Brazilští muzikanti Gilberto Gil a Caetano Veloso zase hrají spolu, chystají turné po Evropě

Od jejich posledního turné uplynulo 22 let. Jihoameričtí muzikanti Caetano Veloso a Gilberto Gil, kteří zásadně ovlivnili vývoj brazilské hudební kultury, se za pár dní vrátí zpět na koncertní pódia.

Turné s názvem Two Friends – One Century of Music odstartují 25. června v nizozemském Amsterdamu a pokračovat budou skrz Evropu – ale se zastávkou v Izraeli – až do 2. srpna, jak informovala agentura AFP.

Dnes jsou již oba dvaasedmdesátiletí muzikanti z Brazílie považováni za hudební ikony. Ve druhé polovině 60. let se stali ústředními postavami brazilského uměleckého hnutí Tropicália, když vydali kompilaci nazvanou Tropicália Ou Panis Et Circensis. Na ní nově smíchali tradiční styly jako samba s bossa novou a rock´n´rollovými rytmy, elektrickými kytarami a psychedelickými prvky.

Tím si však znepřátelili nejen fanoušky tradičních brazilských směrů, ale i tehdejší vojenskou diktaturu, která se obávala všech narušujících vlivů. V roce 1969 proto oba muzikanty uvěznila a následně přinutila k emigraci do Londýna.

Před nynějším plánovaným turné po Evropě se hudebníci AFP svěřili, že jim chybí mládí. „Být mladý znamená mít neustálou výhodu, je radost mít mladé tělo,“ řekl Veloso. „Ve stáří už člověk nemůže nic,“ dodal Gil. Zároveň však oba připouštějí, že i nadcházející stáří má své výhody. „Beru to tak, že jako každý jsem si musel projít dětstvím, dospíváním, dospělostí a teď i stářím. A je to všechno hrozně zajímavé,“ svěřil se Veloso.

Gil zase přiznal, že až díky stáří se zbavil neustálých životních očekávání, tužeb i dalších věcí souvisejících s budoucností. „Jsem rád, že jsem tam, kde jsem,“ řekl.

I po padesáti letech prý Gil stále bývá nervózní, než vyjde na pódium. „Mám ledové ruce a srdce mi buší jako o závod. S Caetanem po boku to ale zvládám mnohem líp. Ze všech hudebníků, se kterými jsem kdy hrál, se nejvíc v klidu cítím s ním,“ dodal Gil.

Zpět do Brazílie se Veloso a Gil vrátili v roce 1972, kdy se po změně režimu oba stali národními hrdiny. V dalších letech se každý vydal svou vlastní hudební cestou, přesto však zůstávali přáteli. A jejich dlouholetá spolupráce je v roce 1993 dovedla až k natočení uznávaného alba Tropicalia 2, které vytvořili k 25. výročí tohoto hnutí.

V letech 2003 až 2008 pak Gilberto Gil na čas přerušil hudební kariéru, když se stal brazilským ministrem kultury.

Když dnes Veloso a Gil mluví o svém dlouhotrvajícím přátelství, zdůrazňují, že i přes stejné životní zkušenosti si nejsou moc podobní. Veloso například prozradil, že mezi jeho neoblíbenější věci v životě patří sex, mluvení a zpěv.

„To všechno mám samozřejmě také rád. Ale abych řekl pravdu, tak nejraději ze všeho mám situace, kdy ležím v posteli těsně předtím, než usnu,“ řekl Gil a dodal, že s Velosem jsou sice rozdílní, ale sjednocuje je život a hudba.