Když píšu, sestupuji na temné místo svého nevědomí, shrnuje Haruki Murakami vlastní autorskou metodu. Pokud bychom se přidrželi jeho slov, dostaneme odpověď i na to, proč jsou jeho sofistikované příběhy tak přitažlivé a globálně srozumitelné: i v nich nacházíme něco hlubinného, něco, co východní kultura sdílí s tou západní, a Murakami tyto spodní proudy dokáže pozorným, až zjemnělým vyprávěním rozeznít.
Beze zbytku to platí i o nedávno vydaném závěrečném díle autorovy úspěšné trilogie 1Q84. Znovu se zde opakuje onen jednoduchý koncept s nádechem magického zaříkávadla, který Murakami ve svých knihách uplatňuje už přes třicet let - proč taky měnit něco, co tak spolehlivě funguje.
Přesto je třetí díl 1Q84 důkazem, že na zdánlivě nestárnoucího popového spisovatele dopadají stíny literárního podzimu. A nabízí se otázka, jestli tentokrát při sestupu na dno svého nevědomí neklesl až příliš hluboko.
Ještě na vás čeká 80 % článku. S předplatným HN můžete začít číst bez omezení a získáte plno dalších výhod!
Máte již předplatné? Přihlaste se.
Nebo si kupte jen tento článek za 19 Kč.
Nákup jednoho článku
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.
Přihlaste se
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.
Nemáte ještě účet? Zpět na zadání e-mailu »
Jste přihlášen jako
Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.