Nový film režiséra Jana Svěráka, který koncem týdne oslaví padesátiny, má být natočen v angličtině podle nejmenované irské knižní předlohy. Svěrákův dvorní producent Eric Abraham tak s režisérem po dvaceti letech spolupráce konečně udělá snímek ve své mateřštině, půjde v pořadí o Svěrákův sedmý film. Režisér, který právě píše scénář, však pravděpodobnost natáčení odhaduje jen na dvacet procent.

"Shánět peníze na film je stále těžší. A to nejen doma, ale i v zahraničí," uvedl oscarový filmař, který už s Abrahamem před lety narazil s projektem Henderson – Král deště. Dva roky psal Svěrák scénář podle románu Saula Bellowa, ale k realizaci nedošlo. Radost mu teď dělá pohádka Tři bratři, což byla náhražka za tento snímek. "Do kin za nimi přišlo 661 tisíc lidí," konstatoval režisér.

Ani v případě Tří bratří nebylo shánění peněz jednoduché. "S tátou jsme se rozhodli, že budeme dělat zadarmo – já se vzdám peněz za režii, on za scénář a zaplatíme si až tehdy, když si film na sebe vydělá," podotkl režisér. To se nakonec stalo – Tři bratři utržili 73,5 milionu korun. Podle Svěráka se ale německá verze této hudební pohádky neuskuteční. "Němci se domnívají, že jejich publikum by zpívanou pohádku nepochopilo. Nejsou na to zvyklí, jsou konzervativnější. Dánové však chystají svou verzi, která poběží snad i v kinech, ale v televizi určitě," vysvětlil.

Distribuční společnost Bioscop prý v případě Tří bratří odhadovala 350 tisíc diváků. "Já jsem počítal, že na to musí přijít aspoň půl milionu lidí, aby se vrátily náklady. Měl jsem velký strach kolem premiéry a vlastně i na podzim," přiznal. Tři bratry teď čeká další život na legálních "stahovacích" platformách, o Vánocích se objeví na Nově.

Recept na dobrý film není podle Svěráka jednoduchý. "Neexistuje – a jestli ano, tak ho neprozradím. Můžete samozřejmě sázet na hvězdy, dobré melodie, ale základem je určitě dobrý scénář a režie. Je to nevyzpytatelné," dodal Svěrák a připomněl oscarového Kolju. Když ho s otcem připravovali, riskovali, že ruské jméno v názvu nikoho po revoluci nepřiláká. "Distributoři nás přemlouvali, ať ho nazveme jinak. Že se z něho nakonec stane světově známý snímek, to netušil ani náš anglický producent," řekl filmař, kterého nejvíc vždy bavilo samotné natáčení.

"Při režírování jsem měl jako velké dítě k dispozici velký vláček, se kterým jsem si mohl hrát. Čím jsem ale starší, čím častěji musím psát scénáře a čím je finanční zabezpečení filmu složitější, tím mě to režírování už tolik netěší; těší mě psaní. Protože na to si stačím sám. Píšu rád na chalupě, kde si potřebuju jen zatopit a uvařit kafe. Jinak žiju ve svém příběhu a jsem šťastný," dodal Svěrák.

Když získal Oscara, začaly mu z Ameriky chodit nabídky a scénáře. "Nejprve jich bylo tak třicet ročně, pak deset, pět, jeden – a teď už nic," uvedl Svěrák, podle něhož ho žádný nechytil za srdce. "Mám totiž zkušenost, že když je scéna, které nevěřím, že tam má být, nevím, jak ji natočit. Bál jsem se toho, že to nebude moje téma, které nejde ze mě," vysvětlil. A že mezi nabídkami byly i takové hity, jako později zfilmovaná Pravidla moštárny, Nevěsta přes internet a Čokoláda.

Podle Svěráka se přes kameru z každého herce dostane na plátno kus jeho charakteru. "Přitom je důležité zabydlet příběh zajímavými postavami. Proto i u herce, který má pověst nevyzpytatelného grázla, který vám uteče z placu či se vůbec nedostaví, jeho obsazení za risk stojí. Tihleti zlobivci bývají velké osobnosti, které se nudí," komentoval svou odvahu obsadit do charakterní role v Tmavomodrém světě Oldřicha Kaisera či udělat sympaťáka z nabručeného Pavla Landovského ve Vratných lahvích.

I když Svěrák rád pracuje s herci, nehodlá se připojit ke kolegům, kteří režírují na divadelním jevišti. "Časem bych to zkusil, ale zatím mi film vyhovuje. Právě proto, že to je konzerva. Jsem detailista, mám rád, když je vše podle mého a těžko bych snášel, že po deseti reprízách už ta inscenace vypadá trochu jinak, než jsem si ji představoval. To se vám u filmu nestane," doplnil.

Vždycky se prý snažil dělat jen to, co ho těší. "Protože věřím, že když budu dělat to, co mě baví, můžu tím potěšit i ostatní," uvedl ke svému krédu. Chystaný snímek by měl vzniknout v Irsku a v Česku se štábem, se kterým je zvyklý pracovat, a se zahraničními herci. "I když Ondra Vetchý mně už kdysi řekl, že by rád hrál v mém anglicky mluveném filmu třeba i mrtvolu – aby nemusel mluvit. Ale nevím, jestli tam nějaká bude," dodal.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist