To, že mladý americký písničkář Robert Ellis věnoval svoji novou desku chemické továrně, není žádným přihlášením k dekadenci.

Naopak: Ellisův karamelový, až šlechticky vypulírovaný hlas na albu The Lights From The Chemical Plant přímo stéká po všech ošklivých slovech, a pak na nich tuhne, dokud nezačnou znamenat něco krásného.

Proč že to dělá? Teoreticky by mohlo jít jen o chlapce fascinovaného toutéž obyčejnou krásou, umaštěnými automechaniky a dělníky od rány, které kdysi opěvoval Bruce Springsteen.

Jenže na rozdíl od něj se Ellis obejde bez velkých gest, a hlavně vůbec není ten typ.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se