V Číně vzniká životopisný film o americké spisovatelce a nositelce Nobelovy ceny za literaturu Pearl Buckové. Uvedl to americký časopis Variety, podle něhož se má část snímku natáčet i v Praze. Hlavní roli obsadí francouzská herečka Juliette Binocheová, již proslavily filmy Tři barvy: Modrá nebo Anglický pacient.
Snímek nazvaný jednoduše Pearl financuje čínská společnost China Film Group a natáčet by se měl příští rok v České republice a v Číně. Tam Bucková, jež žila v letech 1892 až 1973, strávila značnou část svého života. Na filmu se bude podílet maďarský kameraman Vilmos Zsigmond, režie by se měla ujmout někdejší výkonná ředitelka sanfranciského filmového festivalu Roxanne Messina Captorová.
„Román Buckové Dobrá země jsem poprvé četla, když mi bylo osm. Na tomto projektu pracuji už značný čas,“ uvedla režisérka filmu. Ta finance na natáčení poprvé začala shánět okolo roku 2012, kdy o projektu poprvé veřejně hovořila na pekingském filmovém festivalu.
Rusové zakázali v Praze natočený hollywoodský film, prý zkresluje 50. léta - čtěte ZDE
Warner Bros. odchází z Česka, jejich filmy ale zůstávají - čtěte ZDE
Pearl Bucková žila v Číně odmalička. Když dítěti narozenému v Americe byly tři měsíce, jeho presbyteriánští rodiče a misionáři se do Číny přestěhovali kvůli dobročinné misi. V zemi pak Bucková s přestávkami věnovanými studiu ve Spojených státech strávila téměř 40 let. Čínsky se naučila dřív než anglicky a čínštinu považovala za svůj rodný jazyk.
Příběh filmu se konkrétně zaměří na to, co následovalo po takzvaném nankingském incidentu, kdy město Nanking roku 1927 obsadili čínští nacionalisté a začali vraždit cizince a plenit jejich domy i ambasády. Spisovatelka se tehdy i s příbuznými celý den schovávala u chudé čínské rodiny. Z Nankingu se Bucková dostala teprve po zásahu amerického námořnictva, které stejně jako Britové začalo nacionalisty bombardovat a odvážet z města cizí občany.
Bucková následně na jedné z amerických lodí přeplula do Šanghaje a odsud do Japonska, po dalším roce zamířila do USA a tam už se usadila. V roce 1938 obdržela Nobelovu cenu za literaturu.
Přestože se do Číny dle svých slov chtěla vrátit, po kulturní revoluci byla režimem označena za „zrádnou imperialistku“, k čemuž přispívaly i knihy jako Satan nikdy nespí, v níž Bucková vylíčila komunistickou tyranii v Číně. Proto jí úřady ani nedovolily, aby se roku 1972 přidala k delegaci amerického prezidenta Richarda Nixona do Číny. Rok nato Bucková ve věku osmdesáti let zemřela.
Literatuře se Pearl Bucková věnovala od 20. let, její první román Východ a západ vyšel roku 1930. Rok poté následovala Dobrá země, z níž se ve Spojených státech stal besteller a za kterou autorka vzápětí dostala Pulitzerovu cenu. V roce 1932 vydala román Synové, v roce 1935 pak Rozdělený dům. Tyto tituly mají společné to, že vyprávějí ságu rodiny Wangů. Kromě toho ale Bucková napsala desítky dalších děl včetně například knih Exil a Bojující anděl, v nichž roku 1936 vzpomínala na své rodiče.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist