Kresby a akvarely Alexandra Hackenschmieda, který se za první republiky stal průkopníkem filmu i fotografie, našel jeho syn Tino Hammid zcela náhodou.
Nyní tento soubor včetně fotografií mohou až do 19. října vidět návštěvníci Slováckého muzea v Uherském Hradišti. Tam jsou kresby vystaveny díky právě probíhající Letní filmové škole. Je to poprvé, kdy je mohou lidé vidět, řekl v pátek Hammid.
Hackenschmied, narozený roku 1907, debutoval v roce 1930 programově avantgardním krátkým filmem Bezúčelná procházka. Poté vytvářel populární filmové reklamy u společnosti Baťa.
Před válkou odešel do Francie a následně do USA, kde změnil jméno na Alexander Hammid, potkal svou první ženu Mayu Derenovou a věnovali se společně experimentálnímu filmu. Dnes bývají společně považováni za jedny ze zakladatelů americké filmové avantgardy.
Hackenschmied se postupně prosadil jako režisér, kameraman i střihač dokumentárních filmů. V roce 1965 získal Oscara za nejlepší krátkometrážní snímek za film Žít. Jeho syn z druhého manželství Tino, který se věnuje fotografii, nyní v Hradišti představuje ucelený soubor filmů svého otce i jeho kresby.
Alexandr Hackenschmied (1907–2004) patřil k zakladatelským osobnostem české moderní fotografie a filmu. Od roku 1939 žil mimo svou vlast a od roku 1947, kdy získal americké občanství, užíval jméno Hammid. Ve Spojených státech sehrál se svou ženou Mayou Derenovou klíčovou roli v hnutí americké filmové avantgardy. Byl autorem či spoluautorem mnoha významných dokumentárních snímků, dostalo se mu i oficiálních uznání včetně Oscara. Dynamické pojetí prostoru, zprostředkované kameramanskou a střihačskou zkušeností, se projevilo i v jeho fotografické tvorbě. Spojil v ní formální dokonalost s emocionálním obsahem, reflexi tvůrce s reflexí diváka. Vedle svých fotografických prací zveřejnil též řadu statí o fotografii a filmu, v nichž formuloval novou estetiku obou oborů. Hackenschmiedovi se roku 2000 věnoval i 1. svazek nedávno uzavřené edice Fototorst, kterou vydávalo české nakladatelství Torst.
"Objevil jsem ty kresby úplně náhodou. Když matka zemřela, přijel jsem do New Yorku a kresby jsem našel. Zeptal jsem se na ně otce, protože jsem o nich vůbec nevěděl a moc se mi líbily, ale moc toho neřekl," popsal Tino Hammid.
"Vzal jsem si pak nějaké s sebou do Los Angeles, a když otec zemřel, získal jsem zbytek. Byla jen otázka času, kdy s nimi něco udělám." Hammid má dnes 54 otcových kreseb, vystaveno je jich čtyřicet.
Většina z nich vznikla ve čtyřicátých letech, kdy Hammid žil se svou první ženou a přátelili se s galeristkou Galkou Scheyerovou. Výtvarná díla budou v Uherském Hradišti vystavena do konce října, poté se přesunou do Amerického centra v Praze.
Návštěvníci filmové školy mohli letos vidět dvě desítky Hammidových filmů. "Největší reakci vyvolala baťovská reklama Silnice zpívá, je to vtipná reklama. Lidé se smáli, já se taky vždy směju," podotkl Hammid, který před několika lety ve Zlíně viděl kolekci dalších baťovských reklam.
V Americe se podle něj občas promítají filmy jeho otce, spíše však ty, které vytvořil až v USA. Nyní jsou Tino a jeho česká manželka v kontaktu s českým konzulem, chtěli by Hammidovy snímky nabídnout univerzitě v Los Angeles.
Přestože pořadatelé filmové školy chtěli kolekcí Hammidových snímků přispět k jeho větší popularizaci, podle Tina je práce jeho otce známější v Česku než v Americe. "Tam jej znají jen v úzkých filmových kruzích. Je také znám díky svému vztahu s Mayou Dorenovou, ta je teď takovým kultem, přestože to byl otec, kdo ji k filmu přivedl," podotkl Tino. Z otcovy tvorby má prý nejraději oscarový snímek Žít.
Tino Hammid fotí šperky a drahé kameny, rodiče ho však do focení ani filmu příliš nezasvětili, spíše mu poradili v některých technických otázkách. "Ne však po estetické stránce, většinu jsem se naučil sám," podotkl Tino.
V Česku jsou kresby průkopníka filmu Hackenschmieda. Našel jsem je náhodou, říká vnuk
V Česku jsou kresby průkopníka filmu Hackenschmieda. Našel jsem je náhodou, říká vnuk
