Po nominaci na Oscara se začali Poláci hádat, zda je film Ida "protipolský"

Sotva snímek polského režiséra Pawla Pawlikowského Ida získal nominaci na Oscara, stal se v Polsku předmětem vyhrocené debaty. Během několika týdnů proti němu vystoupil europoslanec, liberální filmoví kritici a nejnověji také tamní pobočka Ligy proti hanobení. Podle ní je film údajně „protipolský“ a divákům, kteří neznají polské dějiny za 2. světové války, se snaží vsugerovat, že holokaust způsobili Poláci. Liga kvůli tomu sepsala petici, jíž do konce ledna podepsalo téměř 50 tisíc lidí. Ti žádají, aby režisér na konec Idy připsal vysvětlivky líčící osud Polska za války. „Nic takového neuděláme, je to absurdní požadavek,“ reagoval tento týden režisér Pawlikowski pro server Deadline.com.

Film Ida se odehrává v 60. letech a vypráví o jeptišce, která se dozví, že její židovské rodiče za války zavraždila tatáž rodina, která je chtěla před nacisty ukrýt. „Z filmu není dostatečně jasné, že k této vraždě nedošlo kvůli penězům. Pouze Poláci vědí, že to ta rodina udělala ze strachu před nacisty,“ píše ve svém dopise Liga proti hanobení. Podle ní by ve filmu mělo být explicitně řečeno, že Polsko bylo v letech 1939 až 1945 pod nacistickou okupací a že za ukrývání židovských rodin hrozil trest smrti.

Režisér Pawel Pawlikowski celou věc považuje za nemyslnou. „Zajímalo by mě, kolik z těch 40 tisíc signatářů podpisu film skutečně vidělo. Nesnažili jsme se přece v Idě vyprávět dějiny, nýbrž příběh velmi konkrétních a komplexních postav, které jsou i přes svoji lidskost plné paradoxů,“ reagoval režisér Pawlikowski. „Jsou to skuteční lidé, nikoliv jen nějaké zástupné figury, které by měly ilustrovat dějiny. Život je komplikovaný, a tak je komplikované i umění,“ dodal.

Liga proti hanobení svůj dopis adresovala Agnieszce Odorowiczové, ředitelce státního Polského filmového institutu, jenž na výrobu Idy částečně přispěl. Odorowiczová však prohlásila, že na Pawlikowského žádný tlak vyvíjet nehodlá. „Každý režisér má právo si natáčet, co se mu zlíbí,“ uvedla.

Přestože film Ida už v Polsku tou dobou vidělo více než 120 tisíc lidí, kritika se proti němu zvedla až koncem loňského roku, kdy Ida nejprve zvítězila na Evropských filmových cenách a vzápětí obdržela nominaci na Oscara pro nejlepší zahraniční film. Krátce poté polský europoslanec Janusz Wojciechowski prohlásil, že snímek zcela pomíjí vliv nacistů a vinu přičítá jen Polákům.

Liberální filmoví kritici zase naznačují, že film vinu za holokaust svádí na křesťany. „Ne každý snímek musí o polských dějinách říct tolik jako historické knihy,“ reagoval historik Marcin Zaremba v deníku Gazeta Wyborcza. „Ida nikoho neuráží ani netvrdí, že by za holokaust mohli jen Poláci. Je to film o paměti a o hledání vlastní totožnosti. Je inteligentní a důležitý,“ dodal historik. A za Idu se postavila též režisérka Agnieszka Hollandová, podle níž si kritici Idu pletou s politickým manifestem. „Je to film, který vypráví o lidských osudech a o rozhodnutích, jaká v životě děláme,“ prohlásila Hollandová v polské televizi.