Výstava připomíná ruského sběratele, který emigroval výměnou za avantgardní díla

Treťjakovská galerie v Moskvě vystavuje přes 200 děl, která kdysi patřila Georgovi Costakisovi. Ten v druhé polovině 20. století vybudoval jednu z největších sbírek ruské avantgardy, ikon a děl takzvaných nonkonformistů, tedy umělců, kteří na avantgardisty navazovali v šedesátých až osmdesátých letech. Výstava, jež zahrnuje obrazy Maleviče, Kandinského či Chagalla, chce Costakise představit v kontextu dalších klíčových ruských sběratelů typu Pavla Treťjakova, Ivana Morozova či Sergeje Ščukina.

Costakis po většinu života pracoval na kanadské ambasádě, kam nastoupil za války roku 1943. Zprvu sbíral holandské malby a ruský porcelán, krátce po válce ale spatřil první díla ruské abstrakce a hned začal shromažďovat obrazy z tohoto období – konkrétně se zajímal o abstrakci, konstruktivismus, kubismus či suprematismus. Osobně také nakupoval od malířky Varvary Stěpanovové či od Alexandra Rodčenka.

Sovětští teoretici však avantgardu dávno označovali za nehodnotné umění, již roku 1936 například komunistický deník Pravda vyzval, aby se Treťjakovská galerie zbavila veškeré avantgardy. O obrazy tak nikdo další neměl zájem a Costakise stály často jen sto dolarů za kus. „V podstatě zachránil řadu malířů před tím, aby přestali existovat. Muzea tehdy nemohla kupovat, ani by toto umění nesměla přijmout jako dary. Kdyby nebylo Costakise, větší část umění z této doby by upadla do zapomnění,“ vysvětlila Irina Lebeděvová, ředitelka Treťjakovské galerie, v rozhovoru pro server Lenta.ru.

Nynější výstava podle ní představuje Costakise zejména jako muže, jenž měl v šedesátých a sedmdesátých letech enormní vliv na kulturní scénu v Moskvě. Prohlížet jinak zakázaná díla ruských avantgardistů si domů ke Costakisovi přicházeli umělci, velvyslanci i zahraniční diplomaté, kteří byli v Moskvě na pracovní cestě, od Davida Rockefellera přes senátora Teda Kennedyho. I proto nyní Treťjakovská galerie například rekonstruovala podobu tehdejšího Costakisova bytu.

Výstava připomíná ruského sběratele, který mohl emigrovat jen výměnou za avantgardní díla

Dalších 7
fotografií

Roku 1977 se Costakis i s rodinou rozhodl emigrovat ze Sovětského svazu, což mu úřady povolily pouze za podmínky, že v Sovětském svazu nechá zhruba 80 procent své sbírky. Například moskevské Muzeum starého ruského umění si tehdy ponechalo Costakisem shromážděné ikony.

Víc než polovina všech avantgardních obrazů, konkrétně 142 maleb a 692 grafik, pak připadla Treťjakovské galerii – včetně Malevičova obrazu nazvaného Portrét M. V. Maťjušina, Kandinského Červeného čtverce či Filonovovy Šostakovičovy symfonie. Sovětským úřadům trvalo devět let, než obrazy v Treťjakovské galerii poprvé veřejně vystavily. Naopak druhá část sbírky, se kterou Costakis emigroval do Řecka, po světě cestovala rychleji. Již roku 1981 bylo 275 obrazů představeno v Guggenheimově muzeu v New Yorku na výstavě nazvané Umění avantgardy v Rusku: Výběr ze sbírky George Costakise. Tentýž rok také v angličtině vyšel katalog mapující celou Costakisovu sbírku.

V březnu 1990 sběratel zemřel, o dalších deset let později pak jím vlastněnou část sbírky, čítající 1275 děl, odkoupila řecká vláda a umístila je do nového muzea současného umění v řecké Soluni. Přesto sbírka zůstává rozdělená – z „řecké“ části Costakisových obrazů se v Treťjakovské galerii neobjevuje jediné dílo.