Turné dirigenta Gergijeva po USA provázejí protesty kvůli Putinovi

Ruský dirigent Valerij Gergijev je sice považován za jednoho z nejvýznamnějších světových dirigentů, přátelský vztah s ruským prezidentem Vladimirem Putinem mu ale ubližuje. Gergijevovo nynější turné po Spojených státech mohlo ukázat „soft power“ ruské kultury v době, kdy má tato země napjaté vztahy s Amerikou. Turné však provázejí četné protesty, referuje agentura AFP.

Ve čtvrtek večer jeden z protestujících vtrhl na scénu newyorské Metropolitní opery, když Gergijev a jeho krajanka, sopranistka Anna Netrebková rovněž blízká Kremlu, sklízeli ovace za interpretaci Čajkovského opery Jolanta. Demonstrant divákům ukázal vlastnoručně vyrobený transparent s ukrajinskou vlajkou a vzkazem přirovnávajícím Putina k Hitlerovi. Muže, kterého publikum vybučelo, ihned poté zadržela ochranka. Od té doby byl již ale propuštěn a trestní stíhání mu nehrozí.

Incident je zatím posledním v dlouhé řadě protestů, které provázejí turné Gergijeva – šéfa Mariinského divadla z Putinova rodného Petrohradu – po Spojených státech. V uplynulých dnech aktivisté z hnutí Arts Against Aggression protestovali před newyorskou Carnegie Hall, před Brooklynskou akademií hudby i před Michiganskou univerzitou. Demonstranti pokaždé odsuzují způsob, jakým Gergijev využívá svého renomé, aby chválil Putina a hájil anexi Krymu.

Signatáři pod jednou peticí požadovali, aby dirigentovi bylo zakázáno vystupovat v Michiganu, protože nařkl ukrajinské "nacisty" z toho, že údajně chtějí pobít ruskojazyčné obyvatele Krymu. "Tento druh lži se používá k ospravedlnění války. Jeho cílem je zabránit Ukrajině v tom, aby se vyvinula v demokratický stát,“ napsali autoři petice.

Spousta z demonstrantů byla ukrajinského původu, v davu se ale nacházeli také LGBT aktivisté, kteří protestují proti ruskému zákonu zakazujícímu takzvanou propagaci homosexuality mezi nezletilými.

Sám Gergijev se během turné spíš než na diskuse s protestujícími soustřeďuje na ruskou hudbu. V Carnegie Hall dva večery po sobě uvedl Prokofjevovu Symfonii č. 5, složenou na konci druhé světové války. K méně známé Čajkovského opeře Jolanta z roku 1892 zase orchestr Mariinského divadla přidával Čajkovského svitu z baletu Louskáček. Obě představení ale podle agentury AFP vyzněly paradoxně – Čajkovskij bývá považován za homosexuála, jenž by dnes byl v Rusku trestně stíhán, a Šostakovič svoji symfonii č. 4, jíž orchestr také hrál, složil v době, kdy jej Stalin perzekuoval podobnými způsoby, jakými dnes Putinův režim zachází s opozicí.

Před zahájením amerického turné se Gergijev v rozhovoru s listem The New York Times pokusil minimalizovat napětí mezi Washingtonem a Moskvou. V interview popřel antiamerikanismus svých krajanů a prohlásil, že Rusové obdivují iPhone či hollywoodské filmy. Odmítl se ale distancovat od Putina a Krym označil „za velmi složitý problém, jejž nelze shrnout výrazem ‘anexe’,“ jak řekl. Gergijev sice odmítl, že by se v nejbližší době chystal koncertovat na Krymu či v samozvané Doněcké lidové republice, městu Doněck – rodišti skladatele Prokofjeva – by prý ale nějak rád pomohl.

Netrebková, jež v Metropolitní opeře zpívala Jolantu, minulý měsíc Doněck navštívila. Zapózovala zde s vlajkou rebelů a předala šek na milion rublů, dle tehdejšího kurzu asi 420 tisíc korun, lídrovi proruských separatistů. Diva se později hájila tím, že chtěla podpořit balet a operu v Doněcku, která sezonu zahájila již bez dotací od ukrajinského státu.