Céline a Wagner byli antisemité. Pound miloval Mussoliniho. Heidegger se klonil k nacismu. Picasso byl komunista.

Nic z toho by ale nemělo být důvodem, aby tito myslitelé a umělci byli vyloučeni z klubu kulturních lidí, aby se přestaly číst, prohlížet či studovat jejich výtvory.

Tannhäuser, Cantos, Bytí a čas či Guernica budou dál skvělá díla, vzdor tomu, že jejich tvůrci klouzali po ledě nebezpečných ideologií, což samozřejmě bude vždy součástí interpretace, přestože sociologicko-politická linie výkladu obvykle přináší jen málo objevného a inspirativního.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné? Přihlásit se