americký režisér Woody Allen v lednu při udělování Zlatých globů dostane cenu Cecila DeMillea za celoživotní dílo. O Allenovi je známo, že si pro filmové ceny nejezdí. Zlaté globy uděluje Sdružení hollywoodských zahraničních novinářů a tato ocenění obvykle napoví, kdo by mohl získat prestižní filmové ocenění Oscar.

"Nikdo si tuto cenu nezasluhuje víc než Woody Allen. Filmu přispěl fenomenálním způsobem, je opravdovým mezinárodním pokladem," řekl předseda sdružení zahraničních novinářů Theo Kingma, jehož citoval deník Los Angeles Times. Nový Allenův film Jasmíniny slzy má velký úspěch a počítá se, že bude zařazen do soutěže o letošní nejlepší filmy. Zlatý globus i Oscara Allen získal nedávno za scénář k filmu Půlnoc v Paříži.

DeMilleovou cenou za životní dílo byli v minulosti oceněni například herci Morgan Freeman a Robert De Niro nebo režiséři Martin Scorsese a Steven Spielberg. Los Angeles Times připomněly Allenovu nechuť účastnit se předávání cen jeho výrokem z filmu Annie Hallová, za nějž slavný Američan získal čtyři Oscary a Zlaté Globy. Citoval v něm Groucho Marxe, když řekl, "nikdy bych nechtěl patřit k žádnému klubu, jehož členem by byl někdo jako já". (ČTK)

Národní divadlo v sobotu věnovalo své jubilantce Lubě Skořepové, která 21. září oslaví devadesátiny, představení Stroupežnického Našich furiantů. Oslavenkyně usedla v hledišti historické budovy, ale to, že ji herci Ondřej Pavelka a David Prachař před přestávkou vyvolají před oponu, nečekala. Oba její kolegové si na slavnostní okamžik vzali kravaty, které však s příběhem historické hry příliš nekonvenovaly.

Divákům oznámili, že jubilantka se narodila v roce, kdy bylo "zlaté kapličce" pouhých čtyřicet, na což hlediště reagovalo potleskem vestoje. "Jsem hrozně ukecaná, a tak vám o svém životě toho mnoho říci nemohu. Jen snad to, že jsem ani nevěřila, že mi bude tolik. Víte, jsem z Náchoda a tam byla porodní bába, která pila rum. A když jsem se narodila, byla prý láhev skoro prázdná. A tak mě napadlo, že do matriky napsala něco jiného," rozesmála přítomné Skořepová, která se na jevišti v bílých šatech vznášela jako anděl.

Právě v Našich furiantech začátkem 50. let ztvárnila Kristýnu a koncem 60. let Marii. Členkou české první scény je už od roku 1948, tedy plných 65 let, a zůstala jí věrná dodnes. Už tři roky předtím však působila ve Studiu Národního divadla. Vytvořila na šest desítek rolí i roliček a ještě dnes hraje v Gogolově Revizorovi. K hereččinu životnímu jubileu připravilo Národní divadlo ve foyeru galerie Stavovského divadla výstavu, přibližující prostřednictvím fotografií mnohé z nich.

Hostuje na řadě pražských scén a nezastírá, že její touha po nových rolích je nenasytná. Napsala řadu knih o přírodě, divadlu a hercích, astrologii, magii, zajímá se zahradnictví, léčitelství, sbírá léčivé bylinky. Je toho mnoho, co za svůj život stihla, a, jak říká, je toho ještě více, co má naplánováno do dalších let. (ČTK)

Ve věku 76 let zemřel 12. září po těžké nemoci v Praze režisér a spisovatel Zdeněk Pošíval. ČTK to oznámila jeho rodina. Pošíval vystudoval režii na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze, pátý ročník strávil na stáži v Šumperku a po absolvování (1963) nastoupil do prvního angažmá ve Zlíně. V letech 1965 až 1969 působil v ostravském Divadle Petra Bezruče, hostoval ve Státním divadle (nyní Národní divadlo moravskoslezské) a spolupracoval s televizí.

V roce 1969 opustil Ostravu a přijal nabídku, aby s dramaturgem Miloslavem Klímou umělecky vedl novou scénu Na Forbíně v Malostranské besedě v Praze, orientovanou na zapomenuté české texty. Za normalizace však byl provoz této scény po dvou letech ze dne na den zrušen a on nesměl být zaměstnáván v nomenklaturním oboru, kam patřila i režie. Část rodiny jeho ženy a starší syn emigrovali na západ. Pošíval pak směl jako prověřovanou vedlejší činnost režírovat přes agentury pořady a činohry pro stagionové scény. Pošíval byl autorem řady divadelních her a televizních scénářů. V literatuře se věnoval české tematice a historii.

Prvním jeho pokusem o obsažnější beletrii byl román z prostředí porevoluční české společnosti v silně chaotické demokratizační proměně Vražedný týden, který vyšel v roce 1998. Román Té noci svítil úplněk (1999) situoval do závěru prvního tisíciletí v údobí vyvrcholení sporů nejvýznamnějších rodů Přemyslovců a Slavníkovců. Další román Pokušení a pomsta (2000) a pokračování Satanovi koně se odehrával v období po třicetileté válce. Volné pokračování Satanovo jaro získalo v roce 2006 Cenu Jiřího Marka, kterou uděluje Asociace autorů detektivní a dobrodružné literatury. Poslední hru Zdeňka Pošívala Případ klaunova omšelého kabátu (2008) uvedlo Městské divadlo v Českém Krumlově. (ČTK)

Při jubilejním desátém ročníku Pražské muzejní noci organizátoři zaznamenali téměř 150.000 návštěvnických vstupů. Akce byla v červnu odložena kvůli povodním a uskutečnila se v náhradním termínu. Od sobotní sedmé hodiny večerní bylo až hodinu přes půlnoc v metropoli otevřeno šest desítek objektů - muzeí, galerií a vybraných památek 38 institucí, a to zdarma či v případě Vyšehradu za symbolické vstupné. ČTK to dnes řekla koordinátorka Ivana Havlíková.

"Mezi nejnavštěvovanější objekty patřilo Národní technické muzeum, Muzeum Policie České republiky, Novoměstská radnice a také Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur. Nejvyšší návštěvnost mělo Letecké muzeum ve Kbelích, kam přišlo 12.500 zájemců," dodala. Už půl hodiny před 19:00 vyjely z náměstí Jana Palacha autobusy dopravního podniku na desítku mimořádných linek propojujících většinu míst - ani v nich se neplatilo. Provoz metra byl o hodinu prodloužen. Mimořádné autobusové linky najely téměř 9000 kilometrů, na desítce tras měly 67 zastávek. I letos mezi nimi bylo Muzeum městské hromadné dopravy ve Střešovicích. Noční doprava byla posílena, aby se cestující v pozdních hodinách dostali domů.

Akcí v Praze se tak o něco později uzavřel Festival muzejních nocí, který se v první polovině roku konal ve všech krajích - připojilo se k němu 312 institucí ve 134 městech. Už před zahájením se na řadě míst tvořily fronty a i pak museli příchozí čekat. Byla mezi nimi i spousta dětí, jimž rodiče prodloužili večerku a vzali je na poučnou pouť hlavním městem. I letošní nováčci této akce jako Galerie Emilie Paličkové v ulici U Půjčovny s volně přístupnou výstavou Krajka v módě, Knihovna Václava Havla v Galerii Montmartre, kde se promítaly fotografie, filmy a četlo se z prací bývalého prezidenta, či kino Ponrepo s nabídkou muzeálních klenotů a bizarností českého filmu, neměli o příchozí nouzi. (ČTK)

Národní divadlo moravskoslezské zahájí svou 95. sezonu úspěšným tanečním představením na motivy lidových balad Balady. Původně ho uvedlo brněnské Divadlo Reduta. I v Ostravě bude jeho součástí živá kapela se zpěvačkou, cimbalistkou a spoluautorkou inscenace Zuzanou Lapčíkovou. Premiéra se připravuje na 19. září. ČTK to řekla mluvčí divadla Viola Kučerová. V připravované baletní inscenaci se pojí živá folklorní a jazzová hudba s tancem. Vytvořila jej choreografka Hana Litterová, která se spojila s Lapčíkovou.

"Na nové nastudování Balad v Ostravě jsem se velmi těšila. Musím přiznat, že přístupem a nasazením baletního souboru jsem nadšená," uvedla Lapčíková. V brněnském divadle se představení hrálo pět let. Srovnávat jej s ostravskou inscenací ale Lapčíková nechce. "Srovnání není v umění dobrá metoda. Ostravská inscenace bude zkrátka jiná, nese pro mě novou energii," řekla. Podle Kučerové se v inscenaci prolíná hned několik balad.

"Děj je založený na vyhrocených mezilidských vztazích a vyžaduje, aby tanečníci na roli pracovali. Mají prostor pro improvizaci. Některá sóla hudebníků totiž mohou mít různou délku. Tanečníci musí pružně reagovat," uvedla šéfka baletního souboru Lenka Dřímalová. Režisérkou a choreografkou inscenace je Hana Litterová, která ji připravila i v Brně. Scénu a kostýmy navrhl Pavel Knolle. V hlavních rolích se představí Olga Borisová-Pračiková, Jana Kopecká, Barbora Kaufmannová, Michal Bublík a další. (ČTK)