Jen několikrát se nový film Clinta Eastwooda Americký sniper, který již v severoamerických kinech vydělal čtvrt miliardy dolarů, promítal v hlavním městě Iráku. Snímek kritizovali někteří diváci i představitel tamního ministerstva kultury, podle nějž film Iráčany "uráží". Právě proto snímek přestalo hrát jediné multikino v Bagdádu, jak referoval americký deník Washington Post.
Film o americkém odstřelovači, jenž během války v Iráku zabil přes 150 lidí, v zemi připomíná téměř dekádu trvající přítomnost amerických vojsk. "Ten film oslavuje Američany, kdežto Iráčany ukazuje jen jako teroristy," stěžoval si Washington Postu sedmadvacetiletý Iráčan Ahmed Kamal, který si film dle vlastních slov pirátsky stáhl z internetu. Nechtěl prý platit za snímek, jehož hrdina označuje Iráčany za "domorodce", jak uvedl.
Sarmadu Moazzemovi, který na iráckém ministerstvu vnitra pět let fungoval jako spojka s americkými vojáky, zase vadí, že film neukazuje spolupráci místních s Američany. "Vyplývá z něj, že všichni Iráčani jsou teroristé: muži, ženy i děti," říká Moazzem. "Ve skutečnosti tu jsou i tací, kteří Ameriku milují a chtěli, aby tu Američani zůstali a pomohli nám zemi znovu vybudovat.
A protesty vyvolávají i jednotlivé scény filmu, například ta, ve které se skupinka Iráčanů včetně jednoho dítěte snaží amerického odstřelovače zabít. Tři diváci, kteří se na film v Bagdádu dívali, prý při této scéně vyskočili ze sedadel a začali nadávat, jak popsal další z diváků, sedmadvacetiletý Mohammed Laith. "Křičeli: Jsou to všechno lži, urážíte naši kulturu," řekl. Diváky nakonec z kina musela vyvést ochranka.
Americký sniper překonal Ryana, z válečných filmů už vydělal nejvíc - čtěte ZDE
Eastwoodův film o odstřelovači z Iráku utržil rekordní částku - čtěte ZDE
Redaktor časopisu GlobalPost ale hovořil také s obyvateli Bagdádu, kteří s filmem neměli problém. "Někteří se v kině soustředili, ale další křičeli: Nečekej, až dostaneš rozkaz, zastřel ho, vždyť má trhavinu!" vylíčil serveru další divák Gaith Mohammed. Ten sám prý scény, v nichž jsou zabíjeny irácké ženy a děti, přetrpěl pouze s obtížemi. "Jinak se ale na válečné filmy dívám rád. Dává mi to sílu bojovat s Islámským státem," dodal.
Multikino, které film v Bagdádu promítalo, čítá šest kinosálů a nachází se v nedávno otevřeném obchodním domě Mansour Mall. Manažerům kina minulý týden zavolal vysoce postavený pracovník z ministerstva kultury a varoval, že pokud se film bude i dál promítat, kino čekají pokuty a možná i odebrání licence. "Řekl, že film uráží Iráčany," popsal manažer kina Fares Hilal. "Pro nás je ta situace neřešitelná, spousta lidí ten film vidět chce. Když ho budeme promítat, budou nás kritizovat. Když ne, budou nás kritizovat taky," dodal.
Reportér serveru GlobalPost zmiňuje, že nedaleko bagdádského kina už se Americký sniper prodává pirátsky vypálený na DVD. A server Deadline.com zase referoval o dalších iráckých městech, kde se film bez problémů hraje dál. Přestože třeba řetězec Iraqi Cinemas jej v Bagdádu taktéž odmítl promítat, ve městech Irbil, Sulajmáníja a Dohuk, nacházejícím se v iráckém Kurdistánu, se film hraje dál. V celé autonomní oblasti Iráckého Kurdistánu se dokonce ihned po premiéře stal druhým nejnavštěvovanějším snímkem.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist