Vyšla první monografie fotografa Pavla Diase, doplňuje ji rozhovor s Hvížďalou

První monografii vydává ve svých šestasedmdesáti letech český fotograf a významný dokumentarista Pavel Dias. Kniha zahrnuje průřez jeho fotografickou tvorbou od roku 1956 do roku 2015.

Doplňují ji text fotografa a pedagoga Filipa Lába, rozhovor Diase s publicistou Karlem Hvížďalou z let 2009 až 2013 a přehled autorovy tvorby i jeho životopis.

Knihu vydalo nakladatelství Karolinum, v úterý ji uvedlo na setkání ve Veletržním paláci.

Dias je autorem obsáhlého díla v oblasti dokumentární a reportážní fotografie. Je také dlouholetým pedagogem řady fotografických škol a kurátorem mnoha expozic.

Od konce 50. let svými fotografiemi přispíval do různých časopisů, především do Mladého světa, spolupracoval s filmem, fotografoval koně a dostihy i tvořil dokumentární cykly.

Od roku 1989 je Dias profesorem na FAMU, od roku 2005 vyučuje i na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně.

Vyšla první monografie fotografa Pavla Diase, doplňuji ji rozhovor s Hvížďalou

Fotografovat začal Dias v době, kdy formální i obsahovou strnulost fotografie ve službách ideologie začala nahrazovat fotografie zachycující člověka a skutečný život.

Dias se stal jedním z hlavních nositelů odkazu klasické humanistické fotografie v českých zemích a tento životní přístup si udržel do současnosti.

V roce 2008 obdržel cenu Osobnost české fotografie za dlouhodobý přínos udělovanou Asociací fotografů České republiky.

"Jeho zásadní přínos při formování moderní české dokumentární fotografie v 50. a 60. letech, stejně jako kvalita jeho fotografií s tematikou holokaustu, stále ještě čekají na plné ocenění v rozsáhlé výstavní retrospektivě a knižní monografii," uvedl při udílení ceny člen poroty Vladimír Birgus.

Dias je ve svém vidění a zobrazování světa empatický, naplno prožívá svět s všedními hrdiny svých fotografií, uvádí o nové knize nakladatel.

Zároveň se fotografovi ale daří udržovat dostatečný odstup a nadhled, neztrácí schopnost vidění a akcentování souvislostí, komentování dění. Sám je přímou součástí svých snímků, v každé z jeho fotografií je cítit osobní přítomnost a účast autora.

I přes svou dokumentární či novinářskou podstatu jsou Diasovy snímky hlavně nadčasovými komentáři lidského žití.