Socha českých umělců v Bruselu připomíná muže, jejž při pokusu o emigraci rozdrásali psi

Monumentální instalaci s tématem železné opony a fatálních důsledků pro lidi, kteří se ji snažili překonat, v Bruselu odhalila česká umělecká skupina Pode Bal. Do sousoší umístila také tváře levicových myslitelů minulosti i současnosti. Pode Bal tím chtějí upozornit, že myšlenky komunismu mají i po zločinech páchaných v jeho jménu ve 20. století stále své příznivce.

Instalace připomíná smrt mladého muže, který se pokoušel uprchnout z tehdejšího východního Německa do Rakouska. Při přechodu hranic ho roztrhali psi.

Dílo je umístěné na promenádě před vstupem do Evropského parlamentu v souvislosti s konferencí, kterou zde ve středu pořádala Platforma evropské paměti a svědomí.

Rozměrné sousoší Pode Balu se jmenuje Rekonstrukce jako tragédie a fraška a zřejmě i pro pochopení diváků má obsáhlý podtitul "Roztrhání NSH (narušitele státních hranic), občana východního Německa Hartmuta Tautze ´samostatně útočícími psy´ československé pohraniční jednotky při pokusu překročení hranic v srpnu 1986 ze Slovenska do Rakouska v oblasti Petržalka, zatímco pohraničník Ivan Hirner a vojín Oldřich Kovář přihlížejí".

Socha českých umělců v Bruselu připomíná muže, jejž při pokusu o emigraci rozdrásali psi

Další 2
fotografie

"Kontaktovala nás ředitelka platformy Neela Winkelmannová, která zná práce Pode Balu z minulosti. Témata, která jsme v nich zpracovávali, se také často týkala současného vnímání minulosti a především komunistických zločinů," řekl Petr Motyčka, který je s Danem Trantinou autorem instalace.

Platforma evropské paměti a svědomí se snaží akcentovat v Evropském parlamentu agendu týkající se vyrovnávání se se zločiny komunismu.

Osmnáctiletý Hartmut Tautz se večer 8. srpna 1986 na okraji Bratislavy prostříhal plotem a běžel k rakouské hranici. Pohraniční stráž na něj poslala psy, kteří ho chytili pouhých 22 metrů před hranicí a pokousali ho na hlavě i po těle. Vojáci Tautze našli ležícího, neposkytli mu však pomoc, ale vyslýchali ho a prohledávali okolí.

Když se Tautz dostal do nemocnice, bylo již pozdě. Ráno zemřel v důsledku obrovské ztráty krve. Za jeho smrt dosud nikdo nebyl souzen ani obviněn. Členové hlídky dnes žijí ve věku 48 a 51 let v Česku a na Slovensku.

Ztvárnění výjevu odkazuje k estetice Josefa Lady, který idylicky popisoval českou vesnici. Autoři se inspirovali i antickým uměním, hlavně sochařským vyobrazením tragického příběhu Láokoóna či sochou Umírajícího Gala. Dílo je podle tvůrců inspirováno i současnou politickou situací v Evropě.

Výjevu se smrtí Tautze přihlížejí zvířátka, která mají tváře Karla Marxe, Vladimira Putina či populárního levicového filozofa Slavoje Žižeka. Zem, na níž mladé Tautzovo tělo spočívá, provrtávají červi s tváří Noama Chomského, další osobnosti s velkou popularitou, jehož levicové smýšlení ale autoři sochy také vnímají jako nebezpečné pro budoucnost.