Muzea na východě Ukrajiny schovávají skvosty. Rusům připadly památky na Krymu

Od července, kdy zdí budovy z devatenáctého století prolétla střela, má čelní strana luhanského Muzea historie a kultury díru. Ani u škody na luhanském Muzeu regionální historie není jasné, zda jsou na vině Ukrajinci, nebo proruští separatisté.

Ukrajinské ministerstvo kultury před týdnem institucím v Luhansku a Doněcku nařídilo, aby uschovaly své nejcennější exponáty, a médiím doporučilo, aby neupozorňovala na kulturní dědictví země, a to kvůli jeho ochraně.

Některá muzea na východě Ukrajiny se rozhodla přerušit provoz. Informoval o tom server The Art Newspaper s odkazem na tiskovou zprávu ministerstva z 8. srpna.

Kyjevská pobočka Mezinárodní rady muzeí koncem července veřejně požádala o bližší informace o situaci kulturních institucí na východní Ukrajině, sama nad nimi totiž ztratila kontrolu.

"Pravidelně kontaktujeme kolegy z Doněcku, ale nejsme v kontaktu s Luhanskem a dalšími městy. Bohužel nejsme militarizovaná jednotka, a tak v současné době nemáme možnost vyslat na místo odborníky, protože nemůžeme zajistit jejich bezpečnost," uvedla rada v prohlášení. 

Zatímco na východě Ukrajiny muzea zabezpečují své sbírky, na Krymu byly předměty kulturního dědictví prohlášeny za majetek Ruska. Podle ruské zpravodajské agentury ITAR-TASS schválila státní rada Krymské republiky v druhém čtení příslušný zákon před týdnem.

Rusku tak prý připadlo devět tisíc památek na Krymu. Region bohatý na archeologické vykopávky má problémy se zloději a překupníky cenných historických předmětů, které se brzy po anexi Krymu staly také tématem politické debaty.

Ředitel petrohradského muzea Ermitáž Michail Piotrovskij o nezajištěných vykopávkách promluvil před ruským parlamentem už v březnu, připomíná The Art Newspaper.

"Krym je bohužel známý jako jedno z nejoblíbenějších míst 'černých archeologů'. Míra rabování památek s pomocí detektorů kovů je obrovská," řekl tehdy Piotrovskij.

Archeoložka Valentina Mordvincevová z krymské pobočky Ukrajinské národní akademie věd v dubnu přesto uvedla, že vykrádání vykopávek není ve srovnání s devadesátými lety už tak divoké. Ještě na přelomu tisíciletí totiž zloději po archeolozích stříleli a často nacházeli oporu u policie.

"Problémy se vždy nevyřeší legislativou. Zůstane tu stejná vláda a korupce," dodala Mordvincevová se zřejmou vyhlídkou, že gesce památek připadne Rusku.