Avantgardisté věřili ve svět, který se jednou dopracuje k absolutní dokonalosti. Ať už mělo jít o umění, reálnou politiku nebo poměry uvnitř lidské společnosti.

Následující postmoderna si cíl posunula dál a upnula se k hledání utopie. Svět roku 2014 ale pochopil, že světlá budoucnost zřejmě neexistuje, a má-li člověk dosáhnout štěstí, musí se obrátit sám do sebe. Ať už při vzpomínkách na minulost nebo skrz soukromé modly.

Právě v tomto duchu se nese výstava Jiřího Davida, Andyho Hopea 1930 a Floriana Meisenberga v pražské Galerii Václava Špály.

Na první pohled nesourodé práce tří generačně odlišných umělců žijících v Praze, Berlíně a New Yorku o nás ve výsledku vypoví víc, než by člověk čekal. Jejich obrazy a instalace v sobě míchají popkulturní odkazy, fascinaci i rozčarování z technického pokroku nebo černé vtípky.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se