Ani evoluční anomálie, ani výsledek osvícení, a už vůbec ne autorský počin režiséra Darrena Aronofského není biblický velkofilm Noe, jenž vstoupil minulý týden do kin.

Hollywood má za sebou dlouhou historii pokusů oslovit americké věřící, kteří mohou na ramenou víry vynést film ke komerčnímu zázraku (případ Umučení Krista) i jej pohřbít (kauza Poslední pokušení Krista).

Noe v hlavní roli s Russellem Crowem navazuje na tento trend a je stejnou měrou o zápase titulní postavy jako o staronovém, dobově specifickém, ale periodicky se opakujícím boji producentů o kompromis. Jak prodat archaický příběh divákům odchovaným fantasy a středostavovským liberálům a zároveň získat křesťanské konzervativce?

Američtí věřící představují atraktivní, ale zároveň problematické publikum. Podle posledních průzkumů se ke křesťanství hlásí zhruba tři čtvrtiny obyvatel USA. Kolem 75 milionů se přitom považuje za znovuzrozené křesťany, součástí jejichž víry je přinejlepším nedůvěra, přinejhorším averze k Hollywoodu. Hlavně postoj konzervativního křídla charakterizuje odpor k prostředí, jež vnímá od 60. let jako liberální, amorální a židovské.

Sílící pocit, že Hollywood s filmy jako Bezstarostná jízda zosobňuje vše, co je v rozporu s křesťanskou etikou, utvrdilo "rouhačské" Poslední pokušení Krista. Osud snímku Martina Scorseseho z roku 1988 zpečetily protesty křesťanských extremistů. Naproti tomu požehnání celebrity, reverenda Billyho Grahama, a oprášení židovské viny za smrt Krista proměnilo Umučení Krista Mela Gibsona v jeden z nejúspěšnějších filmů historie.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se