Anketu Kniha roku LN vyhrála čerstvá držitelka Nobelovy ceny Světlana Alexijevičová

Vítězem tradiční ankety Lidových novin Kniha roku se stala kniha Doba z druhé ruky. Konec rudého člověka od Světlany Alexijevičové, oceněná Nobelovou cenou za literaturu pro rok 2015.

Na druhé příčce se umístil titul Podvolení spisovatele Michela Houellebecqa. Třetí a čtvrté místo získaly knihy Černá zem od Timothyho Snydera a V obecném zájmu od Michaela Wögerbauera, Petra Píši, Petra Šámala, Pavla Janáčka a kolektivu.

Za skupinu Mafra, která Lidové noviny vydává, o tom informovala Silvie Škábová. Výsledky ankety budou vyhlášeny v pátek večer a kompletně zveřejněny v sobotním vydání LN.

Text vítězné knihy je mozaikou desítek skutečných hlasů, které Alexijevičová zaznamenala na magnetofon při rozhovorech s nejrůznějšími lidmi. Knihu v překladu Pavly Boškové vydal Pistorius & Olšanská, autorka o ní hovořila i vloni, kdy navštívila Česko jako host Festivalu spisovatelů Praha.

Světlana Alexijevičová se narodila 31. května 1948 v ukrajinském městě Stanislav, vyrůstala však v Bělorusku. Po ukončení studií se věnovala žurnalistice a autorskou dráhu započala v minském literárním magazínu Neman. Jako novinářka psala o událostech, jako byla druhá světová válka, pád Sovětského svazu či katastrofa v Černobylu.

V Bělorusku se z ní brzy stala persona non grata a Lukašenkův totalitní režim se postaral o její odchod. Bělorusko opustila v roce 2000 a v dalších letech našla útočiště v Paříži a Berlíně. K jejím nejznámějším knihám patří prozaický debut Válka nemá ženskou tvář (česky 1986) a Modlitba za Černobyl (česky 2002). Podepsána je také pod scénáři více než dvou desítek krátkých dokumentárních snímků.

V roce 2013 obdržela Mírovou cenu německých knihkupců a ve Francii Prix Médicis Essai. Její kniha Konec rudého člověka zvítězila ve Francii v anketě o nejlepší román roku 2013.

V první desítce oceněných v Knize roku LN se ještě objevili autoři Martin C. Putna (Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity), Antonín Přidal (Zpovědi a odposlechy), Petr Pithart (Po Devětaosmdesátém. Rozpomínání a přemítání), Anna Bolavá (Do tmy) nebo Jan Faktor (Jiříkovy starosti o minulost).

Na dalších příčkách se umístili Petr Placák (Gottwaldovo Československo jako fašistický stát), Umberto Eco (Nulté číslo), Petr Hruška (Jednou větou) a kolektiv autorů Michal Jareš, Martin Foret, Pavel Kořínek a Tomáš Prokůpek (Dějiny československého komiksu 20. století).

Tradice ankety, spojená se jménem Karla Čapka, vznikla už v roce 1928, obnovena byla v roce 1991.

Letos v ní hlasovalo přes 200 spisovatelů, překladatelů, editorů, literárních kritiků, humanitních i přírodních vědců a jiných osobností literárního a veřejného života.