To, že mladý americký písničkář Robert Ellis věnoval svoji novou desku chemické továrně, není žádným přihlášením k dekadenci.

Naopak: Ellisův karamelový, až šlechticky vypulírovaný hlas na albu The Lights From The Chemical Plant přímo stéká po všech ošklivých slovech, a pak na nich tuhne, dokud nezačnou znamenat něco krásného.

Proč že to dělá? Teoreticky by mohlo jít jen o chlapce fascinovaného toutéž obyčejnou krásou, umaštěnými automechaniky a dělníky od rány, které kdysi opěvoval Bruce Springsteen.

Jenže na rozdíl od něj se Ellis obejde bez velkých gest, a hlavně vůbec není ten typ.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
za 80 Kč s mobilní aplikací
a bez reklam nebo za 40 Kč bez mobilní aplikace
a s reklamou
Máte již předplatné? Přihlásit se