Shrbený v drobné vertikální ponorce je oscarový režisér James Cameron v dokumentárním filmu Deepsea Challenge 3D, který v pátek vstupuje do amerických kin.

Snímek produkovaný společností National Geographic mapuje Cameronův dva roky starý ponor do hloubky 10 908 metrů na dno Mariánského příkopu.

Na nejhlubší místo na Zemi, ležící pod Tichým oceánem, se devětapadesátiletý režisér vypravil jako první člověk na světě zcela sám. S sebou měl ale 3D kamery IMAX, připomíná agentura Reuters.

Té režisér popsal, jak se svými experty navrhl a během sedmi let postavil ponorku vážící 11,5 tuny, která je schopná odolat enormnímu tlaku v hloubce 11 kilometrů.

Cameron se svým inženýrem také založili firmu Cameron Pace Group, jež vyvinula 3D kamery schopné v těchto hloubkách natáčet.

První prototyp kamery vážil skoro 136 kilogramů, finální verze stroje, jehož robotické rameno Cameron ovládal zevnitř ponorky, však měla jen 2 kilogramy.

"Mohl jsem kameru třeba obrátit a natáčet celou ponorku," řekl režisér deníku New York Times.

Další kamera, jejíž záběry jsou ve filmu využity, se nacházela uvnitř ponorky. Cameron na ni natáčel jakýsi kontinuální video-log určený kolegům, kteří jej sledovali nahoře na hladině.

Během expedice režisér pořídil přes 200 hodin záběrů. Z nich nyní sestříhal film čítající 90 minut.

Na premiéře snímku minulý týden Cameron řekl, že o moře se zajímal od chvíle, co poprvé zaslechl o francouzském oceánografovi Jacquesi Cousteauovi.

Potápění ho ale začalo zajímat teprve poté, co se roku 1960 Američan Don Walsh a švýcarský oceánograf Jacques Piccard ve speciálním batyskafu na krátko dostali právě na dno Mariánského příkopu. Kvůli zvířenému písku z něj ale tehdy příliš neviděli. 

Právě Walsh pak Camerona doprovázel koncem března 2012, kdy se k témuž sestupu odhodlal sám režisér.

“Samozřejmě jsem byl nervózní. Den předtím, než jsem se měl ponořit, jsem asi deset minut vážně přemýšlel, zda si to nerozmyslet,” uvedl Cameron.

Ten byl na dno vystřelen v ponorce vysoké 7,3 metru. Stroj na dno padal dvě a půl hodiny, pod vodou byl celkem 7 hodin. “V jednu chvíli jsem si pomyslel, že tohle byl patrně nejstupidnější nápad, jaký jsem kdy měl,” uvedl režisér.

Sestup na dno popisoval již roku 2012, v nynějších rozhovorech hovoří o tom, že dno Mariánského příkopu připomíná parkoviště zapadané prašanem.

“Bledější místo jsem v žádném oceánu neviděl,” uvedl Cameron a dodal, že kromě drobných korýšů na dně příkopu nespatřil žádné známky života.

Ponorka však ze dna odebrala vzorky, v nichž vědci později identifikovali přes 20 tisíc mikroorganismů včetně sta, o nichž věda dřív netušila.

Část expedice zhatilo několik mechanických závad, kvůli nimž se Cameron z bezpečnostních důvodů vydal na povrch dřív, než původně plánoval.

Svým třem spolupracovníkům Johnu Brunovi, Andrewovi Wrightovi a Rayi Quintovi, kteří jsou pod snímkem podepsáni jako spolurežiséři, prý ale nařídil, že za žádnou cenu nesmí přestat natáčet.

"Kdybychom tehdy zpanikařili, žádný film z toho nikdy nebyl," dodal Cameron.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist