Pět milionů knih na jednom místě. Depozitář v Hostivaři definitivně nahradil chobotnici

Pět milionů svazků je uloženo v nově budově Centrálního depozitáře Národní knihovny (NK) v Praze Hostivaři. Do objektu se z hlavního sídla knihovny v Klementinu přestěhovala i pracoviště pro digitalizaci fondů a jejich další zpracování.

V plánu je ještě rekonstrukce starší části depozitáře, kde je uloženo na tři miliony knih, a stavba další budovy. Poté by v Hostivaři mělo být celkem 10 milionů svazků, v Klementinu zůstane asi 1,7 milionu knih.

Dostavba depozitáře řeší dlouhodobý nedostatek prostoru knihovny a nahradila ambicióznější projekt knihovní novostavby. Vítězný projekt Jana Kaplického z mezinárodní architektonické soutěže zůstal nerealizován. Projekt zčásti skončil kvůli odporu politiků vyvolanému především silnou antipatií bývalého prezidenta Václava Klause ke Kaplického návrhu; soutěž ale také čelila kritice kvůli údajnému nedodržení pravidel v případě vítěze a NK podle kritiků podcenila přípravu stavby, především v otázce vlastnictví pozemku.

Myšlenku novostavby zastavil v roce 2008 tehdejší ministr kultury Václav Jehlička a knihovna se s novým vedením začala ubírat cestou dostavby depozitáře a opravy Klementina.

Náklady na celou rekonstrukci Klementina by měly být 1,9 miliardy korun, celkové náklady na rekonstrukci a dostavbu depozitáře nejsou ještě známy. Oboje hradí program péče o národní kulturní poklad. Národní knihovna chce těmito úpravami získat kapacity pro své fondy na příštích 50 až 60 let. Stejné parametry co do nákladů a kapacity měla mít i nová budova knihovny, jejím bonusem pak mohl být přínos k současné architektuře a diskuse o ní, která české společnosti chybí.

Stavba nového depozitáře skončila na sklonku roku 2012, loni se stěhovaly knihy. V depozitáři jsou i místa s přísnými klimatickými podmínkami, neboť v něm bude uložen Národní konzervační fond.

Centrální depozitář byl postaven v polovině 90. let, využila se pro něj starší železobetonová hala, která byla zrekonstruována a k ní byla přistavěna administrativní část. Tendr na dostavbu depozitáře vyhlásila knihovna v roce 2010, o rok později ho nový ředitel Tomáš Böhm zrušil jako předražený, původní celkové náklady snížil o více než 120 milionů na přibližně 300 milionů korun. Čelil ale kritice za to, že z 15 uchazečů vybrala knihovna pětici finalistů losem. Böhm svůj postup hájil - los byl podle něj rychlým a objektivním řešením.

Podle současných informací stavba nového depozitáře přišla na 387 milionů korun.

Na dokončení depozitáře závisí i pokračování revitalizace Klementina. Začala před čtyřmi lety, provádí se za provozu a měla by být dokončena na konci roku 2017 nebo na začátku roku 2018.

Záleží to na penězích z vládního programu péče o národní kulturní poklad - příslušné instituce, které jsou do něj zahrnuty, jsou ve skluzu, pokud jde o čerpání peněz z něj. Teoreticky má program schváleno už od roku 2006 přes 10 miliard korun, na opravy a novostavby sídel národních kulturních institucí se ale zatím utratilo jen málo přes 2,5 miliardy.

Ministr kultury Daniel Herman proto ve středu požádá vládu o zajištění dalšího financování programu.