Vyšly Havlovy texty a dopisy z vězení. Dokazují, že se režimu nebál, tvrdí historik Suk

Vězení a dobu normalizace očima bývalého českého prezidenta, dramatika a disidenta Václava Havla zachycuje soubor textů nazvaný Perzekuce Václava Havla: Dopisy a dokumenty z let 1968-1989.

Texty, které kniha představuje, pocházejí z Havlova pera. Pojednávají o tom, jak Havel zažíval v době normalizace různé formy útisku a pronásledování. Přestože většina textů již byla publikována, knižně se poprvé objevují některé z doby věznění, řekl editor publikace Jan Hron. Na knize spolupracoval také uznávaný historik Jiří Suk.

Publikaci vydala Knihovna Václava Havla, představena byla v rámci kolokvia nazvaného Možnosti a perspektivy interdisciplinárního zkoumání dějin vězeňství v Československu v 70. a 80. letech 20. století.

Poprvé knižně jsou publikovány Havlovy dopisy, například spisovatelům Pavlu Kohoutovi, Janu Vladislavovi nebo Josefu Škvoreckému. Kniha obsahuje i posudky na Havla ve vězení.

"V textech se píše, že se ho převychovat v nápravném zařízení příliš nedaří. Jsou tam také záznamy o různých trestech například, když byl Havel pokárán za to, že měl na pyžamu svůj monogram, a bylo mu přikázáno, aby si ho odpáral," uvedl Hron.

Dokumenty z vězeňské doby ukazují podle něj jasnou šikanu. "Taktéž dokazují, že není pravda, jak se někdy říká o Václavu Havlovi, že měl takzvaný fešácký kriminál," poznamenal.

Havel se podle Hrona snažil ve vězení nevyčnívat. "Těšil se na to, že si ve vězení odpočine a bude mít klid na práci, ale tohle se mu vůbec nesplnilo. Tam byl pod mnohem větším dohledem než kdykoliv potom. Pořád na něho někdo donášel a trpěl neustálou šikanou," uvedl.

Soubor podle Hrona zachycuje ale také zásadní proměnu Havlova života. "Slavného dramatika, který byl v roce 1968 odstaven z veřejného a kulturního života, donutil režim proti jeho vůli, aby se stal disidentem na plný úvazek. Zároveň se ale objevily jeho velké talenty a právě v tomto období vyrostl Václav Havel známý po celém světě," dodal.

Havel strávil v komunistickém vězení celkem asi pět let. V lednu až květnu 1977 byl ve vyšetřovací vazbě, v říjnu pak byl odsouzen za poškozování zájmů republiky v cizině na 14 měsíců podmíněně. Další vyšetřovací vazba ho čekala v lednu až březnu 1978.

V květnu 1979 byl Havel zatčen a strávil následujících pět měsíců ve vazbě. V říjnu 1979 se konal proces se skupinou disidentů a Václav Havel byl za podvracení republiky odsouzen na čtyři a půl roku nepodmíněně. Od podzimu 1982 trpěl opakovanými zápaly plic, v únoru 1983 mu byl výkon trestu ze zdravotních důvodů přerušen, pak byl ještě v domácím vězení.

Havel je znám především jako dramatik a politik, jako občanský aktivista však méně. "Tento sborník dopisů, rozhovorů, zpráv, protokolů z výslechů, obhajob a závěrečných slov – některých již publikovaných a některých zveřejněných poprvé – má ukázat Havla jako toho, kdo se nebál a pouštěl se do nerovného střetu s komunistickým režimem – a to v časech politického tání i tuhnutí. A nemá ho představit jako symbol, ale jako člověka, jenž musel projít tvrdou zkouškou odolnosti," napsal v předmluvě Suk.