Architekt Feuerstein, žák Plečnika a Kotěry, sázel na čistotu tvarů a barev

Kresby architekta, malíře a scénografa Bedřicha Feuersteina (1892 až 1936) vystavuje nový grafický kabinet ve Veletržním paláci Národní galerie. Výstava Možnosti architektonické kresby potrvá do 20. dubna.

Feuerstein architekturu studoval postupně na několika školách. V roce 1912 se zapsal k Jože Plečnikovi na pražskou Uměleckoprůmyslovou školu, byl také posluchačem techniky a nakonec i AVU ve škole Jana Kotěry.

Byl mimo jiné patřil k zakladatelům moderní české scénografie, od roku 1920 pracoval jako scénograf Národního divadla v Praze. V roce 1924 odjel do Paříže, kde pracoval v projekční kanceláři architekta Augusta Perreta.

V roce 1926 odcestoval do Japonska, kde spolupracoval na řadě projektů s Antonínem Raymondem. V roce 1930 se vrátil do Čech, podílel se na filmech Vladislava Vančury a znovu se věnoval scénografii, zejména v Osvobozeném divadle. Ve svých 38 letech dobrovolně ukončil svůj život skokem z Trojského mostu.

V Čechách stihl realizovat pouze dvě stavby, přestože patřil do okruhu avantgardních tvůrčích skupin a svým internacionálním rozhledem uváděl na českou scénu znalosti o světovém stavitelství.

Výstava v grafickém kabinetu předvádí dvě hlavní roviny architektovy práce na papíře. V raných kresbách z let 1911 až 1914 mohou návštěvníci sledovat stav ideového architektonického návrhu, zhmotnění představy - v případě Feuersteina ovlivněné architekturou klasicismu i rodícího se kubismu.

"Záznamy z cest a přetváření v přímém kontaktu se skutečností ve volný obraz vedly Feuersteina k budování hmoty z ploch a linií," říká autorka výstavy Eva Bendová.

V roce 1921 odjel Feuerstein společně s Josefem Šímou do oblasti francouzsko-španělských hranic, kde vznikl soubor vystavených akvarelů. Pohledy na města dokládají, jak silně vnikl kubismus do českého umění a zároveň svědčí o vlivu purismu.

Ve shodě se svou nejvýznamnější českou stavbou, krematoriem v Nymburku, vykazuje Feuerstein i v akvarelech shodný puristický záměr stavět kompoziční celky jasného přehledného rozvržení, primárních tvarů a universálního řádu.

Jeho práci představil i v jednom z dílů cyklu Šumné stopy architekt David Vávra.