Miloš Doležal: Josef Topol, strom samotář

Po dlouhé nemoci v pondělí v pražské Nemocnici pod Petřínem, na svátek sv. Víta a ve stínu katedrály sv. Víta, dotlouklo osmdesátileté srdce Josefa Topola – dramatika, básníka a také překladatele Shakespeara, Čechova či Isaaca Bashevise Singera. V šedesátých letech byl spoluzakladatelem Divadla za branou, poté signatářem Charty 77 a za „odměnu“ přidavačem u stavebního podniku.

Topol spolu s Václavem Havlem či Věrou Linhartovou patřil ke generačnímu literárnímu uskupení „šestatřicátníků“, volnému svazku mladých literátů, kteří byli nekonformní vůči modlám daleko závažnějším než tehdejší socialistický realismus.

Topol byl ale také otcem dvou synů a svébytných tvůrců Jáchyma a Filipa. I v dobách normalizačních, kdy nemohl publikovat a pracoval manuálně, jasně říkal: „Nechci nic jiného než svobodně vypovídat o lidské existenci.“