Výtvarník Milan Grygar si v Národním divadle přišel rovnou pro dvě gratulace. V den svých 87. narozenin dostal Cenu ministerstva kultury pro oblast výtvarného umění.

"Cena je udělena za jeho celoživotní dílo, přesto je neustále aktivní, loni měl výstavu a stále tvoří nové věci. Grygar je v českém výtvarném umění unikátní postava, typologicky výzkumník, který v relativní uzavřenosti pracoval stranou hlavních proudů a po dlouhá léta se věnoval vztahu mezi kresbou, zvukem a prostorem," řekl ČTK předseda příslušné poroty Vít Havránek.

Překlad jako řeka

Ocenění celoživotního díla se dočkal rovněž překladatel Vratislav Slezák, který se dlouhodobě věnuje tvorbě Hermanna Hesseho. Do češtiny převedl kompletní dílo tohoto německého spisovatele, pro kterého se nadchl už v devatenácti letech.

Dobrý překlad podle něj zní, "jako když plyne řeka". "Český čtenář musí mít v uších stejnou melodii a rytmus věty, jako má ten text originální," popsal Slezák podstatu své práce.

Laureát Státní ceny za literaturu Petr Hruška se začal poezii věnovat, když se pro kamaráda snažil sepsat seznam dobrých důvodů proč žít. Jeho básně ze souboru Darmata se týkají stejného motivu, původní seznam totiž nedokázal vytvořit.

"Vyznačuje se mimořádnou vyrovnaností své produkce, zároveň je to zcela ojedinělý hlas v české poezii, můžeme ho na poli prózy přirovnat k jeho generačnímu druhovi a příteli Janu Balabánovi," řekl předseda komise pro literaturu Josef Chuchma, který Hruškovi ve čtvrtek cenu předal.

Básník se rozhodl část sumy, kterou získal v rámci ocenění, darovat literárním časopisům, které fungují na hranici krachu. "Jenom bych rád upozornil budoucího ministra kultury, že ty moje peníze opravdu nebudou stačit," podotkl Hruška v děkovné řeči.

Zeman mocipán

Mim, režisér, scénárista a profesor Ctibor Turba s divadlem procestoval svět. V Národním divadle připomenul, že na stejném místě stál poprvé před čtyřiašedesáti lety. Pokud jde o jeho práci s mladými talenty, vyzdvihl důležitost vnitřní integrity umělce.

Cenu ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury dostal Rostislav Švácha. Teoretik a pedagog odkryl své vnitřní povinnosti: naučit ostatní dívat se na architekturu, psát o ní vynikající texty a také architektonické památky bránit.

Architektka Alena Šrámková, sama držitelka ceny za přínos v oblasti architektury z roku 2010, připomněla, že Švácha byl po roce 1989 "jediný člověk, který se pustil do kritizování architektury". Podle Šrámkové byla architektům prospěšná hlavně negativní kritika.

Dalším vyznamenaným kritikem se stal Jiří Černý, který publikuje hudební recenze také v Hospodářských novinách. "Nemůžu říct, že by se mi nějaká hudba vůbec nelíbila, že by byl žánr, o kterém si myslím, že je horší a má míň možností než nějaký jiný," vysvětlil Černý ve svém medailonu.

Za svůj děkovný proslov sklidil stejně jako Hruška velký potlesk. Zmínil, že pro něj i mnoho jiných laureátů by byla cena za minulého režimu nemyslitelná. Prezidenta Miloše Zemana pak v závěru své řeči nepřímo označil za "mocipána".