Jak digitalizovat české filmy? Metoda do procesu zapojuje restaurátora

Při digitalizaci filmu pomocí metody digitálně restaurovaného autorizátu, zkráceně DRA, je film restaurován tak, aby se obraz i zvuk co nejvíce blížily původnímu autorskému konceptu filmového díla. Ve čtvrtek to na tiskové konferenci řekl Marek Jícha.

Ten vede tým řešitelů grantového projektu, jehož smyslem je najít metodiku pro digitalizaci archivních filmů. Proti metodě DRA se ale už dříve vyslovil ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant.

Podle něj se při metodě příliš zasahuje do původního materiálu. Za nežijící tvůrce by navíc měli oprávnění činit zásahy do filmů členové profesních organizací.

"Z našich kin zmizely filmové projektory a nemáme možnost staré filmy z originálu promítat, musíme je tedy digitalizovat," řekl Jícha. Společně se svým týmem tedy vyvinuli metodu DRA, která usiluje o vytvoření digitální kopie, při které asistuje restaurátor. Ten musí podle Jíchy správně analyzovat nekvalitu výchozích zdrojů. Pak také odpovídá za to, aby namísto restaurování nevzniklo nové dílo.

Černobílé filmy vlivem času tmavnou, barevné mají tendenci se zbarvovat domodra. Jsou prý také často poškrábané i zaprášené. Tyto vady může restaurátor pomocí metody DRA odstranit.

Na digitalizaci budou současně pracovat tři expertní skupiny, aby se zajistila objektivní úprava negativu. Při digitalizování vzorků docházelo podle Jíchy mezi skupinami ke shodě až 85 procent. "To je, myslím si, důkaz, že je metoda kvalitní," dodal.

"Pokud jde o zásahy do díla v digitálním prostředí, NFA odstraňuje vady a stopy času - to, co vzniklo stárnutím či opotřebením materiálu, ale zachováváme vše, co bylo od počátku vlastností materiálu," řekl ve čtvrtek Bregant.

Archiv se prý také řídí zásadou, že každé restaurované dílo vyžaduje kromě historických průzkumů také individuální přístup, neboť univerzální metoda restaurování neexistuje.

"V digitálním prostředí se sice zásadně změnily nástroje, ale nikoliv etika restaurování," řekl Bregant.

"Jedná se o etický problém, ale proto naše metoda zapojuje do procesu autoritu restaurátora," řekl Jícha. Ten by měl být garantován ministerstvem kultury, podobně jako u restaurování památek.

Jícha řekl, že nenavrhuje univerzální metodu pro všechny typy filmů, jen předkládá možnost digitálního restaurování tak, aby bylo kvalitní.

Pětiletý projekt digitalizace začal v roce 2012 a jeho náklady 52 milionů korun hradí ministerstvo kultury v rámci svého programu na podporu výzkumu národní kulturní identity.

NFA spolupracoval na projektu do letošního března. Úkolem projektu bylo najít metodiku digitalizace národního filmového fondu.

Filmy se ale během projektu nedigitalizují – to bylo podmínkou získání grantu. Řešitelé si pouze zapůjčují vzorky filmového materiálu.