Pět milionů svazků je uloženo v nově budově Centrálního depozitáře Národní knihovny (NK) v Praze Hostivaři. Do objektu se z hlavního sídla knihovny v Klementinu přestěhovala i pracoviště pro digitalizaci fondů a jejich další zpracování.
V plánu je ještě rekonstrukce starší části depozitáře, kde je uloženo na tři miliony knih, a stavba další budovy. Poté by v Hostivaři mělo být celkem 10 milionů svazků, v Klementinu zůstane asi 1,7 milionu knih.
Dostavba depozitáře řeší dlouhodobý nedostatek prostoru knihovny a nahradila ambicióznější projekt knihovní novostavby. Vítězný projekt Jana Kaplického z mezinárodní architektonické soutěže zůstal nerealizován. Projekt zčásti skončil kvůli odporu politiků vyvolanému především silnou antipatií bývalého prezidenta Václava Klause ke Kaplického návrhu; soutěž ale také čelila kritice kvůli údajnému nedodržení pravidel v případě vítěze a NK podle kritiků podcenila přípravu stavby, především v otázce vlastnictví pozemku.
Myšlenku novostavby zastavil v roce 2008 tehdejší ministr kultury Václav Jehlička a knihovna se s novým vedením začala ubírat cestou dostavby depozitáře a opravy Klementina.
Náklady na celou rekonstrukci Klementina by měly být 1,9 miliardy korun, celkové náklady na rekonstrukci a dostavbu depozitáře nejsou ještě známy. Oboje hradí program péče o národní kulturní poklad. Národní knihovna chce těmito úpravami získat kapacity pro své fondy na příštích 50 až 60 let. Stejné parametry co do nákladů a kapacity měla mít i nová budova knihovny, jejím bonusem pak mohl být přínos k současné architektuře a diskuse o ní, která české společnosti chybí.
Blob nebude kvůli pozemkům, Národní knihovna chce oživit Klementinum - čtěte ZDE
Rok po smrti Kaplického: Praha definitivně "pohřbila" blob na Letné - čtěte ZDE
Náhrada za Kaplického knihovnu: 2,5 milionu knih půjde pod zem - čtěte ZDE
Stavba nového depozitáře skončila na sklonku roku 2012, loni se stěhovaly knihy. V depozitáři jsou i místa s přísnými klimatickými podmínkami, neboť v něm bude uložen Národní konzervační fond.
Centrální depozitář byl postaven v polovině 90. let, využila se pro něj starší železobetonová hala, která byla zrekonstruována a k ní byla přistavěna administrativní část. Tendr na dostavbu depozitáře vyhlásila knihovna v roce 2010, o rok později ho nový ředitel Tomáš Böhm zrušil jako předražený, původní celkové náklady snížil o více než 120 milionů na přibližně 300 milionů korun. Čelil ale kritice za to, že z 15 uchazečů vybrala knihovna pětici finalistů losem. Böhm svůj postup hájil - los byl podle něj rychlým a objektivním řešením.
Podle současných informací stavba nového depozitáře přišla na 387 milionů korun.
Na dokončení depozitáře závisí i pokračování revitalizace Klementina. Začala před čtyřmi lety, provádí se za provozu a měla by být dokončena na konci roku 2017 nebo na začátku roku 2018.
Ředitel Národní knihovny hájí losovačku za 284 milionů. Je rychlá, tvrdí - čtěte ZDE
Národní knihovně hrozí pokuta za rekonstrukci Klementina - čtěte ZDE
Záleží to na penězích z vládního programu péče o národní kulturní poklad - příslušné instituce, které jsou do něj zahrnuty, jsou ve skluzu, pokud jde o čerpání peněz z něj. Teoreticky má program schváleno už od roku 2006 přes 10 miliard korun, na opravy a novostavby sídel národních kulturních institucí se ale zatím utratilo jen málo přes 2,5 miliardy.
Ministr kultury Daniel Herman proto ve středu požádá vládu o zajištění dalšího financování programu.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist