Maďaři jsou k utrpení druhých lhostejní, proto by měli vidět film Saulův syn, tvrdí autoři

Vzhledem k šíření xenofobie a antisemitismu v Maďarsku je důležité, aby co nejvíc Maďarů vidělo film Saulův syn, jenž minulý týden získal Grand Prix na festivalu v Cannes. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek řekli tvůrci, když vítězný snímek představili v Budapešti. Film se bude do konce roku promítat ve 48 zemích včetně Česka, kde jej v říjnu uvede festival Be2Can.

Saulův syn vypráví o členovi židovského Sonderkomannda, který ve vyhlazovacím táboře objeví domnělou kostru svého syna a rozhodne se jej důstojně pohřbít. „Je to film věnovaný stovkám tisíc maďarských Židů, kteří byli zavražděni za druhé světové války proto, že Maďaři se rozhodli asistovat nacistům při deportaci,“ uvedl režisér filmu László Nemes.

Na tiskové konferenci citoval také z SMS zprávy historika Zoltana Vagiho, který mu po udělení ceny napsal, že Maďarsko stále má za co se stydět. Během osmi týdnů v roce 1944 totiž Maďaři poslali do Osvětimi 430 tisíc Židů, z toho přes 100 tisíc dětí.

„Tento film je o Saulově snaze zajistit alespoň jednomu dítěti z těch 100 tisíc důstojný pohřeb,“ dodal režisér.

Jak připomíná agentura Reuters, podle průzkumů je antisemitismus v Maďarsku stále rozšířený. Pomáhá jej šířit krajně pravicová strana Jobbik, největší konkurence vládnoucí středopravé strany Fidesz.

Vláda premiéra Viktora Orbána sice hlásá nulovou toleranci k antisemitismu, sama ale vykazuje znaky xenofobie a radikalizace, dodává agentura.

Amatérský herec Géza Röhrig, jenž ve filmu Saulův syn ztvárnil protagonistu, tvrdí, že Maďaři začínají být k utrpení druhých lhostejní – ať už jde o Židy, nebo Romy. „Chci, aby ten film vidělo co nejvíc Maďarů, protože Maďaři už nějaký čas pomíjejí bolest těch druhých,“ uvedl Röhrig.

Filmaři na konferenci také odmítli námitky, že členy Sonderkomannda ve svém filmu polidštili – prý se jen snažili co nejvíc držet historických faktů.

Přesto se nejen v Maďarsku pohled na členy Sonderkommanda liší. Někteří jeho členy považují za kolaboranty, další připomínají, že tito Židé neměli na výběr – mohli buď spolupracovat, nebo zemřít.

Na tiskové konferenci padl rovněž dotaz na vládnoucí stranu Jobbik, jejíž vicepremiér uvedl, že filmy o holokaustu si nezaslouží získat peníze z veřejných zdrojů. Právě z těch ale Nemesův film vznikl. „Ten film jsme natočili a shodneme se na tom, jakou by měl doma vyvolvat odezvu. Zatím bychom se ale rádi zdrželi politických vyjádření,“ reagoval režisér.