Wayne Shorter: Nejlepší je nechat se životem překvapovat

Partiturou kvarteta jazzového saxofonisty Wayna Shortera jsou momentální pocity muzikantů. Podle jeho zadání mají o dvě generace mladší kolegové hrát to, co právě zažívají. K hudbě přistupují jako ke zcela improvizované komorní záležitosti a přemýšlet mají nikoliv o harmonii či rytmu, nýbrž ve filmových obrazech.

Tento princip ovšem čerstvě osmdesátiletý Shorter – mimořádný skladatel, nositel devíti Grammy, někdejší spoluhráč Milese Davise a dnes patrně největší žijící jazzový saxofonista – nerad vysvětluje. O hudbě příliš nemluví, přestože jeho celkový pohled na život s hudbou úzce souvisí.

"Ve svých osmdesáti letech jsem došel k názoru, že nejlepší je nechat se životem překvapovat. Příliš mnoho lidí si všechno plánuje a pak jsou zklamaní, když se věci vyvinou jinak," tvrdí Shorter.

HN: Chcete říct, že nemáte žádné cíle?

Svou hudbou o něco usiluji, ale nemám plán, jak k tomu dospět. Všichni chceme nějak přispět k tomu, aby byl svět lepší. A toho lze docílit i hudbou. Kvůli tomu ale nehodlám vymýšlet strategie nebo se spoléhat na recepty, které fungovaly dřív a u nichž je bohužel pravděpodobné, že se nebudou hodit do budoucnosti.

Současnou situaci všech lidí, kteří obývají tuto planetu, vystihuje jeden pocit: neumíme se připravit na neočekávané. Neumíme naložit s něčím, co neznáme z dřívějška. Věčně se díváme do historie. Opakujeme staré chyby. O takové lidi ztrácím zájem. Zajímají mě spíš ti druzí, silné osobnosti, které vymyslí nějaký tvůrčí způsob, jak si cestu neznámem prorazit. Stejně v umění jako třeba v podnikání.

HN: Jaké jsou ty chyby z dřívějška?

Když se někde na světě bojuje, zpravidla kdosi přijde a prohlásí: "Z této války vzejde mír a z popela povstane nový, lepší svět." To je docela bezpečně vypadající vzorec uvažování, jenže vede vždy ke stejnému výsledku. Tedy úplně k ničemu. Musíme si uvědomit, že svět se mění ze dne na den, že stará pravidla přestávají platit. V novém světě přežijí jenom ti, kteří budou dost pohotoví a s plným vědomím převezmou zodpovědnost za vlastní osud.